Eurozóna: Index PMI zpracovatelského průmyslu (11 2022, body)
Skutečnost: 47,3
Očekávání: 46,0
Předchozí: 46,4
Eurozóna: Index PMI služeb (112022, body)
Skutečnost: 48,6
Očekávání: 48,0
Předchozí: 48,6
Eurozóna: Index PMI ekonomické aktivity (11 2022, body)
Skutečnost: 47,8
Očekávání: 47,0
Předchozí: 47,3
Rozbor: V listopadu vůči říjnu indexy PMI hlavně zpracovatelského průmyslu a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny převážně nečekaně rostly a vykazovaly aktivitu v teritoriu mírné recese.
V eurozóně se meziměsíčně mírná recese ekonomické aktivity a zpracovatelského průmyslu nečekaně zmenšila, ve službách zůstala nízká na říjnové úrovni. Trh čekal její prohloubení na solidní hladinu ve zpracovatelském průmyslu resp. měla zůstat nízká v aktivitě služeb a ekonomiky.
V Německu podobně jako v eurozóně se recese aktivity zpracovatelského průmyslu a ekonomické aktivity nečekaně zmírnila. Ve zpracovatelském průmyslu se snížila ze solidní na nízkou hladinu, recese ekonomické aktivity zůstala přes redukci solidní. Ve službách se recese aktivity zvětšila jen mírně a zůstala solidní.Trh ve všech zmíněných sektorech čekal její mírné zvětšení v solidní oblasti.
I ve Francii taky došlo k nečekanému snížení menší recese zpracovatelského průmyslu, trh čekal její zvětšení, stále však nízkou. Nízký růst aktivity služeb a ekonomiky z října měl klesnout v případě služeb resp. přejít v menší pokles ekonomické aktivity. Ve skutečnosti aktivita drobně ve službách klesla a ekonomická aktivita oslabila o něco víc, než se čekalo.
Hodnocení: V listopadu vůči říjnu indexy PMI hlavně zpracovatelského průmyslu a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny převážně nečekaně rostly a vykazovaly aktivitu v teritoriu mírné recese.
V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Poptávka směřovala při uzavřeném segmentu služeb do zboží. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky.
Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice.
Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky.
Během roku 2022, hlavně v jeho prvním pololetí oživení hospodářství bylo stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Potlačená poptávka z dob pandemie se uvolnila hlavně do služeb.
Ukrajinská krize, která vypukla během prvního kvartálu ještě první pololetí příliš neovlivnila, citelně však nejistotami a riziky energetických dodávek s tlakem na silnější inflaci a vyšší úrokové sazby oslabuje ekonomickou aktivitu ve druhém pololetí.V edle toho riziky ovšem stále jsou produkční limity a inflační tlaky ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), přestože v posledních měsících slábnou a taky nové poryvy koronavirové pandemie.
Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.