HDP: Ekonomika prochází stagnací, která v prvním pololetí 2023 může přejít do mělké recese kvůli vysokým úrokovým sazbám a inflaci s oslabením růstu světové ekonomiky. Během roku by mělo hospodářství oživit s poklesem produkčních omezení, inflace a oživením světové ekonomiky s redukcí rizika a nejistot (viz níže). ČNB predikuje změnu HDP takto: 2022 + 2,2 %, - 0,7 % v roce 2023, a v roce 2024 + 2,5 %.
Inflace: Inflace by měla během roku výrazně klesnout. Zatím není jasné jak moc, což bude klíčové (z pohledu dalšího vývoje úrokových sazeb), zda dojde k přiblížení k cíli České národní banky 2 %. ČNB čeká pokles inflace od letošního roku, letos na 9 % a až na 2 % v roce 2024. Důvodem poklesu inflace je uvolnění produkčních omezení z dob koronavirové pandemie. Důvodem poklesu inflace by měl být ústup produkčních omezení, slabost ekonomiky, vysoké úrokové sazby, silná koruna. Pokles cen energií pokračuje, cenové tlaky ustupují v průmyslu, stavebnictví i zemědělství.
Trh práce: Rekordně silný trh práce vykazoval na konci 2022 známky ochlazení. Přesto současný útlum ekonomiky pravděpodobně výrazně trh práce neoslabí. Nesrovnatelně mohutnější krize koronavirové pandemie vedla v letech 2020 - 2021 k růstu míry nezaměstnanosti z předkoronavirového minima 1,8 % na 3,4 % ještě v dubnu 2021, kdy končilo poslední komplexní přivření ekonomiky. Následně míra nezaměstnanosti klesla v listopadu 2021 na 2,1 % aby vzrostla na aktuálních 2,7 %.
Mzdy: Tempo růstu nominálních mezd kolem 5 % by mělo s trvajícím silným trhem práce pokračovat, pád reálných mezd by měl zmírňovat s ústupem inflace.
Trh domů (resp. bytů): Slabost prodejů domů s růstem úrokových sazeb, utažením regulace a zpřísněním úvěrových kritérií bude pokračovat i v roce 2023. Její pouze zmírnění bude představovat zlepšování makroekonomické situace a výhledu během roku 2023 včetně poklesu inflace a obratu ekonomiky k oživení. Silná recese trhu domů vzhledem k omezené nabídce domů zatím vedl k zmírnění růstu cen. Tlak na ceny domů bude pokračovat i letos.
Stavebnictví: Aktivita sektoru bude pokračovat ve stagnaci resp. slabosti i během roku 2023, čehož předstihovým ukazatelem je sentiment stavebnictví klesající setrvale během roku 2022. Sektor stále trápí rychleji rostoucí ceny stavebních materiálů a prací, vedle toho chronickým problémem zůstává i nedostatek lidských zdrojů. Po ústupu koronavirové pandemie masivní očkovací kampaní a s otevřením ekonomiky se stavebnictví dostávalo do tempa v souladu s růstem sektorového sentimentu. Přes hrozby inflace a radikálního růstu úrokových sazeb sentiment sektoru rostl vzhledem k doznívajícímu převisu poptávky nad nabídkou domů a postpandemické restrukturalizaci ekonomiky. S počátkem Ukrajinské krize na konci února 2022 ale letos sentiment sektoru oslabil. Rezidenční stavitelství je pod tlakem slabé poptávky kvůli silnému zdražení úvěrů a zastavení ekonomického růstu. Společným jmenovatelem těchto jevů je vysoká inflace a nejistoty a rizika kvůli Ukrajinské krizi.
Úrokové sazby: ČNB od léta 2022 úrokové sazby ponechává na stávající vysoké úrovni. Rizikem jejich změny zůstává zvýšení, pokud se nenaplní prognóza ČNB, poměrně optimistická, že inflace klesne k jejímu cíli 2,0 % v roce 2024 a inflace bude klesat pomaleji a bude zůstávat vysoká. Snížení úrokových sazeb není momentálně na stole a nebude ani minimálně v prvním pololetí 2023. Snížení úrokových sazeb může přijít teprve s případným potvrzením dezinflačního trendu během tohoto roku. Pokud začne inflace klesat od jara, jak čeká ČNB, úrokové sazby ČNB může snižovat nejdříve od druhého pololetí 2023. ČNB predikuje 3M PRIBOR v roce 2023 7,0 % a v roce 2024 5,3 %.
Koruna: Koruna vůči euru zůstane silná vzhledem k poklesu inflace a omezení rizik a nejistot ekonomiky. Další zdrojem jejího posílení by mělo být zlepšení makroekonomické situace, výhledu a investičního sentimentu Evropy a světa v roce 2023 s útlumem inflace, zastavením zvyšování úrokových sazeb USA a eurozóny a ekonomickým oživením s růstem akciových trhů, podporující měny rozvíjejících se trhů (k nimž koruna patří). Navíc na silné koruně má přímý zájem ČNB opakovaně deklarovaný guvernérem Michlem, neboť silná měna snižuje inflaci. Vůči dolaru by měla koruna měla posílit kvůli předpokládanému dalšímu oslabování dolaru k euru s oslabením globálních rizik. ČNB predikuje kurs koruny k euru v roce 2023 24,8 a v roce 2024 24,7.
Rizika a nejistoty: Rizika a nejistoty by se měly dále snižovat. Redukce hlavního nebezpečí koronavirové pandemie setrvale pokračuje od roku 2021. Energetická krize zmírňuje s řešením a zajišťováním záložních variant dodávek ropy, plynu a elektřiny, což dokládá pokles cen většiny komodit na globálních i regionálních trzích. Ukrajinská krize pokračuje již téměř rok. Množství rizik a nejistot s válkou, Ukrajinou a Ruskou federací přetrvává. Přesto, i tato válka nabrala pro Evropu pozitivní směr, s tím že Ukrajina s pomocí Západu dokázala vytlačit Rusko z části anektovaného území. Druhým faktem s válkou a ekonomikou spojeným je skutečnost, že ekonomika Česka, Evropy o světa včetně trhů se na válku dokázaly adaptovat. Ceny energií klesají a s nimi i inflační tlaky. Odtud může vést cesta k hospodářskému oživení.