Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Obchodní bilance (12 2022, 6.2.): Obchodní bilance je stále velmi deficitní. Export oživuje s posílením vývozu páteře českého zahraničního obchodu, automobilů. Zlepšení obchodní bilance ale eliminuje drahá ropa a další dovážené nerostné suroviny.
Průmyslová výroba (12 2022, 6.2.): Průmyslová výroba stagnuje. Průmysl je stále v klinči energetické a Ukrajinské krizi s nejistotami a riziky včetně vysoké inflace a vysokých úrokových sazeb oslabujících poptávku se slábnoucí poptávkou ze zahraničí. Slabost průmyslu v kontextu s útlumem hospodářství by měla pokračovat i v příštích několika kvartálech, když se ještě může projevovat pokles poptávky rapidním zvýšením úrokových sazeb posledního roku, zpomalení růstu světové ekonomiky i vysoká inflace ve spojení vysokou nejistotou a riziky i kvůli Ukrajinské krizi. Slabost ekonomiky by se však postupně měla snižovat. Obě krize ustupují a inflace by měla silně klesat. Je to patrné i v Evropě, kde předstihové ukazatele sentimentu investorů, expertů firem i ekonomické aktivity v posledních měsících opakovaně rostou.
Stavební produkce (12 2022, 6.2.): Produkce stavebnictví stagnuje. Na úrokových sazbách citlivé odvětví rychle během loňského roku ztratilo oživení s nejistotatmi a riziky energetické a Ukrajinské krize, s vysokopu inflací cen vstupů a vysokými úrokovými sazbami se slabostí poptávky v ekonomice.
Maloobchodní tržby (12 2022, 7.2.): Spotřeba domácností stále slábne. Pokles trvá už rok a půl hlavně kvůli vysoké inflaci snižující kupní sílu domácností a kvůli vysokým úrokovým sazbám, sentiment domácností snižují i nejistoty energetické a Ukrajinské krize. S předpokládaným poklesem inflace by se měl krátit i pád reálných mezd, což už odráží náznaky obratu spotřebitelského sentimentu. Letos to však zřejmě bude stačit pouze na odeznění recese maloobchodních tržeb.
Trh práce dle Ministerstva práce a sociálních věcí (1 2023, 8.2.): Trh práce zůstává rekordně silný. Míra nezaměstnanosti se pohybuje u svých rekordních minim. Mírná recese, kterou ekonomika prochází sice utlumila jeho posilování, pravděpodobně ale nebude stačit na výraznější oslabení trhu práce a růst nezaměstnanosti. Firmy jsou si vědomy dlouhodobého nedostatku pracovní síly a proto nejsou ochotny se pouštět do rozsáhlého propouštění pracovní síly. Nahrává k tomu i vysoká inflace silně překračující robustní růst nominálních mezd, která firmám kompenzuje silný růst jednotkových pracovních nákladů vzniklý poklesem produktivity práce a stabilním silným růstem nominálních mezd a která tak stabilizuje jejich bilance. Během roku ovšem ekonomiky bude směřovat k rovnováze, očekávaný pokles inflace tento polštář firmám vyfoukne a ty tak s dílčím oslabením trhu práce i růstu mezd budou vyhlížet oživení ekonomiky s posílením produktivity práce a stabilizací jednotkových pracovních nákladů.
Tržby služeb (4Q 2022, 9.2.): Útlum ekonomiky se infiltruje i do služeb. Ty ještě v prvním pololetí 2022 s otevíráním ekonomiky po koronavirové pandemii tlačily ekonomický růst, jejich růst se ale vyčerpával již v posledním měřeném třetím kvartálu. Další slábnutí kvůli vysoké inflaci snižující kupní sílu domácností a kvůli vysokým úrokovým sazbám (sentiment domácností snižují i nejistoty energetické a Ukrajinské krize) ukázala i mírná recese ekonomiky potvrzení daty hrubého domácího produktu čtvrtého čtvrtletí. S předpokládaným poklesem inflace by se měl krátit i pád reálných mezd, což už odráží náznaky obratu spotřebitelského sentimentu. Letos to však zřejmě bude stačit pouze na odeznění slabosti služeb.
Index spotřebitelských cen CPI (1 2023, 10.2.): Spotřebitelská inflace vytažená energetickou a Ukrajinskou krizí náklady a dovozy ale i silnou domácí poptávkou zůstává velmi silná a sotva vykazuje kulminaci. Letos by měla výrazně klesat, podle ČNB pod 10 % a v prvním pololetí 2024 k jejímu cíli 2 %. To by obnášelo i možnost snížení nyní vysokých úrokových sazeb nejdříve od druhého pololetí 2023. Naopak pokud pokles inflace dostatečný nebude, centrální banka může přikročit k jejich dalšímu zvyšování.
Zápis zasedání České národní banky monetární politiky včetně úrokových sazeb (3.2., 10.2.): ČNB na únorovém zasedání podle očekávání opět nezměnila úrokové sazby, stále totiž věří silnému poklesu inflace během tohoto roku, který však je nejistý a stále tak hrozí další zvyšování úrokových sazeb, pokud inflace silně klesat nebude. Naopak pokud se naplní optimismus ČNB a inflace skutečně klesne k jejímu cíli v prvním pololetí 2024, úrokové sazby může začít snižovat již od druhého pololetí 2023.
Očekávaný dopad událostí na trhy: Trvale deficitní obchodní bilance a slabost aktivity průmyslu, stavebnictví, maloobchodu a služeb jsou nepříznivé pro akcie a korunu a jsou příznivé pro dluhopisy. Naopak silný trh práce je příznivý pro akcie a korunu a nepříznivý pro dluhopisy. Velmi silná inflace je nepříznivá pro akcie, dluhopisy i korunu. Vysoké úrokové sazby jsou nepříznivé pro akcie a dluhopisy a jsou příznivé pro korunu.