Trh práce dle Českého statistického úřadu (11 2022, 9.1.): Trh práce zůstával i v posledních dvou měsících roku 2022 velmi silný. Postpandemické období je charakterizováno přiblížením míry nezaměstnanosti k svým dlouholetým minimům. Data ČSÚ rovněž ukazují, že v postpandemické ekonomice, se k rekordní síle s novým říjnovým zápisem vrátila i míra zaměstnanosti. Rekordy trhá i míra ekonomické aktivity pracovní síly (sčítající objem zaměstnaných i nezaměstnaných). To je obrazem a důsledkem rozhodně pozitivního jevu nové reality patrného v postpandemické ekonomice, že lidé, hlavně ženy, se vracejí do evidence aktivní pracovní síly, kromě úřadů práce v případě vyčerpaného trhu práce ale hlavně do zaměstnání. Důvodem je jednak polevení koronavirové pandemie, kdy lidé, hlavně ženy již nemusí tolik pečovat o děti, důchodce či nemocné stejně jako pestré možností nabídek trhu práce s podstatným nominálním mzdovým navyšováním. Robustní růst mezd je klíčový byť nedostatečný zdroj krytí surové velmi vysoké inflace. Síla trhu práce pravděpodobně překoná i hospodářskou stagnaci současných kvartálů, když během příštího roku by se síla ekonomice měla pozvolna navracet.
Trh práce dle Ministerstva práce a sociálních věcí (12 2022, 9.1.): Trh práce zůstával i v posledních dvou měsících roku 2022 velmi silný. Postpandemické období je charakterizováno přiblížením míry nezaměstnanosti k svým dlouholetým minimům. Síla trhu práce pravděpodobně překoná i hospodářskou stagnaci současných kvartálů, když během příštího roku by se síla ekonomice měla pozvolna navracet.
Index spotřebitelských cen CPI (12 2022, 11.1.): Spotřebitelská inflace je stále velmi silná s náznaky kulminace. Rekordně robustní růst cen vyvolaný postpandemickým briskním oživením ekonomiky a přiživená Ukrajinskou a energetickou krizí by ale tento rok měl klesat. Pokud bude jeho pokles rychlý a inflace podle projekce České národní banky dorazí k jejímu cíli 2 % v roce 2024, úrokové sazby se již pravděpodobně zvyšovat nebudou. Tempo poklesu a stabilní velikost inflace poté, co klesne ovšem je zásadní téma, na něž domácnosti, firmy, vláda, ČNB i ekonomové napjatě čekají.
Maloobchodní tržby (11 2022, 12.1.): Spotřeba domácností pokračuje již rok a půl ve slábnutí. Důvodem je vysoká inflace (vyvolaná postpandemickým briskním oživením ekonomiky a přiživená Ukrajinskou a energetickou krizí), které vedly centrální banku k prudkému zvýšení úrokových sazeb a k útlumu ekonomiky. To vzbuzuje nejistotu trhu práce. Ukrajinská krize navíc přikládá k nejistotám a rizikům, kvůli kterým je spotřebitelský sentiment u svého dlouhodobého minima. Lidé tak mají starosti pokrýt základní životní náklady a případné úspory raději šetří. Tento vývoj by měl pokračovat minimálně v prvním pololetí 2023.
1. kolo prezidentských voleb (13. - 14.1.): První kolo prezidentských voleb pravděpodobně pouze naznačí vítěze v druhém kole. Největší šance mají kandidáti s podporou koalice Spolu (Občanská demokratická strana, KDU - ČSL a TOP 09) Petr Pavel a Danuše Nerudová a kandidát a předseda opozičního hnutí ANO 2011 Andrej Babiš.
Očekávaný dopad událostí na trhy: Silný trh práce je příznivý pro akcie a korunu a nepříznivý pro dluhopisy. Velmi silná inflace je nepříznivá pro akcie, dluhopisy i korunu. Trvale slábnoucí spotřeba domácností je nepříznivá pro akcie a korunu a je příznivá pro dluhopisy.