Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Ukrajinská krize: Signál obratu konfliktu - Rusko oznámilo změnu plánů, jejich redukci a orientaci na oblast povstaleckých republik
Ruská federace oznámila omezení ambicí na Ukrajině. Chce se zaměřit na teritoria nárokovaná Ruskem podporovaných separatistů. Jde o komentář Ministerstva obrany Ruska uznávající omezenější cíle s tím, že první fáze operace byla téměř dokončena. Nyní se má zaměřit na osvobození separatistického regionu východu Ukrajiny Donbasu. “Bojový potenciál armádních sil Ukrajiny byl významně omezen, což…umožňuje zaměřit se na naše jádrové snahy na dosažení hlavního cíle, osvobození Donbasu,” řekl Sergej Rudskoj, náčelník hlavního operačního ředitelství generálního štábu Ruska. Vzhledem k tomu, že původní plány Moskvy byly mnohem ambicióznější pravděpodobně jde o mediální a praktickou přípravu zachování tváře Ruska a ústup od původních plánů “demilitarizace a denacifikace” Ukrajiny. Ruskoj vysvětlil, že cílem Ruska je hlavně Donbas, ovšam Moskva zvolila invazi na Ukrajině, aby snížila vojenskou kapacitu Ukrajiny, aby ta nemohla vynucovat. Další útoky na ukrajinská města Ruskoj nevyloučil. Výraznější obrat strategie zatím nenaznačil prezident Ruska Vladimir Putin.
Ukrajinská krize: Velké ztráty Ruska, protiofenzíva Ukrajiny, zapojení Běloruska či chemických, biologických nebo taktických jaderných zbraní?
Ruská federace podle zdrojů Západu utrpěla velké ztráty vojáků během krátké doby invaze na Ukrajině. To může být příčinou obratu konfliktu.
Podle televizních stanic CNN, CNBC a agentury AP Severoatlantická aliance podle svého zdroje odhaduje, že Ruská federace přišla během měsíce války na Ukrajině až o 40 000 vojáků. Číslo má obsahovat 7 - 15 000 zabitých vojáků (odhad rozvědky USA říká 7 000) a další nezvěstné, zraněné, či zajaté vojáky. Podobná data, téměř 10 000 zabitých ruských vojáků na svých webových stránkách s odvoláním na Ministerstvo obrany uvedla i prokremelská Komsomolskaja pravda, byť data byla krátce po uzveřejnění odstraněna. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov údaje odmítl komentovat. Předpokládá se, že Rusko na Ukrajinu vyslalo více než 150 000 vojáků. Pokud se data přibližují realitě, šlo by o podobné ztráty, jaké podle AP utrpěl Sovětský svaz utrpěl v 80. letech minulého století okupací Afghánistánu. Podle údajů Pentagonu Spojené státy americké během 20leté operace v Afghánistánu přišly o 2 461 vojáků.
Ukrajina dokonce přechází na některých místech do protiofenzivy. Představitelé Ukrajiny jsou však v hodnocení a predikcí aktuálního frontového vývoje opatrní i vzhledem k nebezpečí přímého zapojení do invaze na Ukrajině Běloruska na pomoc Rusku. Rovněž USA varují před hrozbou nasazení chemických, biologických či jaderných zbraní Ruskem. Tyto aspekty by opět mohly otočit průběhem konfliktu. Americká rozvědka správně předpověděla ruskou invazi na Ukrajině.
Ukrajinská krize: Kreml opouští klíčový ekonomický poradce Putina Čubajs
Anatolij Čubajs, klíčový ekonomický poradce a reformátor ještě z 90.let vlády Borise Jelcina na protest proti invazi opustil svůj post poradce i celé Rusko. Odchod Čubajse potvrdilo i Rusko.
Ukrajinská krize: Sinopec Group zastavil rozhovory o petrochemických investicích v Rusku
Sinopec Group, největší rafinérie Čínské lidové republiky, zastavil rozhovory o petrochemických investicích a podnikání v oblastech ruského plynu v Ruské federaci. Jde zatím o jeden z nejvýznamnějších signálů dopadu globálního tlaku na Čínu pod hrozbou sankcí, aby nekooperovala s Ruskem.
Makroekonomické a finanční události ČR: Podle guvernéra ČNB Rusnoka ČR a EU hrozí hospodářské recese
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok čeká, že se česká i unijní ekonomika mohou kvůli kombinaci války na Ukrajině a koronavirové pandemie dostat do ekonomické recese. Inflace by ale podle něj ve druhém pololetí oslabit. “Růst se může dramaticky snížit. Na konci roku budeme rádi za černou nulu,” uvedl bankéř v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Rusnok ale přidal, že jde pouze o jeho soukromý názor. ČNB ještě novou prognózu vývoje hrubého domácího produktu nemá. V roce 2020 kvůli pandemii HDP propadl 5,8 %. Rok poté vzrostl 3,3 %. Krátce před invazí Ruské federace na Ukrajině poslední odhad ČNB viděl letošní růst ekonomiky 3 %. Inflace ČR by v pololetí mohla zase zrychlit k 13 %. Od té doby ale Rusnok čeká její pozvolný návrat. Guvernér nedávno uvedl, že ČNB má již prudký růst úrokových sazeb již za sebou a předmětem zasedání bankovní rady centrální banky bude již jen menší zvýšení úrokových sazeb.
Makroekonomické události ČR: Ekonomický sentiment v březnu kvůli Ukrajinské krizi oslabil, hlavně sentiment spotřebitelů
Index ekonomického sentimentu v březnu oslabil. Pokles nebyl velký, tlumilo jej mírné snížení sentimentu firem, naopak velmi silný byl pokles sentimentu domácností.
Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity v březnu klesly méně, než se čekalo, růsty zůstávají robustní
V březnu vůči únoru indexy PMI ekonomické aktivity a služeb eurozóny klesly méně, než se čekalo. Jejich růsty zůstaly přes oslabení solidní, v případě zpracovatelského průmysl růst přes pokles zůstal silný. Trh čekal větší poklesy růstů, měly nicméně zůstat solidní. Data tak ukazují, že před drtivý březnový pád sentimentu ekonomických očekávání kvůli vypuknutí války na Ukrajině reálná ekonomická aktivita nadále roste, přičemž pokles jejího růstu nevybočuje z rámce měsíčního kolísání posledních let. Tento vývoj je podobný ve Francii i Německu. Na druhou stranu jakkoliv fluktuace ekonomického sentimentu jsou volatilnější a méně spolehlivé, předstihují reálná data ekonomické aktivity. Proto oslabení jejího růstu se ještě může dostavit. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu klesl méně, než se čekalo na 57,0 bodů z 58,2 bodů v únoru, trh čekal jeho větší pokles na 56,0 bodů. Index PMI služeb podobně klesl víc, než se čekalo na 54,8 bodů z 55,5 bodů v únoru, trh čekal jeho větší pokles na 54,2 bodů. Index PMI ekonomické aktivity taky klesl víc, než se čekalo na 54,5 bodů z 55,5 bodů v únoru, trh čekal jeho větší pokles na 53,9 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky.
Makroekonomické události eurozóna: Index Ifo podnikatelského klimatu v březnu v odpovědi na Ukrajinskou válku překvapivě kolaboval hlavně pádem očekáváním
Index Ifo v březnu kvůli Ukrajinské krizi propadl o dost víc, než se čekalo. Zatímco podindex očekávání klesl méně než se čekalo, propad táhl hlavně pád podindexu očekávání, který byl silnější a nárazovější, než při plném vypuknutí koronavirové pandemie přibližně před dvěma lety. Na rozdíd od pandemie se slabost soustředila hlavně do produkčních odvětví zpracovatelského průmyslu a stavebnictví, měně již v domácí ekonomice zastoupené obchodem (velkoobchod a maloobchod) a službami), i když v nich jsou znát větší obavy a pokles očekávání.
Makroekonomické a finanční události USA: Guvernér Fedu Powell predikuje návrat inflace k cíli Fedu 2 % během příštích tří let
Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell predikuje návrat inflace k cíli Fedu 2 % během příštích tří let. Powell potvrdil předpokládané zvyšování úrokových sazeb. Dlouhodobá inflační očekávání se podle něj zvýšila jen mírně, což potvrzuje, že současná vysoká inflace se střednědobě a dlouhodobě zklidní. Minimálně krátkodobě ale inflační tlaky spojené s nabídkovými limity budou podle bankéře pokračovat.