Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb (hlavní úroková sazba hlavních refinančních operací)
Skutečnost: 3,75 %
Očekávání: 3,75 %
Předchozí: 3,50 %
Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb (depozitní úroková sazba)
Skutečnost: 3,25 %
Očekávání: 3,25 %
Předchozí: 3,00 %
Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb (mezní úvěrová úroková sazba)
Skutečnost: 4,00 %
Očekávání:
Předchozí: 3,75 %
Rozbor, důležité komentáře: Evropská centrální banka podle očekávání trhu zmírnila zvyšování svých hlavních úrokových sazeb z 0,5 procentního bodu na 0,25 procentního bodu. Hlavní úroková sazba hlavních refinančních operací ECB tak byla zvýšena z 3,50 % na 3,75 %. Současně ECB potvrdila program kvantitativního utahování, tedy redukci cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci) s dodatkem zastavení reinvestic cenných papírů s jejich expirací v rámci Programu nákupu aktiv APP.
ECB potvrdila redukci dlouhodobě naakumulované zásoby cenných papírů Programu nákupu aktiv APP (formou neobnovení jejich nákupů s jejich expirací) tempem 15 mld. EUR/měsíčně do konce června 2023 s dodatkem zastavení reinvestic cenných papírů s jejich expirací v rámci Programu nákupu aktiv APP. ECB rovněž potvrdila, že kvantitativní uvolňování resp. cenné papíry nakoupené z doby koronavirové pandemie v rámci Pandemického mimořádného nákupního programu (PEPP) bude nadále nedotčeno ve stávající výši minimálně až do konce roku 2024.
ECB zdůvodnila další, tentokrát mírnější zvýšení úrokových sazeb pregnantně a lakonicky úvodními slovy k prohlášení: "Projektovaná inflace má zůstat příliš vysoko příliš dlouho." ECB proto chce dostat úrokové sazby do dostatečně restriktivní polohy k zajištění včasného návratu inflace k střednědobému cíli ECB 2,0 %.
ECB již neuvedla, že rizika výhledu ekonomického růstu jsou nakloněna na spodní stranu.
Poslední březnová projekce inflace potvrzuje výhled jejího poklesu v příštích letech razantněji, než dle prosincové prognózy s výjimkou jádrové inflace bez cen potravin a energií v roce 2023, kdy má ještě posílit více, než se čekalo v prosinci.
Poslední březnová projekce ekonomického růstu a spotřebitelské inflace, předchozí prosincové projekce v závorkách:
HDP: 2022 3,6 % (3,4 %), 2023 1,0 % (0,5 %), 2024 1,6 % (1,9 %), 2025 1,6 % (1,8 %)
Inflace (Harmonizovaný index spotřebitelských cen HICP): 2022 8,4 % (8,4 %), 2023 5,3 % (6,3 %), 2024 2,9 % (3,4 %), 2025 2,1 % (2,3 %)
Inflace bez cen potravin a energií (HICP bez cen potravin a energií): 2022 3,9 % (3,9 %), 2023 4,6 % (4,2 %), 2024 2,5 % (2,8 %), 2025 2,2 % (2,4 %)
Dopad na výhled monetární politiky: Evropská centrální banka podle očekávání trhu zmírnila zvyšování svých hlavních úrokových sazeb z 0,5 procentního bodu na 0,25 procentního bodu. Hlavní úroková sazba hlavních refinančních operací ECB tak byla zvýšena z 3,50 % na 3,75 %. Současně ECB potvrdila program kvantitativního utahování, tedy prodejů cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci) s dodatkem zastavení reinvestic cenných papírů s jejich expirací v rámci Programu nákupu aktiv APP.
Důvodem zvyšování úrokových sazeb a pokračování kvantitativního utahování je stále vysoká inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií. Inflace sice v posledních měsících výrazně klesla, pouze však kvůli silnému tlaku pádu cen energií. Trend růstu jádrové inflace a růst cen potravin trvá. Snižovat se by se inflace měla v celoročních vyjádřeních podle poslední březnové projekce již od tohoto roku, to by ale stále měla být vysoko. Jádrová inflace se má v roce 2023 zvýšit a klesat až od roku 2024.
ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %. O dalším směru monetární politiky rozhodne tendence inflace, která je značně nejistá. Zvýšení úrokových sazeb ale ještě přijde, protože zatím klesly pouze cen energií.