Makroekonomické události USA: Produkční inflace (PPI) včetně svého jádra v červnu rovněž oslabila víc, než se čekalo

Ve Spojených státech amerických v červnu produkční inflace (PPI) včetně svého jádra bez cen potravin a energií oslabila víc, než se čekalo. Produkční inflace včetně svého jádra se tak již po řadě kvartálů výrazně nad normálem v pásmu svého dlouhodobého normálu, tedy v úrovni obecného cíle inflace centrální banky USA Federálního rezervního systému 2 %. Některá inflační data, zejména jádrové inflace hlavně ve spotřebitelském sektoru stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která proto ještě stále utahuje monetární politiku, zdá se však že cyklus jejího zpřísňování se již i tak přiblížil k svému konci. Meziměsíčně index PPI vzrostl jen 0,1 %, méně, než trh čekající jeho růst 0,2 %. Růst zaostal za odhadem ještě více vzhledem k revizi snížení v podobě navýšení květnového poklesu na 0,4 % z 0,3 %. Index PPI bez cen potravin a energií podle očekávání podobně vzrostl pouze 0,1 %, méně, než čekal trh, 0,2 %. Růst zaostal za odhadem ještě více kvůli revizi snížení jeho růstu za květen na 0,1 % z 0,2 %. Meziročně růst indexu PPI klesl o dost víc, než čekal trh, až na minimum 0,1 % z 0,9 % (revize snížení z 1,1 %) v květnu, trh čekal jeho méně velký pokles jen na 0,4 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií oslabil víc, než čekal trh až na 2,4 % z 2,6 % (revize snížení z 2,8 %) v květnu, trh jej čekal 2,6 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přineslo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy a nerostných surovin snižuje inflační tlaky. Spotřebitelská i produkční inflace v posledních podzimních měsících včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazovaly silný pokles. Zatímco začátkem roku se tento trend v případě jádrové inflace ve spotřebitelském sektoru zasekl, v produkční sféře pokračuje. Spotřebitelská inflace v meziročním srovnání včetně svého jádra stále zůstává silná. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou stejně jako dobu jejich vysoké výše. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z června 2022 by tak mělo nastat v letech 2024 - 2025.