Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská inflace v prosinci oslabila výrazně víc, než se čekalo!
Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v prosinci oslabila výrazně víc, než se čekalo. Výrazně k meziročnímu poklesu inflace přispělo snížení růstu cen kategorie doprava redukcí cen automobilů i benzínu. Průměrná inflace v prosinci za celý rok 2022 vyrostla na 15,1 % z 14,4 % v listopadu, což je druhá nejsilnější inflace od vzniku samostatné České republiky v roce 1993. Právě v prvním roce nového státu inflace dosáhla 20,8 %. Ceny zboží v roce 2022 vzrostly o 16,8 % a ceny služeb o 12,3 %. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně nevzrostl jak čekal trh, ale stagnoval po růstu 1,2 % v listopadu, trh čekal jeho méně silnější růst až 0,5 %. Meziroční růst spotřebitelských cen tak překvapivě klesl na 15,8 % z listopadových 16,2 %, trh čekal růst na 16,4 %. Jaká by byla skutečná tržní inflace nebýt vládního zásahu z října (Úsporný tarif a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny) ukazuje konstatování Českého statistického úřadu. Podle instituce by meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl na 19,3 % a v případě cen elektřiny 167,9 % namísto 78,8 %. Meziměsíční i meziroční inflaci v prosinci opět táhly ceny kategorie Bydlení, voda, energie, paliva růstem cen 0,4 % vůči listopadu, který k celkové inflaci přičetl 0,1 procentního bodu. V meziročním srovnání se růst cen zmíněné kategorie zvýšil z 16,9 % na 17 %. Její příspěvek k celoroční inflaci stagnoval na listopadových 4,5 procentního bodu. Tandem hlavních motorů celkové inflace doplňují ceny kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje. Jejich růst ale zpomalil na 25,5 % z 26,0 % v listopadu, čímž se příspěvek kategorie k celkové inflaci udržel na listopadové výši 4,5 procentního bodu. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Inflace je stále velmi silná, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. ČNB v nové podzimní listopadové prognóze potvrdila, že by se inflace měla vrátit do roka a půl k jejímu cíli 2,0 %, guvernér centrální banky Aleš Michl proklamuje pokles inflace od jara. Vzhledem k její vysoké výši, silným domácím inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může obnovit zvyšování úrokových sazeb a dále je zvyšovat do momentů jasných signálů dostatečně klesajícího inflačního trendu. I když by inflace měla letos klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejší zvýšené inflace.
Makroekonomické události eurozóna: Růst ekonomika Německa v roce 2022 solidní, ve druhém pololetí růst ekonomiky zpomalil jen mírně
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa v roce 2022 vzrostl o něco víc, než se čekalo, navíc se mu konečně podařilo překonat svůj reálný objem z posledního předpandemického roku 2019. Data současně ukázala, že zpomalení růstu ekonomiky ve druhém pololetí (kvůli vysoké inflaci, energetické krizi ve spojení s Ukrajinskou krizí a s poklesem růstu světové ekonomiky) je spíše jen menší a že dokonce ve čtvrtém kvartálu růst ekonomiky mohl posílit. Ekonomika v anualizovaném vyjádření ve čtvrtém čtvrtletí po rekalkulaci mezikvartálních data rostla proti všem brzdícím tlakům solidních 1,2 %. Schopnost ekonomiky nepodlehnout stisku souběhu nepříznivých jevů a udržet se přesto v růstu (byť zpomalujícím) naznačuje, že se vyhne v roce 2023 výraznější recesi a možná i mírnému poklesu či stagnaci. To povrzují i opakovaná měsíční zlepšování předstihových dat sentimentu investorů a ekonomické veřejnosti i firem. Během roku 2023 by mělo dojít k oživení růstu ekonomiky. Růst HDP v reálném vyjádření v roce 2022 klesl lehce méně, než se čekalo na 1,9 % z 2,6 % v předchozím roce po poklesu 3,7 % kvůli úderu koronavirové pandemie. Po očištění o rozdílný počet pracovních dnů růst HDP loni klesl na 2,0 % z 2,6 % v roce 2021 po poklesu 4,1 % po poklesu v roce 2020. Růst ekonomiky zejména v prvním pololetí 2022 táhlo oživení služeb, pohledem poptávky překvapivě až minimálně do třetího čtvrtletí i spotřeba domácností (v prvním pololetí zvýšenou spotřebou služeb), během roku byl nečekaně robustní i růstu exportu. Naopak silnou recesí prochází stavebnictví. Během roku se ale množily negativní tlaky v podobě produkčních limitů, energetické a Ukrajinské krize, silné inflace, razantního zvyšování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou a zpomalení růstu hlavních hospodářských center Spojených států amerických a Čínské lidové republiky (v důsledku další silné koronavirové vlny a s ní ještě v roce 2022 spojenou politiku nulové tolerance koronaviru). Ty oslabovaly růst ekonomiky. Tak jako jinde na světě ekonomiku v roce 2020 stlačily pandemie a s ní spojené omezení ekonomické aktivity mířené ke kontrole pandemie a k redukci zdravotních rizik na úkor ekonomiky. V roce 2021 již německá ekonomika oživila z pandemie s pomocí ústupu koronavirové pandemie s pomocí plošné vakcinace obyvatelstva od druhého čtvrtletí, poté však produkční omezení a nové poryvy pandemie růst ekonomiky opět oslabily. HDP roku 2021 tak stále zaostával za posledním rokem před vypuknutím koronavirové pandemie 2019.
Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace v prosinci potvrdila pokles k normálu, o něco víc, než čekal trh
Spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen CPI) Spojených států amerických v prosinci potvrdila pokles k normálu patrný od čtvrtého čtvrtletí 2022, o něco víc, než čekal trh. Meziročně stále ještě silný růst spotřebitelských cen včetně jádrové inflace pokračuje v slábnutí, v prosinci podle očekávání. Meziměsíčně spotřebitelské ceny včetně jádrové inflace rostou již jen mírně, v prosinci na celkové úrovni data byla slabší, než čekal trh, jádrová inflace naplnila očekávání. Dezinflační trend se tak potvrzuje. Inflační data v meziročním srovnání stále ještě značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto utahuje monetární politiku. Data ale opakovaně potvrzují vhodnost (značného) snížení tempa zvyšování úrokových sazeb, které již byly ještě během druhého pololetí 2022 navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). Data potvrzují, že Fed pravděpodobně na příštím zasedání monetární politiky 31.1. - 1.2. dále zmírní zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate z 50 bps v prosinci na 25 bps s tím, že toto zvýšení bude v tomto cyklu poslední. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně nečekaně klesl, 0,1 %, trh čekal jeho stagnaci po jeho růstu 0,1 % v listopadu. Jeho meziroční růst klesl podle očekávání na 6,5 % z 7,1 % v listopadu. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl dle očekávání trhu 0,3 % po růstu 0,2 % v listopadu. Na meziroční úrovni tak jeho růst klesl podle očekávání trhu na 5,7 % z 6,0 % v listopadu. Fed čeká, že silná inflace kvůli náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie a s tím související energetické krizi a silnému růstu cen ropy i v důsledku Ukrajinské krize by se měla snižovat již letos blízko k 2procentnímu cíli Fedu a normálu. Fed svoji restriktivní monetární politiku centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.
Světová ekonomika: Světová banka varuje, že světová ekonomika by mohla v roce 2023 uvíznout v recesi
Světová banka zkrátila své projekce ekonomického růstu roku 2023 mnoha zemí k úrovním vrávorajících na hraně hospodářské recese s tím, jak se zvýrazňuje dopad zvyšování úrokových sazeb centrálních bank, pokračuje válka Ruské federace na Ukrajině a hlavní hospodářské motory světa se zadrhávají. Poskytovatel půjček a pomoci rozvojovým a rozvíjejícím se zemím uvedl, že čeká, že růst světové ekonomiky v roce 2023 1,7 %, tedy nejméně od roku 1993 vyjma let 2009 a 2020 poznamenaných recesemi v důsledku světové hospodářskou a finanční krize resp. krize koronavirové pandemie. Ve své předchozí zprávě Globální hospodářské výhledy v červnu 2022 banka předpovídala pro rok 2023 globální hospodářský růst 3,0 %. Instituce dále predikuje zrychlení růstu světové ekonomiky na 2,7 % v roce 2024, méně, než předpovídala v roce 2022, 2,9 %. Světová banka dále řekla, že průměrný ekonomický růst světa v období let 2020 - 2024 bude pod 2 % - šlo by tak o nejpomalejší tempo pětiletky od roku 1960. Banka uvedla, že významné zpomalení výkonnosti vyspělých ekonomik včetně ostrých snížení jejích prognóz růstu hrubého domácího produktu na 0,5 % pro Spojené státy americké a stagnaci pro eurozónu by mohla naznačovat novou globální ekonomickou recesi ani ne tři roky po té poslední. Růst ekonomiky Čínské lidové republiky v roce 2022 podle zprávy Světové banky spadl na 2,7 %, jeho druhé nejpomalejší tempo od poloviny 70. let minulého století kromě roku 2020 (kdy úder koronavirové pandemie ekonomiku paralyzoval a uzavřel) s tím jak restrikce čínské politiky nulového koronaviru, turbulence realitního trhu a katastrofální sucho zasáhly spotřebu, produkci a investice. Banka predikuje obrat růst čínské ekonomiky na 4,3 % v roce 2023, což je ale 0,9 procentního bodu pod předpovědí z června 2022 kvůli tvrdosti výpadků spojených s koronavirovou pandemií a kvůli slábnoucí externí poptávce.
Ropa: Ropa by v příštích 5ti letech měla stát kolem 90 USD/barel (průzkum Reuters)
Ceny ropy (Brent) by se podle průzkumu agentury Reuters v příštích 5ti letech měly v průměru pohybovat kolem 90 USD/barel s mírně klesající tendencí v posledních letech intervalu. V roce 2023 by ropa v průměru měla stát 87 USD/barel. Výhled znesnadňuje kombinace vlivů Ukrajinské války, sankce na Ruskou federaci, vyostřující rivalita Spojených států amerických a Čínské lidové republiky, trvající výpadky spojené s koronavirovou pandemií, zpomalení ekonomického cyklu a strukturální změny ovlivňující odvětví.