Hrubý domácí produkt Itálie (2Q 2023, 31.7.): Itálie vykazuje mírný růst ekonomiky. Přestože energetická, Ukrajinská i inflační krize ustupují, hospodářství drtí vysoké úrokové sazby. V druhé polovině roku 2023 se mnoho nezmění, přesto růst ekonomiky by mohl lehce posílit se slábnutím inflace. Oživení ekonomiky může přijít až v roce 2024 s případným snížením úrokových sazeb a oživením světové ekonomiky.
Hrubý domácí produkt eurozóny (2Q 2023, 31.7.): Eurozóna vykazuje mírný růst ekonomiky. Přestože energetická, Ukrajinská i inflační krize ustupují, hospodářství drtí vysoké úrokové sazby. Menší recese dolehla na spotřebu domácností, fixní investice i export se slabostí světové ekonomiky na začátku tohoto roku. Teritoriálně eurozónu táhne ke dnu recese jejího největšího hospodářství Německa, které stlačuje do poklesu Nizozemsko, recese je i v Irsku a Pobaltí. Z větších ekonomik slabosti stále odolává Španělsko pyšnící se stále solidním růstem. V druhé polovině roku 2023 se mnoho nezmění, přesto recese by mohla přecházet do stagnace se slábnutím inflace a poklesu spotřeby domácností. Oživení ekonomiky může přijít až v roce 2024 s případným snížením úrokových sazeb a oživením světové ekonomiky.
Harmonizovaný index spotřebitelských cen HICP eurozóny (2Q 2023, 31.7.): Inflace eurozóny slábne. Klesá i její jádro bez cen potravin, energií, alkoholických nápojů a tabákových produktů. Hlavně pokles jádrové inflace ale není nějak razantní. Podle poslední červnové předpovědi ECB inflace včetně svého jádra budou pokračovat v poklesu, cíli ECB by se ale měly přiblížit až v roce 2025. Proto Evropská centrální banka i na svém posledním zasedání 28.7. opět zvýšila podle očekávání úrokové sazby o 25 bps.
Očekávaný dopad událostí na trhy: Slabost ekonomiky eurozóny je nepříznivá pro akcie a euro a je příznivá pro dluhopisy. Vysoká, byť klesající inflace je nepříznivá pro akcie, dluhopisy i euro.