Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Politika ČR: Volební překvapení s posunem české politky doprava přinese tendenci ke konsolidovanější fiskální politice
Parlamentní volby České republiky do dolní komory, Poslanecké sněmovny, skončily překvapením. Vyhrála je koalice pravého středu SPOLU (Občanská demokratická strana, TOP 09 a Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová), navíc s druhou dosud opoziční centristickou koalicí Piráti + STAN (Česká pirátská strana, Starostové a nezávislí) SPOLU získala přehlednou většinu poslaneckých mandátů. Překvapující je i posun voličských preferencí k pravici s tím, jak v parlamentu budou po mnoha dekádách chybět Česká strana sociálně demokratická a Komunistická strana Čech a Moravy. V období tlumenějšího působení koronavirové pandemie tak pravděpodobná koalice pravého středu SPOLU a Piráti + STAN více nasměruje ekonomiku k redukci fiskálního deficitu z posledních let pandemie.
Makroekonomické a finanční události ČR: Guvernér ČNB Rusnok varuje před mnohem déle působícími inflačními tlaky než se čekalo a pokračováním zvyšování úr. sazeb
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru pro Český rozhlas varoval, že inflace sice bude kulminovat v příštích měsících, ale že inflace bude vysoká 5 - 6 % do začátku roku 2022 a že inflační tlaky budou působit mnohem déle, než se dřív čekalo. Podle Rusnoka je vysoce pravděpodobné, že úrokové sazby vzrostou i na zasedání ČNB monetární politiky v listopadu. Řekl taky, že hlavní úroková sazba bude na konci roku pravděpodobně minimálně o půl procentního bodu výše než je nyní. Komentáře guvernéra potvrzují obavy centrální banky z inlace a pokračování zvyšování úrokových sazeb.
Makroekonomické události ČR: Silná spotřebitelská inflace (CPI) v září vzrostla značně víc, než se čekalo
Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v září opět vzrostla o dost víc, než se čekalo, v meziročním vyjádření značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl 0,2 % po růstu 0,7 % v srpnu, trh přitom čekal naopak jeho pokles 0,2 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil o dost víc, než se čekalo na 4,9 % z 4,1 % v srpnu, trh čekal jeho zvýšení na 4,5 %. Inflace v srpnu v meziměsíčním i meziročním srovnání překvapivě silně vzrostla. Meziroční zrychlení inflace bylo v září taženo hlavně zrychlením růstu cen kategorie Bydlení, voda, energie, paliva a Doprava (ceny automobilů a pohonných hmot). Otěže tahouna spotřebitelské inflace nad cíl České národní banky 2 % v posledních měsících přebral hlavně silný růst cen energií a nemovitostí vedoucí k razantnímu zvyšování cen kategorie nejvýznamněji zastoupené ve spotřebitelském koši cen, tedy Bydlení, voda, energie, paliva, dále pak již delší čas růst cen benzínu kvůli růstu cen ropy/energií/benzínu a růst cen alkoholických nápojů a tabákového zboží. Zmíněné položky zářijovou meziroční inflaci zvýšily 2,9 procentním bodem. Vedle toho otevírání ekonomiky vede k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, rekreace a kultura a taky stravování a ubytování). ČNB podle nové srpnové prognózy čeká, že ve druhém pololetí 2021 inflace vystoupá značně nad horní limit jejího tolerančního pásma 3 % až k 4 %, o procentní bod víc, než čekala v předchozí květnové prognóze a k cíli 2 % by se měla vracet teprve v roce 2022, tedy později, než banka dříve čekala. Na posledním zářijovém zasedání monetární politiky 30.9. ale ČNB přiznala značné podcenění dynamiky inflace a guvernér Jiří Rusnok indikoval, že inflační prognóza aktualizovaná v listopadu bude významně navýšena. Řekl, že by měla kulminovat až v úrovních 5 - 6 % přičemž oslabovat by měla až od druhého pololetí 2022. V příštích měsících inflace ještě může s otevíráním hospodářství, silnou poptávkou a jejím převisem nad nabídkou dočasně posílit. Zaskočená centrální banka z překvapivě silného růstu robustní inflace míří k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Guvernér Rusnok naznačil pravděpodobné zvýšení úrokových sazeb na příštím listopadovém zasedání monetární politiky 4.11. s tím, že na konci roku čeká úrokové sazby min. o půl procentního bodu výše. ČNB pro další kvartály naznačuje zvyšování úrokových sazeb i kvůli “zvýšené” inflaci a kvůli rizikům finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat i finanční stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. ČNB těsně před vypuknutím koronavirové pandemie naposledy zvyšovala úrokové sazby kvůli přehřívající se ekonomice, trhů práce a nemovitostí. Kvůli koronavirové pandemii pak ČNB úrokové sazby srazila k nule, kde je držela více než rok a zahájila jejich zvyšování od června 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. Na červnovém a srpnovém zasedání monetární politiky banka zvýšila úrokové sazby o 25 bps, na zářijovém zasedání s akcelerací inflace a inflačních tlaků dokonce 75 bps.
Makroekonomické události eurozóna: Indexy ZEW ekonomického sentimentu Německa v říjnu klesly víc, než se čekalo, hlavně index současné situace
V říjnu v Německu vůči září 6-měsíční očekávání ekonomické veřejnosti pokračovalo pátým poklesem v řadě, větším než se čekalo. Hodnocení současné situace kleslo výrazně víc, než se čekalo poté, co od letošního února setrvale rostlo. Data stále ukazují příznivou ekonomickou situaci a příznivý výhled k prvnímu pololetí 2022, avšak méně než v září. Index ZEW sentimentu ek. očekávání klesl na 22,3 bodů z 26,5 bodů v září, trh čekal jeho menší pokles na 24,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ek. situace klesl na 21,6 bodů z 31,9 bodů v září, trh čekal jeho menší pokles na 28,5 bodů. Podle institutu ZEW jsou důvodem nižších očekávání nabídkové tlaky ekonomiky omezující ziskovost firem. Oslabení očekávání rovněž souvisí s rozmachem koronavirového druhu delta. Souvislý růst hodnocení současné situace od letošního února souvisí s obecným ústupem koronavirové pandemie a otevíráním ekonomik. Ekonomická slabost posledních čtvrtletí byla způsobena pandemií obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Na druhou stranu zvýšená očekávání a optimismus ekonomického oživení v tomto roce souvisí s nadějemi vakcinace a nových léků a omezením vlivu koronaviru a rovněž s pokračující štědrou podporou pandemií poničených ekonomik centrálními bankami a státy. Ekonomové chápou naděje tak, že význam viru bude konečně od roku 2021 s hromadným očkováním vymezen do pozadí. Příslibem je rovněž perspektiva pro Evropu vstřícnější politiky Spojených států amerických po tamních prezidentských a kongresových volbách.
Makroekonomické a finanční události USA: Zápis zasedání Fedu monetární politiky 21. - 22.9. ukázal očekávání pokračování růstu trhu práce a trvání inflačních tlaků
Zápis zasedání Fedu monetární politiky 21.-22.9. ukázal očekávání pokračování růstu trhu práce. Ve značně ošemetném tématu, kdy růst zaměstnanosti se v srpnu značně zpomalil tak Fedu ukázal, že věří pokračování růstu trhu práce tak aby mohl ještě v listopadu či v prosinci zahájit redukci kvantitativního uvolňování (QE). Nastíněný scénář naznačoval uzavřít QE zhruba do poloviny roku 2022. V otázce inflace se centrální banka shodla na tom, že inflační tlaky jsou větší a budou působit déle, než se zdálo dříve. Celkově zápis potvrzuje, že zahájení útlumu kvantitativního uvolňování je na spadnutí k závěru roku. Monetární politika i tak ale bude pokračovat v utraexpanzi, neboť úrokové sazby pravděpodobně nebudou zvýšeny minimálně do poloviny příštího roku.
Makroekonomické události USA: Průmyslová inflace v září zaostala za očekáváním, jádrová inflace (na meziměsíční průměrné bázi) oslabila nečekaně silně, nicméně přes známky kulminace inflace zůstává silná
Ve Spojených státech amerických v září růst indexu cen producentů (PPI) přibližně po půl roce strmého růstu naznačil kulminaci, když průmyslová inflace zaostala za očekáváním. Navíc jádrová inflace (na meziměsíční průměrné bázi) oslabila nečekaně silně. V meziročním vyjádření se produkční inflace dále posunula maximum od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Produkční inflace přes známky kulminace nicméně zůstává silná. Meziměsíčně index vzrostl opět silně 0,5 %, i když o něco méně, než čekal trh, který předpokládal jeho růst jen 0,6 % po růstu 0,7 % v srpnu. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl 0,2 %, značně za odhadem trhu 0,5 % po růstu 0,6 % v srpnu. Meziroční růst indexu PPI se nicméně opět zvýšil, trochu méně, než čekal trh na maximum od listopadu 2010 8,6 % ze srpnových 8,3 %, trh čekal jeho o něco silnější zvýšení na 8,7 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií sice vzrostl, ale jen lehce, značně méně než se čekalo na 6,8 % ze srpnových 6,7 %, trh čekal jeho větší růst na 7,1 %. V září silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly hlavně, z 80 %, ceny zboží růstem 1,3 %, přičemž 40 % tohoto růstu přiložil silný růst cen energií, 2,8 %. Opakovaně silně nicméně rostly ceny zboží bez cen potravin a energií, stejně jako v srpnu 0,6 %. Ceny zboží v září vzrostly 0,2 %. Silný růst produkčních cen je plošný, nicméně poslední data naznačila známky kulminace. Tento kulminační jev je více patrnější ve spotřebitelské inflaci. Trend silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale od začátku roku naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a během kvartálu přeskočila zmíněný cíl. Data obecně potvrzují růst inflačních tlaků a obecně i normalizaci dlouhodobě podnormálových cenových podmínek dle přání Fedu. Data nemění výhled monetární politiky, byť po delší době příjemně překvapila, že nebyla tak robustní jak se čekalo. Stále tak platí výhled, že Fed vzhledem ke splnění kritérií "podstatného pokroku" k jeho cílům plné zaměstnanosti a stabilní inflaci 2 % zahájí redukci ultraexpanzivní monetární politiku v souvislosti s předpokládaným oživováním trhu práce až v listopadu či prosinci a to první fází redukce, tedy omezením kvantitativního uvolňování. Úrokové sazby mohou zůstat u nuly déle, nicméně i v případě časování zahájení jejich přípdného zvyšování v centrální bance nepanuje konsensus a první preference bankéřů míří dokonce již k druhému pololetí 2022. V tomto případě Fed vyžaduje plnou zaměstnanost a aby inflace dosáhla 2 % a byla na dráze k mírnému přestřelení hladiny 2 % po nějaký čas.
Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v září vzrostly výrazně víc, než se čekalo, jejich robustní růst pokračuje
Ve Spojených státech amerických v září maloobchodní tržby značně překonaly očekávání, jejich letos nastartovaný velmi robustní růst v průměru pokračuje. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb vzrostly 0,7 %, když trh čekal jejich pokles 0,2 %, sílu vůči očekávání navíc navýšilo jejich zvýšení revizí za srpen na růst 0,9 % z původně hlášeného růstu 0,7 %. Dynamicky rostou i výdaje jádrových maloobchodních tržeb, tedy bez prodeje automobilů. Robustně rostou prakticky všechny hlavní kategorie koše maloobchodních tržeb. Dubnový propad v roce 2020 se zavřenými obchody a lidmi v karanténě a na vynucených dovolených znamenal absolutní dno, umístěné značně níže, než se čekalo. Do dalších měsíců s otevíráním ekonomiky se předpokládalo oživení spotřeby domácností, které v rapidní podobě přišlo nečekaně brzo, již květnu s klíčovou pomocí vzestupu prodejů automobilů. Stále v roce 2020 červen, červenec, srpen, září a říjen květnové oživení potvrdily většinou značně nad očekáváním trhu, přestože část ekonomiky opět musela zavírat s obnovením případů nemoci Covid-19. Pandemie ale až do začátku roku 2021 neustupovala, lidé byli ve větší míře nemocní, obchody zavřené a navíc lidé stále čelí ekonomické nejistotě jejich zranitelných zaměstnavatelů a tak oživení spotřeby domácností do konce roku bylo stále zranitelné a křehké. Navíc dobíhaly vládní podpory domácností. To se možná ukázalo za listopad a prosinec poklesem maloobchodních tržeb byť možná jde o korekci silných růstů spotřeby domácností posledního pololetí. V roce 2021 lednový a březnový skok spotřeby domácností ale vrací maloobchodní tržby zpět na robustní růstovou dráhu o čemž svědčí meziroční růsty hlavních agregátů maloobchodních tržeb, pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Data druhého a třetího čtvrtletí zesílení letošního roku víceméně potvrzují.
Makroekonomické události USA: Index ekonomické aktivity Fedu New Yorku v říjnu klesl značně víc, než se čekalo
Index ekonomické aktivity Fedu New Yorku v říjnu vůči září klesl značně víc, než se čekalo. Růst ekonomické aktivity meziměsíčně klesl ze silné na solidní rychlost. Index ostře klesl na 19,8 bodů z 34,3 bodů v září, trh čekal jeho méně silný pokles na 27,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti prudký růst cen vstupů přetrvával stejně jako silný růst cen vlastní produkce. Do rekordních výšin stále šplhají prodloužené termíny dodávek. Očekávání růstu ekonomické aktivity prvního pololetí roku 2022 vůči září drobně vzrostla a zůstávají solidní. Průmyslové firmy regionu nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce. Z historického srovnání též trvá robustní výhled růstu zaměstnanosti a investiční aktivity. Naopak firmy čekají, že za půl roku další prodlužování dodacích termínů bude jen malé. V tomto roce růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílí ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou.