Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Makroekonomické a finanční události ČR: Prezident Zeman obměnil bankovní radu, monetární politika se pravděpodobně příliš nezmění
Prezident Miloš Zeman jmenoval nové členy bankovní rady, Jana Procházku a Jana Kubíčka. Od 13.2. 2023 Nahradí Oldřicha Dědka (podporujícího současnou politiku stagnace úrokových sazeb) a Marka Moru (preferujícího obnovení zvyšování úrokových sazeb). Vzhledem k preferenci prezidenta již úrokové sazby nezvyšovat je pravděpodobné, že podobný názor budou zastávat i noví členové rady. I v případě překvapení v podobě preferencí monetární politiky nových členů rady stávající 4členná aliance většiny 7členné rady (Aleš Michl, Jan Frait, Eva Zamrazilová, Karina Kubelková) zajišťuje trvající stagnaci úrokových sazeb.
Makroekonomické a finanční události ČR: Guvernér ČNB Michl čeká, že inflace začne klesat od jara
Guvernér České národní banky Aleš Michl řekl, že inflace začne od jara klesat. Má zájem o dlouhodobé priority v podobě silné koruny a nízké inflace. Komentáře guvernéra nepřekvapují. ČNB pravděpodobně pokračovat v udržování stávajících vysokých úrokových sazeb nejen na posledním letošním zasedání monetární politiky 21.12., ale minimálně i v prvním pololetí 2023 kvůli stále rostoucí již velmi vysoké inflaci, která sotva vykazuje známky kulminace. Rizikem změny úrokových sazeb je jejich zvýšení právě kvůli velmi vysoké inflaci.
Makroekonomické a finanční události ČR: Velmi silná inflace v listopadu opět značně překonala očekávání se známkami kulminace
Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v listopadu pošokujícím propadu ze zářijového vícedekádního rekordu (ovšem pouze s pomocí zásadního promítnutí Úsporného tarifu a odpuštěnímpoplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny, nebýt tohoto efektu, inflace by zůstala u rekordů) opět vzrostla značně víc, než se čekalo. Další silný meziměsíční i meziroční růst cen byl ale dán opět silným růstem cen kategorie Bydlení, voda, energie, paliva, v meziročním vyjádření kvůli loňskému dvouměsíčnímu snížení srovnávací báze odpuštěním daně z přidané hodnoty cen elektřiny a zemního plynu. Bez tohoto efektu ale jádrová inflace vykázala známky kulminace. Průměrná inflace v listopadu vyrostla na 14,4 % z 13,5 % v říjnu. Inflace roste značně nadhorní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPImeziměsíčně opět vzrostl o dost silněji, než čekal trh, 1,2% po poklesu 1,4 % v říjnu, trh čekal jeho silnější růst jen 0,5 %. Meziroční růst spotřebitelských cen tak vzrostl víc, než se čekalo na 16,2 % z říjnových 15,1 %, trh čekal jeho méně výrazný růst na 15,6 %. Jaká by byla skutečná tržní inflace nebýt vládního zásahu z října ukazuje konstatování Českého statistického úřadu. Podle instituce by meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl na nový rekord 19,6 % a v případě cen elektřiny 164,3 % namísto 76,6 %. Meziměsíční i meziroční inflaci v listopadu táhly již zmíněné cenykategorie Bydlení, voda, energie, paliva růstem cen 2,8 % vůči říjnu, který k celkové inflaci přičetl 0,7 procentního bodu. V meziročním srovnání se růst cen zmíněné kategorie zvýšil z 11,1 % v říjnu na 16,9 %, čímž její příspěvek k celoroční inflaci vzrostl na 4,5 procentního bodu z 3,1 procentního bodu v říjnu. Tím kategorie dostihla na prvním místě v pořadí hlavních motorů celkové inflace ceny kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje. Jejich růst dále silně zrychlil na 25,1 % z 21,0 % v říjnu, čímž se příspěvek kategorie k celkové inflaci zvýšil na 4,5 z 4,4 procentního bodu v říjnu. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak se pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítne příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí hrozí rychlé obnovení inflační spirály. Inflace je stále velmi silná, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. ČNB v nové listopadové prognóze potvrdila, že by se inflace měla vrátit do roka a půl k jejímu cíli 2,0 %. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může obnovit zvyšování úrokových sazeb a dále je zvyšovat do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od příštího roku klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. Inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejší zvýšené inflace.
Makroekonomické a finanční události eurozóna:ECB dle očekávání snížila tempo zvyšování úrokových sazeb z 75 bps na 50 bps,prezentovala zahájení kvantitativní utahování od března 2023 aznačně zvýšila výhled inflace
Evropská centrální banka zvýšilasvé hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu o 0,5 procentního bodu, tedy mírněji, než dosud, kdy zvyšovala o 75 bps.Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 2,00 % na 2,50 %. Současně jak ECB dříve avizovala představila program kvantitativního utahování, tedy prodejů cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci). ECB tak od začátku března bude redukovat dlouhodobě naakumulovanou zásobu cenných papírů Programu nákupu aktiv APP (formou neobnovení jejich nákupů s jejich expirací) tempem 15 mld. EUR/měsíčně do konce června 2023, kdy ECB průběh kampaně vyhodnotí a dále přenastaví či potvrdí. ECB rovněž potvrdila, že kvantitativní uvolňování resp. cenné papíry nakoupené z doby koronavirové pandemie v rámci Pandemického mimořádného nákupního programu (PEPP) bude nadále nedotčeno ve stávající výši minimálně až do konce roku 2024.Důvodem zvyšování úrokových sazeb a zahájení kvantitativního utahování je nečekaně vysoká inflace včetně podstatného zvýšení projekcí inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií. Rovněž ECB potvrdilainflační rizika ve směru vyšší inflace i s reflexí zesílení růstu mezd. Banka také uznalaslábnutí inflačních tlaků (pokles nabídkových omezení a oslabení potlačené poptávky). Snižovat se by se inflace měla v celoročních vyjádřeních podle prosincové projekce již od příštího roku, to by ale stále měla být vysoko. Jádrová inflace se má v roce 2023 zvýšit a klesat až od roku 2024. Podle ECB je stejně jako posouzení v září riziko výhledu ekonomického růstu jasně na spodní straně zvláště v krátkém období. Podle prosincové projekce banky může ekonomika eurozónyve čtvrtém čtvrtletí 2022 a prvním kvartálu 2023 uváznout v recesi, která by však měla být mělká a krátká. Za celý rok 2023 by ekonomický růst měl být mírný. ECB v prohlášení potvrdila očekávání dalšího zvyšování úrokových sazeb.ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %. Monetární politika v roce 2022 zůstane expanzivní kvůli vlnám kvantitativního uvolňování uplynulých dvou dekád, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.Série zvýšení úrokových sazeb ale ještě přijde, protože inflace sotva vykazuje kulminaci na vysokých hodnotách.
Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW ekonomického sentimentu v prosinci vzrostly
Indexy ZEW sentimentu ekonomických očekávání i současné ekonomické situace Německa v prosinci vzrostly. Očekávání vzrostla víc, než se čekalo, zatímco růst hodnocení současné situace zaostal za očekáváním. Slabost současné ekonomické situace a zvlášť výhledu pro druhý kvartál roku 2023 se tak snížila, stále však zůstává značná. Podle institutu pesimismus ekonomických expertů (jejichž odpovědi tvoří průzkum) v prosinci klesl v případě současné ekonomické situace. Čekají, že se v příštích 6ti měsících tato situace bude dále značně zhoršovat, byť o dost méně, než čekali v listopadu. Prezident ZEWu Achim Wambach k datům sdělil: "Velká většina expertů finančního trhu v příštích měsících čeká pokles inflace. Ve spojení se zatímní stabilizací na trzích energií to vede k významnému zlepšení ekonomického výhledu." Data jsou stále velmi zatížena Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu vyvolal historicky rekordní pád ekonomických očekávání (ještě víc, než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa vzrostl velmi silně, víc, než čekal trh, 13,4 bodů na - 23,3 bodů z - 36,7 bodů v prosinci, trh čekal jeho růst jen na - 26,4 bodů. IndexZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa vzrostl méně, než čekal trh, 3,1 bodů na - 61,4 bodů z - 64,5 bodů v listopadu, trh čekal jeho větší růst až na - 57,0 bodů.
Makroekonomické a finanční události USA: Fed podle očekávání zmírnil tempo zvyšování úrokové sazby z 75 bps na 50 bps, zhoršil makroekonomické projekce včetně zvyšování úrokové sazby
Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických podle očekávání snížila tempo zvyšovánícíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate na 0,5 procentního bodu (z 0,75 procentního bodu) na 4,00 - 4,50 %. Banka taky potvrdila plán kvantitativního utahování, tedy redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií). V komentáři k rozhodnutí Fed kromě aktualizace nové výše cílované hlavní úrokové sazby neučinil žádné změny. Opakoval tak základní komentář z předchozích zasedání, tedy klíčovou vhodnost dalšího zvyšování cíle Federal Funds Rate. Makroekonomické projekce centrální banky ale vidí v roce 2023 její další zvýšení hluboko v restriktivním teritoriu(výše úrokových sazeb omezující ekonomickou aktivitu), celkově kumulativně o dalších zhruba 75 bps do pásma 5,00 - 5,25 %. Hlavní úroková sazba by podle predikce měla být restriktivní i v roce 2024, byť poněkud méně, než v roce 2023. Fed rovněž poněkud zhoršil makroekonomické projekce v podobě snížení výhledu růstu ekonomiky a na druhé straně zvýšení výhledu růstu nezaměstnanosti resp. snížení očekávání poklesu inflace. Podle prosincového výhledu centrální banky inflace klesne od příštího roku, blízko k cíli Fedu 2,0 %, přesněji do pásma 2 - 3 % ovšem o rok později, než Fed čekal v září, tedy až v letech 2024 a 2025. Rozhodnutí nastavení úrokových sazeb a kvantitativního utahování s komentáři nepřekvapují. Během tohoto roku rychlé zvyšování úrokových sazeb s předsunem těžiště zvýšení úrokových sazeb má za cíl rychle dohnat inflaci, aktuálně v trojnásobné výši cíle Fedu 2,0 %. Fed předchází do další fáze kampaně posunu monetární politiky snižování tempa restrikce (ekonomické aktivity), které má inflaci snížit. Nyní Fed vstupuje do vylaďovací fáze. Důvodem je setrvačnost monetárního utahování, poslední data potvrzující trend poklesu inflace a stagnace ekonomiky. S trvaleji silnou inflací a s přibližným naplněním svého cíle plné zaměstnanosti Fed během tohoto roku posílil zpřísňování monetární politiky. Výhled inflace je ovšem značně nejistý (v posledních kvartálech velmi nemile překvapil). Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty.
Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v listopadu oslabila víc, než se čekalo k normálovým hodnotám, dezinflační trend se potvrzuje
V listopadu ve Spojených státech amerických v meziročním srovnání stále ještě silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně svého jádra (bez cen potravin a energií) oslabila víc, než se čekalo. Na meziměsíční bázi ale inflace v posledních měsících klesla blízko k normálovým hodnotám. Dezinflační trend se tak potvrzuje.I nflační data v meziročním srovnání stále ještě značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto utahuje monetární politiku. Data potvrzují vhodnost (značného) snížení tempa zvyšování úrokových sazeb, které již byly ještě letos navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl nečekaně méně, než čekal trh, jen 0,1 %, trh čekal jeho většírůst až 0,3 %po jeho růstu 0,4 % v říjnu. Jeho meziroční růst tak klesl víc, než se čekalo na 7,1 % z 7,7 % v říjnu, trh čekal jeho menší pokles jen na 7,3 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl o něco méně, než čekal trh, tedy jen 0,2 %, trh čekal jeho zvýšení až 0,3 % po růstu 0,3 % v říjnu. Na meziroční úrovni tak jeho růst klesl trochu víc, než se čekalo, tedy na 6,0 % z 6,3 % v říjnu, trh čekal jeho menší pokles jen na 6,1 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.