Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
USA: Počet pracovních míst mimo zemědělství (12 2022, meziměsíční změna, sezónně očištěno)
Skutečnost: 223 000
Očekávání: 200 000
Předchozí: 256 000 (11 2022 revize z 263 000), 263 000 (10 2022 revize z 284 000)
USA - Míra nezaměstnanosti (12 2022)
Skutečnost: 3,5 %
Očekávání: 3,7 %
Předchozí: 3,6 % (revize z 3,7 %)
Rozbor: Silný růst zaměstnanosti v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v prosinci sice oslabil méně než se čekalo, v součtu s revizí snížení růstu zaměstnanosti za říjen a listopad ale zpomalení stále silného růstu zaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí lehce překonalo očekávání. Stále jde pouze o náznaky ochlazení trvale velmi silného trhu práce. Stále velmi nízká míra nezaměstnanosti meziměsíčně klesla víc, než se čekalo. Vyčerpané kapacity stále silně rostoucího trhu práce s mírou nezaměstnanosti kolísající kolem svých multidekádních minim se silným růstem mezd trvají. Robustní růst nominálních mezd vůči listopadu ale nečekaně oslabil. Trh práce zůstává velmi silný.
Silný růst zaměstnanosti v prosinci poněkud klesl, byť méně, než čekal trh, na 223 000, trh čekal její růst 200 000. Kvůli revizím zvýšení za říjen a listopad kumulativně snižujících růst zaměstnanosti o 28 000 ale data změn zaměstnanosti naopak mírně zaostala za očekáváním resp. pokles růstu zaměstnanosti mírně překonal očekávání trhu. Listopadový růst byl totiž revizí snížen o 7 000 na 256 000 z 263 000 a růst zaměstnanosti za říjen byl revizí rovněž ponížen o 23 000 na 284 000 z 261 000. Celkově tak v období říjen - prosinec růst zaměstnanosti zaostal za očekávání o 5 000, tedy přibližně o 2 000/měsíc.
Míra nezaměstnanosti klesla na 3,5 % z listopadových 3,6 % (revize snížení z 3,7 %), trh ji čekal 3,7 %. Míra nezaměstnanosti kolísá kolem svých multidekádních maxim.
Meziměsíční růst průměrné hodinové mzdy nečekaně klesl na 0,3 %, trh čekal její růst 0,4 %. Odchylka od očekávání je ještě větší kvůli revizi snížení listopadového růstu na 0,4 % z 0,6 %. V meziročním srovnání její růst klesl na 4,6 % z 4,8 % (revize snížení z 5,1 %) v říjnu, trh jej čekal 5,0 %.
V prosinci růst zaměstnanosti oslabil růst zaměstnanosti veřejného sektoru, naopak růst zaměstnanosti soukromého sektoru posílil. V soukromém sektoru růst zaměstnanosti slábne v sektoru finance, redukce zaměstnanosti se objevuje v sektorech informační technologie a v profesních službách.
Hodnocení: Silný růst zaměstnanosti v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v prosinci sice oslabil méně než se čekalo, v součtu s revizí snížení růstu zaměstnanosti za říjen a listopad ale zpomalení stále silného růstu zaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí lehce překonalo očekávání. Stále jde pouze o náznaky ochlazení trvale velmi silného trhu práce. Stále velmi nízká míra nezaměstnanosti meziměsíčně klesla víc, než se čekalo. Vyčerpané kapacity stále silně rostoucího trhu práce s mírou nezaměstnanosti kolísající kolem svých multidekádních minim se silným růstem mezd trvají. Robustní růst nominálních mezd vůči listopadu ale nečekaně oslabil. Trh práce zůstává velmi silný.
Růst mezd je stále silný, v reálném vyjádření ale mzdy slábnou kvůli vysoké inflaci.
S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání. Řada odvětví již dokázala zaměstnanost navýšit vůči období úderem koronavirové pandemie. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb.
Data ale současně potvrzují, že i přes slábnoucí ekonomiku, kterou zvýšené úrokové sazby zpomalují růst trhu práce slábne jen drobně a zůstává silný. To je ještě důsledek probíhajícího otevírání ekonomiky, strukturálního nedostatku pracovní síly, kdy se firmy obávají nepřijít o zaměstnance i při nižší poptávce kvůli potenciálním potížím s doplněním jejich stavu při obratu ekonomického cyklu.
S tím související silný pokles produktivity práce a silný růst mezd a jednotkových pracovních nákladů se tak jednoznačně promítá do silnější inflace. Vysokoinflační prostředí firmám umožňuje ceny a tím i mzdy zvyšovat více, než obvykle.
Data potvrzují potřebu zvýšit úrokové sazby více pro to, aby centrální banka trvaleji snížila inflaci. Na druhou stranu vysoká inflace a jí vyvolané silnější zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, Federálním rezervním systémem, oslabují ekonomickou aktivitu a tím i trh práce. Růst zaměstnanosti by tak měl v roce 2023 pokračovat slábnutím.