Makroekonomické události USA: Produkční inflace v únoru nečekaně silně oslabila

Ve Spojených státech amerických v únoru produkční inflace (PPI) včetně svého jádra bez cen potravin a energií překvapivě silně klesla. Meziměsíční dynamika dokonce naznačuje jejich stagnaci, meziroční růsty silně klesly. Přitom jejich lednová data s revizí za prosinec podobně jako lednová a nově i únorová data spotřebitelské inflace včetně jádra bez cen potravin a energií ukázaly nečekaný růst a zpomalení či pozastavení dezinflačního trendu. Dochází tak k divergenci produkčních a spotřebitelských cen. Spotřebitelská i produkční inflace v meziročním srovnání přesto zůstávají vysoké. Inflační data v meziročním srovnání stále ještě značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto utahuje monetární politiku. Meziměsíčně index PPI nečekaně klesl o 0,1 %, trh čekal jeho nadprůměrný růst až 0,3 %. Odchylka vůči tržnímu očekávání je ještě značně větší kvůli revizi snížení v podobě snížení jeho růstu za leden na 0,3 % z 0,7 %. Index PPI bez cen potravin a energií rovněž lehce šokoval stagnací, trh čekal jeho silnější růst až 0,4 %. Data jsou ale vůči očekávání trhu ještě o dost slabší kvůli revizi snížení v podobě snížení jeho růstu za leden na 0,1 % z 0,5 %. Meziročně tak růst indexu PPI klesl o dost více, než čekal trh, až na 4,6 % z 5,7 % v lednu (revize snížení z 6,0 %), trh čekal jeho méně velký pokles jen na 5,4 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií taky hluboce zaostal za očekáváním trhu hodnotou 4,4 %, když trh čekal 5,2 % z 5,0 % (revize snížení z 5,4 %) v lednu. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy a nerostných surovin snižuje inflační tlaky. Spotřebitelská i produkční inflace v posledních podzimních měsících včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazovaly silný pokles. Zatímco začátkem roku se tento trend ve spotřebitelském sektoru zasekl, v produkční sféře pokračuje. Spotřebitelská i produkční inflace v meziročním srovnání přesto zůstávají vysoké. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou stejně jako dobu jejich vysoké výše. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2022 by tak mělo nastat v roce 2024.