Eurozóna: Index PMI zpracovatelského průmyslu (1 2022, body)
Skutečnost: 59,0
Očekávání: 57,5
Předchozí: 58,0
Eurozóna: Index PMI služeb (1 2022, body)
Skutečnost: 51,2
Očekávání: 52,2
Předchozí: 53,1
Eurozóna: Index PMI ekonomické aktivity (1 2022, body)
Skutečnost: 52,4
Očekávání: 52,6
Předchozí: 53,3
Rozbor: V lednu vůči prosinci indexy PMI ekonomické aktivity a služeb eurozóny klesly víc, než se čekalo. Naopak index PMI zpracovatelského průmyslu nečekaně posílil. Důvodem většího oslabení vůči očekávání již v prosinci slabších růstů aktivity služeb a ekonomické aktivity bylo nečekaně prudké zpomalení solidních růstů aktivity služeb a ekonomiky Francie (ze solidního na slabý), které nepokrylo naopak překvapivě silné oživení aktivity služeb a ekonomiky Německa z jejich menší recese do slabšího růstu resp. solidního růstu. Růst aktivity zpracovatelského průmyslu eurozóny měl klesnout a zůstat silný, místo ale překvapivě vzrostl a zůstal silný, neboť silný růst aktivity zpracovatelského průmyslu Německa neklesl jak čekal trh, ale značně vzrostl na velmi silnou úroveň.
Hodnocení: V lednu vůči prosinci indexy PMI ekonomické aktivity a služeb eurozóny klesly víc, než se čekalo. Naopak index PMI zpracovatelského průmyslu nečekaně posílil. Důvodem většího oslabení vůči očekávání již v prosinci slabších růstů aktivity služeb a ekonomické aktivity bylo nečekaně prudké zpomalení solidních růstů aktivity služeb a ekonomiky Francie (ze solidního na slabý), které nepokrylo naopak překvapivě silné oživení aktivity služeb a ekonomiky Německa z jejich menší recese do slabšího růstu resp. solidního růstu. Růst aktivity zpracovatelského průmyslu eurozóny měl klesnout a zůstat silný, místo ale překvapivě vzrostl a zůstal silný, neboť silný růst aktivity zpracovatelského průmyslu Německa neklesl jak čekal trh, ale značně vzrostl na velmi silnou úroveň.
V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během posledního roku odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl a i díky významné poptávce z Číny, která se s pandemií vypořádala rychleji a lépe než ostatní hlavní světové ekonomiky je průmyslový sentiment meziročně silnější. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Během léta ale na velmi silnou rychlost zesílil i růst aktivity služeb s oslabením koronavirové pandemie v Evropě, otevíráním ekonomik a sílením jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Druhá polovina roku ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky.