Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Ukrajinská krize: Prezident Putin uznal nezávislost povstaleckých republik, poslal do nich armádu, zahájil invazi Ukrajiny
Prezident Ruské federace Vladimir Putin uznal nezávislost povstaleckých republik Luhaňské lidové republiky a Doněcké lidové republiky. Nařídil do nich poslat ruskou armádu. Kroky Ruska znamenají ránu dohodám z Minsku z roku 2015 o zastavení bojů ukrajinských a povstaleckých vojsk. Následně Rusko zahájilo invazi Ukrajiny. Trhy jsou v posledních dnech pod tlakem konfliktu, ropa je na mnohaletých maximech a akcie procházejí korekčním pásmem.
Makroekonomické události ČR: Ekonomický sentiment vzrostl
Indexy ekonomického sentimentu v únoru meziměsíční vzrostly. Nejvíce vzrostl index sentimentu stavebnictví. Ten se dostal na hladiny před prvním úderem koronavirové pandemie začátkem roku 2020.
Makroekonomické události eurozóna: Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v únoru nečekaně silně vzrostl
Index podnikatelského klimatu Německa Ifo v únoru vůči lednu vzrostl o dost víc, než se čekalo. Důvodem je nečekaně silný vzestup hlavně očekávání ale i hodnocení současné situace. Index Ifo tedy překvapivě robustně vzrostl na 98,9 bodů z 96,0 bodů v lednu (revize z 95,7 bodů), trh čekal jeho menší růst na 96,5 bodů. Firmy podle institutu vsází na konec koronavirové krize, bez ohledu kypící ukrajinskou krizi. Její eskalace se ovšem do výsledků ještě nestihla projevit. Lepší očekávání ústupu koronavirové pandemie se projevila hlavně v sektorech domácí ekonomiky, tedy ve službách a obchodu. Během roku 2021 firemní sentiment hlavně domácí ekonomiky včetně hodnocení současné situace a očekávání ve druhém čtvrtletí obecně příznivě reagoval na ústup koronavirové pandemie, otevírání a oživení ekonomiky s vakcinační kampaní. Naopak druhé pololetí znamenalo pokles firemního sentimentu včetně hodnocení současné situace a očekávání kvůli novému vzedmutí koronavirových vln, omezení poptávky a taky kvůli produkčním limitům ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly, růst cen). Oživení by mělo pokračovat s poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani, s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie.
Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v únoru zpevnily nečekaně silně zpět do pásma solidního růstu, růst zpracovatelského průmyslu překvapivě klesl, zůstal silný
V únoru vůči lednu indexy PMI ekonomické aktivity a služeb eurozóny vzrostly o dost víc, než se čekalo. Jejich růsty vzrostly ze slabé na solidní úrovně, když trh čekal jen mírné zlepšení. Naopak index PMI zpracovatelského průmyslu nečekaně ztratil, když trh čekal jeho stagnaci, zůstal ale silný. Důvodem většího posílení vůči očekávání v lednu slabších růstů aktivity služeb a ekonomické aktivity je ústup koronavirové pandemie. Růsty byly podobné ve Francii i v Německu. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu nečekaně klesl na 58,4 bodů z 58,7 bodů v lednu, trh čekal jeho stagnaci na 58,7 bodech. Index PMI služeb naopak nečekaně silně vzrostl na 58,8 bodů z 51,1 bodů v lednu, trh čekal jeho jen menší růst na 52,0 bodů. Index PMI ekonomické aktivity taky vzrostl o dost víc, než se čekalo na 55,8 bodů z 52,3 bodů v lednu, trh čekal jeho méně značný růst na 52,7 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během posledního roku odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl a i díky významné poptávce z Číny, která se s pandemií vypořádala rychleji a lépe než ostatní hlavní světové ekonomiky je průmyslový sentiment meziročně silnější. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Během léta ale na velmi silnou rychlost zesílil i růst aktivity služeb s oslabením koronavirové pandemie v Evropě, otevíráním ekonomik a sílením jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Druhá polovina roku ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Podobně se vyvíjí i situace na přelomu let 2021 a 2022.