Makroekonomické události USA: Průmyslová inflace v březnu ustoupila silněji, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v březnu produkční inflace (PPI) včetně svého jádra bez cen potravin a energií ustoupila silněji, než se čekalo. Meziroční růsty cen výrobců silně klesly a zůstávají již pouze zvýšené. Inflační data v meziročním srovnání stále ještě značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto ještě stále utahuje monetární politiku. Meziměsíčně index PPI nečekaně klesl o 0,5 %, když trh čekal jeho stagnaci. Odchylka vůči tržnímu očekávání je lehce menší kvůli revizi zvýšení v podobě úpravy na stagnaci z poklesu 0,1 % za únor. Index PPI bez cen potravin a energií rovněž překvapil poklesem 0,1 %, trh čekal jeho silnější růst až 0,3 %. Odchylka vůči tržnímu očekávání je ale menší kvůli revizi zvýšení v podobě úpravy na růst 0,2 % ze stagnace za únor. Meziročně tak růst indexu PPI klesl téměř o polovinu, o dost silněji, než čekal trh, až na 2,7 % z 4,9 % v únoru (revize zvýšení z 4,6 %), trh čekal jeho méně velký pokles jen na 3,0 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií taky silně oslabil podle očekávání trhu na 3,4 % z 4,8 % (revize zvýšení z 4,4 %) v únoru. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přineslo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy a nerostných surovin snižuje inflační tlaky. Spotřebitelská i produkční inflace v posledních podzimních měsících včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazovaly silný pokles. Zatímco začátkem roku se tento trend v případě jádrové inflace ve spotřebitelském sektoru zasekl, v produkční sféře pokračuje. Spotřebitelská i produkční inflace v meziročním srovnání přesto zůstávají silné. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou stejně jako dobu jejich vysoké výše. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z března 2022 by tak mělo nastat v letech 2024 - 2025.