Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Obchodní bilance (12 2021, 7.2.): Obchodní bilance je stále ve svěráku drahé ropy, kterou Česko dováží a taky produkčních limitů hlavních průmyslových odvětví tuzemské ekonomiky, zejména automobilového průmyslu, jež dominuje českému exportu. Proto se ve druhém pololetí obchodní bilance svezla do deficitů. Poslední data ukázala náznaky, že stisk drtící průmysl povoluje, uvolnění však podle expertů a centrálních bank bude letos spíše pozvolné.
Průmyslová výroba (12 2021, 7.2.): Nedostatek produkčních komponentů hlavně automobilového průmyslu přidusil zpracovatelský průmysl a jeho oživení. Poslední data ukázala náznaky, že stisk drtící průmysl povoluje, uvolnění však podle expertů a centrálních bank bude letos spíše pozvolné.
Stavební produkce (12 2021, 7.2.): Stavebnictví stagnuje. Oživení po pádech kvůli koronavirové pandemii, kterým se sektor ze ztrát oklepal jen zčásti ve druhém pololetí 2021 přišly další poryvy pandemie, nedostatek produkčních faktorů (materiálů a práce), silná inflace, výpadky dodávek. Rok 2022 by měl znamenat sice posílení růstu ekonomiky, s tím jak by měly ochabovat produkční limity, jenže centrální banka zasáhla proti vysoké inflaci prudkým zvýšením úrokových sazeb, které poptávku sektoru ochladí.
Maloobchodní tržby (12 2021, 8.2.): Spotřeba domácností pokračuje v oživení. Domácnosti mají našetřeno z dob uzavřených obchodů a tedy omezené spotřeby. Trh práce tolik neztratil, lidé si práci udrželi a hlavně příznivý výhled trhu práce i do tohoto roku, s tím se pojí pokračující růst mezd, vysokou inflací značně ořezaný růst reálných příjmů. S pokračujícím robustním růstem ekonomiky a trhu práce by solidní růst spotřeby domácností měl pokračovat i letos.
Měsíční zpráva trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí (1 2022, 8.2.): Trh práce pokračuje v posilování, roste míra zaměstnanosti a klesá míra nezaměstnanosti. Nominální mzdy sice pokračují v růstu, dokonalá inflační bouře ale smetla růst reálných mezd k nule.
Tržby služeb (4Q 2021, 9.2.): Služby stejně jako maloobchod a obecně domácí poptávka pokračují s již pouze omezenými protiepidemickými opatřeními v robustním růstu. Vzhledem k stále omezenějšímu působení koronavirové pandemie na ekonomiku by tento vývoj měl nadále pokračovat.
Zápis rozhodnutí České národní banky monetární politiky 3.2. (11.2.): ČNB na únorovém zasedání zvýšila úrokové sazby dle očekávání o 75 bps a naznačila již jen jejich mírné zvýšení. Inflace by letos měla dle únorové prognózy dosáhnout kulminace během letošního prvního pololetí mezi 9 - 10 % (dle minulé prognózy ČNB čekala kulminaci v prvním kvartálu na necelých 7 %). Poté by měla zmírňovat a v příštím roce se dostat k cíli ČNB 2 %, přibližně ve shodě s předchozí listopadovou projekcí. Za celý rok 2022 by měla dosáhnout 8,5 % (předchozí listopadová projekce 5,6 %) a v roce 2023 2,3 % (předchozí listopadová projekce 2,1 %). Dle aktuální prognózy ČNB počítá s již jen drobným zvýšením hlavní úrokové sazby o 25 bps na 4,75 %, poté až do roku 2023 jejich postupné snižování k rovnovážné hladině (predikované již dle listopadové prognózy) 3,25 %. ČNB spojuje dražší peníze i s přehřátým trhem nemovitostí. Banka může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace ještě navýšit.
Očekávaný dopad událostí na trhy: Deficitní obchodní bilance současnosti je nepříznivá pro korunu a akcie, příznivá pro dluhopisy. Podobný dopad na trhy mají i pokračující slabost zpracovatelského průmyslu a stavebnictví. Opačný dopad na trhy, tedy příznivý impuls pro akcie a korunu a tlak na dluhopisy má růst spotřeby domácností a trhu práce. Vysoké úrokové sazby jsou příznivé pro korunu, nepříznivé pro akcie a dluhopisy.