Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Průmyslová výroba (4 2022, 6.6.): Průmyslová výroba jen mírně oživuje. Oživení průmyslu je silnější bez automobilového průmyslu, který odvětví poklesy stále tíží.
Stavební produkce (4 2022, 6.6.): Růst sentimentu stavebnictví se promítá do oživení sektoru. Růst úrokových sazeb a cen vstupů sektoru tolik nevadí, vzhledem k převisu poptávky nad nabídkou v rezidenčním stavitelství a postpandemickém růstu veřejných investic sektoru v kontextu inflačního prostředí dokáže přenášet cenové růsty do cen staveb a držet ziskové marže.
Obchodní bilance (4 2022, 6.6.): Obchodní bilance pokračuje v deficitech. Drahá ropa zvyšuje dovozy zatímco vývoz automobilů stále drhne.
Maloobchodní tržby (4 2022, 7.6.): Maloobchodní tržby slábnou. Silná inflace, prudký růst úrokových sazeb a Ukrajinská krize mísí pokles reálných mezd, ztížení dostupnosti spotřeby a nejistotu budoucnosti. Spotřebitelský sentiment v květnu zeslábl na 10leté minimum. To vše se promítá do útlumu spotřeby domácností trvajícího již rok od oživení po vlně kororonavirové pandemie na jaře 2021.
Mzdy (1Q 2022, 7.6.): Růst nominálních mezd zůstává robustní, ovšem více než dvojnásobná inflace reálné příjmy snižuje. Tento trend bude pokračovat i v následujícím roce.
Měsíční zpráva trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí (5 2022, 8.6.): Sestupný trend nezaměstnanosti od jara 2021 po období poznamenaném koronavirovou pandemií, které stanovilo dlouhodobý víceletý vrchol tohoto ukazatele stále platí. Trh práce kvůli koronavirové pandemii od jejího vypuknutí na jaře 2020 rok pozvolně slábl, od té doby, tedy od přelomu prvního a druhého čtvrtletí 2021 s ústupem pandemie kvůli plošnému očkování a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením naopak sílí. Trh práce tak dle míry nezaměstnanosti, zaměstnanosti i odpracovaných hodin během pandemie překvapivě příliš neoslabil a zůstal velmi silný, jednak kvůli pootevřené ekonomice, ekonomickému oživení a podpoře státu a centrální banky firmám a domácnostem. Pandemie tak je pouhým stínem, který na pár čtvrtletí překryl dlouhodobou sílu trhu práce. Kvůli zmíněným důvodům by posilování trhu práce mělo pokračovat i v dalších kvartálech. Trh práce pokračuje v posilování. Ukrajinská krize včetně migrace se na trh práce příliš nepromítla. Útlum ekonomiky má totiž se setrvačnost, v případě migrace pak do Česka dorazily hlavně ukrajinské ženy, jejichž prvotním cílem je zajištění péče o potomky a zajištění ubytování. Posléze vzhledem k jejich očekávání brzkého návratu na Ukrajinu poptávají spíše možnosti přivýdělku a krátkodobých pracovních poměrů v manuálních profesích a to i v případě jejich vyšší a specializované kvalifikace. Vzhledem k péči o děti jde hlavně o jednosměnné provozy. Makroekonomické prostředí se tento rok podstatně mění jednak kvůli Ukrajinské krizi a v širším obrázku i silnější inflaci a agresivním zvyšováním úrokových sazeb ČNB vedoucích k výraznějšímu snížení růstu ekonomiky. Tím se patrně pozastaví růst trhu práce. K jeho obratu zatím nedojde, neboť motory ekonomiky ještě budou produkovat růstovou dynamiku schopnou udržovat sílu trhu práce i po tento rok.
Index spotřebitelských cen CPI (5 2022, 10.6.): Velmi vysoká inflace stále robustně roste, v dubnu na bezmála 30leté maximum od od prosince 1993 (18,2 %) 14,2 % z 12,7 % v březnu. Průměrná inflace v dubnu vyrostla na 7,0 % z 6,1 % v březnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Růst inflace je plošný. ČNB po datech potvrdila svůj výhled ze zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb (na němž je zvýšila o 75 bps), že inflace bude již brzo kulminovat kolem 15 % s tím, že by měla klesnout pod 10 % začátkem roku 2023 a v jeho druhé polovině by se měla dostat zpět do blízkosti cíle ČNB 2,0 %. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Od druhého pololetí by měla inflace slábnout.
Očekávaný dopad událostí na trhy: Útlum průmyslu, zahraničního obchodu, spotřeby domácností a reálných mezd je nepříznivý pro akcie a korunu a je dobrý pro dluhopisy. Opačně, síla aktivity stavebnictví a trhu práce je dobrá pro akcie a korunu a nepříznivá pro dluhopisy. Stále rostoucí silná inflace je nepříznivá pro akcie, korunu i dluhopisy.