Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
2. kolo prezidentských voleb Francie (24.4.): Stávající prezident Emmanuel Macron podle průzkumů volebních preferencí i očekávání trhů zvítězí tak jako v roce 2017 i ve druhém kole prezidentských voleb.
Jediná televizní debata prezidenta a liberálního centristy Emmanuela Macrona a jeho vyzyvatelky ultrapravicové Marine Le Penové před druhým kolem prezidentských voleb 24.4. nepřinesla závratnější změnu voličských preferencí. Favoritem tak zůstává Macron, i když překvapení v podobě vítězství opoziční političky stále může nastat. Výhra Macrona by potvrdila proevropský integrační internacionalismus současného prezidenta, naopak výhra Le Penové by ohrozila Evropu i Severoatlantickou alianci NATO, což by vedlo k poklesu cen akcií, dluhopisů i eura.
Průzkum OpinionWay/Kea Partners z 20. - 21.4., který již zahrnoval i část názorů po televizní debatě potvrdil preference Macrona 56 %. Nejistota však zůstává velká vzhledem k tomu, že volební lístek hodlá do uren vhodit pouze 72 % voličů. To by mohlo znamenat nejslabší volební účast od roku 1969. Francouzi považují Macrona za panovačného, na druhou stranu jako přesvědčivého lídra schopného vládnout, vhodného do nejvyšší politické funkce. Opoziční Le Penovou naopak Francouzi vnímají jako ženu více vnímavou jejich starostem, současně však jejií krajně pravicové názory jsou pro voliče více varující. Volební program Le Penové mimo jiné obsahuje i zákaz nošení muslimských šátků na veřejnosti, důraz prioritách Francii zaměstnanosti a dávek nebo omezení pravidel Evropy přeshraničního cestování. Le Penová naznačila spory priorit Francie a Německa, vyslovila se však pro podpis klimatické dohody i potvrzení členství Francie v Evropské unii, snížila by ale podstatně příspěvky Francie do EU. Le Penová již rovněž projektuje sblížení s Ruskem po skončení války na Ukrajině.
Zajímavostí je, že Francii bez ohledu na výsledek voleb hrozí opět masivní lidové prostesty. V případě pokračování Macrona v prezidentském úřadu mohou oživit protestní sociální povstání Hnutí žlutých vest, neboť Macron hodlá pokračovat v profiremních reformách. Naopak pokud se v Elysejském paláci zabydlí Le Penová, lidi do ulic mohou vehnat její radikální změny domácí i zahraniční politiky.
Úřadující prezident Emmanuel Macron má podle kurzů bookmakerů Spojeného království Velké Británie a Severního Irska 20.4. velkou šanci vyhrát stejně jako před pěti lety i druhé kolo prezidentských voleb. Ultrapravicovou vyzyvatelku Marine Le Penovou by měl porazit s (z kurzů vyplývající) pravděpodobností více než 90 %. Kanceláře William Hill a Paddy Power pravděpodobnost výhry prezidenta oceňují 90,9 %, Betfair Exchange 92,6 % a Ladbrokes 94,1 %. Výhra Macrona by potvrdila očekávání trhů, jejichž riziková prémie před volbami (např. v podobě rozpětí výnosů dluhopisů Francie a Německa 45 bazických bodů vůči 80 bazickým bodům před volbami v roce 2017) je zatím nízká a rovněž i proevropské směřování Francie resp. integrace Evropy. Nejistota ale je větší, než ukazují sázkové kurzy resp. ceny na trzích. Trhy vykázaly nervozitu před prvním kolem voleb, kdy preference Le Penové vystoupaly k 48,5 %. Pokud Le Penová překvapí a vyhraje, znamenalo by to zásadní nejistotu pro Francii a Evropskou unii.
Macron podle předvolebních průzkumů veřejného mínění mírně navýšil své vedení na 55 % k 45 %. To však nenasvěčuje jeho přesvědčové výhře. Vysoká pravděpodobnost vůči politické události ale není garancí jejího výsledku. Britské kurzové kanceláře se krutě zmínily v případě hlasování brexitu v roce 2016. V den hlasování Betfair ocenila výsledek setrání UK v Evropské unii pravděpodobností 88,5 %.
Úřadující prezident Emmanuel Macron, představitel centristické liberální strany La République En Marche! (Republiko vpřed nebo Republika v pohybu) a jeho vyzyvatelka Marine Le Penová, předsedkyně krajně pravicové, nacionalistické a euroskeptické Národní fronty obsadili první dvě místa prvního kola prezidentských voleb Francie. Macron vyhrál se ziskem 27,8 % hlasů, Le Penová získala 23,2 % hlasů. Jean-Luc Mélenchon, hnutí La France Insoumise - Nepoddajná Francie, který představuje rovněž reprezentanta okraje politického spektra, tentokrát ovšem krajní levice, skončil jen těsně za postupovými branami na 3. místě s 22,0 % hlasů. Výsledky přibližně odpovídají předvolebním průzkumům. Nejen to, výsledky kopírují alespoň po prvním kole, klání před pěti lety, tehdy v prvním kole Macron Le Penovou porazil rozdílem 24,0 % k 21,3 % (v 2. kole již byl rozdíl větší, 66,1 % / 33,9 %).
Do druhého kola, které se bude konat 24.4., nastupuje jako favorit Macron, ovšem s nejistotou, neboť náskok v prvním kole neměl velký. Volby druhého kola značně ovlivní preference a doporučení poražených soupeřů. Mélenchon řekl, že Le Penová nesmí dostat žádný hlas. Naopak líderka opozice může spoléhat na doporučení Érica Zemmoura (strana Reconquête! - Znovudobytí!), jehož základna je ještě krajně pravicovější. Zemmour v prvním kole dostal 7,0 % hlasů.
Pokud Macron naplní předpoklady a volby opět vyhraje, kromě toho, že by se stal od roku 2002, tedy po 20 letech prvním prezidentem Francie, který by Elysejský palác obýval déle, než jedno funkční období (tehdy se tento kousek podařil Jacquesovi Chiracovi), Francie by potvrdila proevropský směr Francie, podstatu integrace Evropy a tím i dlouhodobé směřování Francie. V roce 2017 vítězství Macrona vzhledem k nejistotě a možnosti ostrého zvratu vedlo k posílení přílivu kapitálu do Francie a Evropy. Následně Macronova strana hladce ovládla i parlamentní volby. Podobný vývoj by mohl nastat i letos.
Také tentokrát média varují resp. straší veřejnost možností, že by volby vyhrála Le Penová. Míru jejího přizpůsobení pragmatické politice přiměřeně realisticky tuší hlavně pouze ona.
Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny (4 2022, 22.4.): Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny mají v dubnu vůči březnu oslabit. Ukrajinská krize se na ekonomiku eurozóny dosud promítla skokovým zvýšením inflace posílením inflačních tlaků, v případě ekonomické aktivity prudkým oslabením sentimentu a razantním poklesem očekávání. Aktuální dynamika ekonomické aktivity ale stále profituje z postpandemického otevírání ekonomických provozů a uvolněné poptávky při stále velmi expanzivní monetární a fiskální politice. Trhy nicméně čekají, že právě neklid ve Východní Evropě s tím spojené čeření vln globální politiky a ekonomiky přinese pokles tempa růstu ekonomické aktivity. Ten by ale měl zůstat solidní. Ve Francii má růst aktivity zpracovatelského průmyslu klesnout ze silné na slabší hladinu, růst aktivity služeb má oslabit ze silné na solidní úroveň a růst ekonomické aktivity má přes pokles zůstat solidní podobně jako v Německu včetně německých služeb. Silný růst aktivity zpracovatelského průmyslu Německa má klesnout ze silné úrovně na solidní. V eurozóně mají přes pokles růsty zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity zůstat solidní.
Vystoupení prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové během globálního týdne organizovaného Petersonovým institutem ve Washingtonu D.C. (22.4.): Lagardeová potvrdí útlum monetární expanze. Důvodem je již rok trvající zesílená inflace.
Očekávaný dopad událostí na trhy: Předpokládáná obhajoba Elysejského paláce Macronem by měla posílit akcie a euro, oslabit dluhopisy. Pokud však Le Penová překvapí vítězstvím, lze čekat silný pokles akcií, dluhopisů i eura. Přes pokles stále solidní růst ekonomické aktivity je příznivý pro akcie a euro a nepříznivý pro dluhopisy. Přes snížení růstu stále ultraexpanzivní monetární politika ECB je příznivá pro akcie a dluhopisy a nepříznivá pro euro.