Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v listopadu oslabila víc, než se čekalo k normálovým hodnotám, dezinflační trend se potvrzuje

V listopadu ve Spojených státech amerických v meziročním srovnání stále ještě silná spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) včetně svého jádra (bez cen potravin a energií) oslabila víc, než se čekalo. Na meziměsíční bázi ale inflace v posledních měsících klesla blízko k normálovým hodnotám. Dezinflační trend se tak potvrzuje. Inflační data v meziročním srovnání stále ještě značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto utahuje monetární politiku. Data potvrzují vhodnost (značného) snížení tempa zvyšování úrokových sazeb, které již byly ještě letos navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl nečekaně méně, než čekal trh, jen 0,1 %, trh čekal jeho větší růst až 0,3 % po jeho růstu 0,4 % v říjnu. Jeho meziroční růst tak klesl víc, než se čekalo na 7,1 % z 7,7 % v říjnu, trh čekal jeho menší pokles jen na 7,3 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl o něco méně, než čekal trh, tedy jen 0,2 %, trh čekal jeho zvýšení až 0,3 % po růstu 0,3 % v říjnu. Na meziroční úrovni tak jeho růst klesl trochu víc, než se čekalo, tedy na 6,0 % z 6,3 % v říjnu, trh čekal jeho menší pokles jen na 6,1 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, od března i zvyšováním úrokových sazeb a od června i redukcí bilance nakoupených cenných papírů během kvantitativního uvolňování (tedy kvantitativní utahování) centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace.