USA: Produktivita práce mimo zemědělství (4Q 2022, anualizovaná mezikvartální změna, sezónně očištěno, revize)
Skutečnost: 1,7 %
Očekávání: 2,6 %
Předchozí: 3,0 % (4Q 2022, původní odhad), 1,2 % (3Q 2022, revize z 1,4 %)
USA: Jednotkové pracovní náklady mimo zemědělství (4Q 2022, anualizovaná mezikvartální změna, sezónně očištěno, revize)
Skutečnost: 3,2 %
Očekávání: 1,6 %
Předchozí: 1,1 % (4Q 2022, původní odhad), 6,9 % (3Q 2022, revize z 2,0 %)
Rozbor: Ve Spojených státech amerických ve druhém pololetí byl růst produktivity práce revizemi snížen víc, než se čekalo hlavně větším než očekáváným snížením jejího růstu ve čtvrtém čtvrtletí a rovněž revizí snížení jejího růstu v třetím kvartálu. Naopak růst nominálních mezd byl revizemi zvýšen víc, než se čekalo jednak větším než očekávaným zvýšením jejich růstu ve čtvrtém čtvrtletí a hlavně revizí zvýšení jejich růstu v třetím kvartálu. Adekvátně pak revizemi růstu produktivity práce a mezd byl růst jednotkových pracovních nákladů revizemi zvýšen víc, než se čekalo jednak větším než očekávaným zvýšením jejich růstu ve čtvrtém čtvrtletí a hlavně revizí zvýšení jejich růstu v třetím čtvrtletí.
V roce 2022 klesla produktivita práce recesí ekonomiky a současnou expanzí trhu práce. Růst nominálních mezd zůstával robustní. Tím se silně zvýšil i růst jednotkových pracovních nákladů a inflační tlak. Je to dáno zpožděním reakce trhu práce na útlum na ekonomické aktivity, které je vyostřeno i dlouhodobou vyčerpaností volných pracovních míst a tím i nižší ochotou firem krátit zaměstnanost.
V obou zmíněných kvartálech tak větší oslabení růstu produktivity práce bylo následováno poněkud větším navýšením růstu nominálních mezd a tím i jednotkových pracovních nákladů, v případě čtvrtého kvartálu 2022 než čekal trh a za třetí čtvrtletí 2022 revizemi.
Hodnocení: Ve Spojených státech amerických ve druhém pololetí byl růst produktivity práce revizemi snížen víc, než se čekalo hlavně větším než očekáváným snížením jejího růstu ve čtvrtém čtvrtletí a rovněž revizí snížení jejího růstu v třetím kvartálu. Naopak růst nominálních mezd byl revizemi zvýšen víc, než se čekalo jednak větším než očekávaným zvýšením jejich růstu ve čtvrtém čtvrtletí a hlavně revizí zvýšení jejich růstu v třetím kvartálu. Adekvátně pak revizemi růstu produktivity práce a mezd byl růst jednotkových pracovních nákladů revizemi zvýšen víc, než se čekalo jednak větším než očekávaným zvýšením jejich růstu ve čtvrtém čtvrtletí a hlavně revizí zvýšení jejich růstu v třetím čtvrtletí.
V roce 2022 klesla produktivita práce recesí ekonomiky a současnou expanzí trhu práce. Růst nominálních mezd zůstával robustní. Tím se silně zvýšil i růst jednotkových pracovních nákladů a inflační tlak. Je to dáno zpožděním reakce trhu práce na útlum na ekonomické aktivity, které je vyostřeno i dlouhodobou vyčerpaností volných pracovních míst a tím i nižší ochotou firem krátit zaměstnanost.
Produktivita práce v roce 2022 klesala v důsledku recese ekonomiky v prvním pololetí resp. slabšího růstu v druhém pololetí hlavně kvůli růstu úrokových sazeb a oslabování domácí poptávky při současně trvale silném (byť slábnoucím) růstu zaměstnanosti. Ten neodpovídá oslabení poptávky a produkce, protože jednak stále probíhá jeho postpandemické oživení, jednak při dlouhodobě nízké nezaměstnanosti a očekávání firem, že slabost poptávky bude dočasná, se podniky brání déle propouštět pracovní sílu. Rekordně silný trh práce se silným růstem zaměstnanosti a historicky velmi nízkou mírou nezaměstnanosti generuje silný růst mezd, který při poklesu produktivity práce tlačí vzhůru jednotkové pracovní náklady. V současném vysokoinflačním prostředí to ale firmy netrápí, ziskové marže při silném růstu nákladů totiž mohou krýt robustním růstem cen, který inflaci udržuje silnou.
V současném období silné inflace růst nominálních mezd předstihuje růst produktivity práce (ta momentálně v prvním pololetí naopak klesla) a sytí tak inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu. Vedle zvyšování úrokových sazeb redukce ultraexpanze monetární politiky nabývá podoby i kvantitativního utahování, tedy redukce bilance nakoupených cenných papírů ze zmíněného kvantitativního uvolňování.
Data nemění dlouhodobé trendy nižšího růstu produktivity práce stejně jako zesilujícího růstu mezd a jednotkových pracovních nákladů. Dlouhodobě produktivita práce pokračuje v mírném růstu, růst mezd sílí víc a proto s ním posiluje i růst jednotkových pracovních nákladů.
V dalších kvartálech hospodářská recese sice tlačí na trh práce, ale pouze decentně, takže trendy prvního pololetí 2022 by v dalších kvartálech mohly v mírnější podobě pokračovat.