Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Index podnikatelského klimatu Německa Ifo (3 2023, 27.3.): Firemní klima Německa má vůči únoru lehce oslabit s tlakem poklesu očekávání, když hodnocení současné situace má posílit. Zůstává z dlouhodobého pohledu poněkud oslabeno mírně pod předpandemickými úrovněmi. Náladu oslabuje hlavně očekávání v posledních kvartálech hlavně z důvodu Ukrajinské a s ní související energetickou krizí, silným růstem inflace a s růstem úrokových sazeb a oslabením světové ekonomiky. V posledních měsících ale klima firem Německa posílilo právě hlavně s růstem výhledů vzhledem k tomu, že obě krize ustoupily s poklesem inflace a klíčový exportní trh Německa, Čínská lidová republika uvolnila svá přísná protikoronavirová opatření svazující její ekonomiku. V prvním čtvrtletí ale inflační data naznačila strnulost, například jádrová inflace eurozóny očištěná o ceny potravin, energií, alkoholických nápojů a tabákové produkty stále roste, což vede Evropskou centrální banku v pokračování silného zvyšování úrokových sazeb. V březnu oslabily některé jiné předstihové ukazatele sentimentu ekonomické veřejnosti a investorů ZEW resp. Sentix hlavně kvůli neklidu v bankovním sektoru (pád některých menších bank v USA, potíže švýcarského giganta Credit Suisse).
Vystoupení prezidentky Evropské centrálkní banky Christine Lagardeové k novému Inovačnímu centru Banky pro mezinárodní vypořádání BIS ve Frankfurtu a Paříži (28.3.) a v seanci otázek a odpovědí se studenty v "Nuovi incontri per il Futuro - Setkání orientovaném na budoucnost" organizovaném Osservatorio Permanente Giovani-Editori ve Florencii (31.3.): Lagardeová potvrdí potřebu dále zvyšovat úrokové sazby ECB hlavně kvůli stále rostoucí jádrové inflace (očištěné o potraviny, energie, tabákové produkty a alkoholické nápoje) a přes pokles stále vysoké inflaci. Ne všem zemím a guvernérům centrálních bank eurobloku se pokračování zvyšování úrokových sazeb zamlouvá, avšak kredibilita zajištění cenové stability, tedy dosažení rychlého trvalého poklesu inflace a k jejímu trvalému návratu k cíli ECB 2,0 % je pro banku prioritou.
Harmonizovaný index spotřebitelských cen HICP eurozóny (3 2023, 31.3.): Spotřebitelská inflace podle prvního odhadu Eurostatu dle trhu v březnu opět klesne, její jádro bez cen potravin, energií, alkoholických nápojů a tabákových produktů má ale opět posílit. Proto ECB pokračuje v silném zvyšování úrokových sazeb se signálem, že jakkoliv je momentální nestabilita bankovního sektoru znepokojující, primárním cílem a problémem ECB zůstává snížení vysoké inflace. Přesto ECB nadále čeká, že by se inflace měla snižovat již od letošního roku a jádrová inflace po posílení v roce 2023 má klesat od roku 2024. Inflační ukazatele by měly klesnout k 3 % v roce 2024 a do pásma 2 - 3 % v roce 2025.
Očekávaný dopad událostí na trhy: Trvalejší silné zvyšování úrokových sazeb ECB je nepříznivé pro akcie a dluhopisy a je příznivé pro euro. Silná inflace je nepříznivá pro akcie, dluhopisy i euro.