Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
USA: Index cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE, 11 2022, meziměsíční změna)
Skutečnost: 0,1 %
Očekávání:
Předchozí: 0,4 % (revize z 0,3 %)
USA: Index cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE, 11 2022, meziroční změna)
Skutečnost: 5,5 %
Očekávání:
Předchozí: 6,1 % (revize z 6,0 %)
USA: Index jádrových cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE bez cen potravin a energií, 11 2022, meziměsíční změna)
Skutečnost: 0,2 %
Očekávání: 0,2 %
Předchozí: 0,3 % (revize z 0,2 %)
USA: Index jádrových cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE bez cen potravin a energií, 11 2022, meziroční změna)
Skutečnost: 4,7 %
Očekávání: 4,7 %
Předchozí: 5,0 %
Jádrová spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE bez cen potravin a energií v listopadu výrazně oslabila, byť poněkud méně, než se čekalo. Na meziměsíční úrovni již klesla blízko k normálovým anualizovaným hladinám 2 %. Spotřebitelská a produkční inflace včetně svých jader bez cen potravin a energií potvrzují výraznější slábnutí. Spotřebitelská i produkční inflace v meziročním srovnání přesto zůstávají vysoké.
Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem Ukrajinské krize přináší růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb).
Spotřebitelská i produkční inflace v posledních podzimních měsících včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazují silný pokles, v meziměsíčním vyjádření až k normálovým anualizovaným hladinám 2 %. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Fedč eká, že silná inflacekvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie vtomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální bankaříká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2022 by tak mělo nastat v roce 2024.
Inflace ale klesá rychleji a tak by Fed mohl zmírňování zvyšování úrokových sazeb mohl završit zastavením jejich zvyšování již na jaře 2023.