Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská inflace v prosinci oslabila výrazně víc, než se čekalo

Makroekonomický zpravodaj
  |  
11.01.2023
  |  
Josef Kvarda
Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v prosinci oslabila výrazně víc, než se čekalo. Výrazně k meziročnímu poklesu inflace přispělo snížení růstu cen kategorie doprava redukcí cen automobilů i benzínu. Průměrná inflace v prosinci za celý rok 2022 vyrostla na 15,1 % z 14,4 % v listopadu, což je druhá nejsilnější inflace od vzniku samostatné České republiky v roce 1993. Právě v prvním roce nového státu inflace dosáhla 20,8 %. Ceny zboží v roce 2022 vzrostly o 16,8 % a ceny služeb o 12,3 %. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně nevzrostl jak čekal trh, ale stagnoval po růstu 1,2 % v listopadu, trh čekal jeho méně silnější růst až 0,5 %. Meziroční růst spotřebitelských cen tak překvapivě klesl na 15,8 % z listopadových 16,2 %, trh čekal růst na 16,4 %. Jaká by byla skutečná tržní inflace nebýt vládního zásahu z října (Úsporný tarif a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny) ukazuje konstatování Českého statistického úřadu. Podle instituce by meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl na 19,3 % a v případě cen elektřiny 167,9 % namísto 78,8 %. Meziměsíční i meziroční inflaci v prosinci opět táhly ceny kategorie Bydlení, voda, energie, paliva růstem cen 0,4 % vůči listopadu, který k celkové inflaci přičetl 0,1 procentního bodu. V meziročním srovnání se růst cen zmíněné kategorie zvýšil z 16,9 % na 17 %. Její příspěvek k celoroční inflaci stagnoval na listopadových 4,5 procentního bodu. Tandem hlavních motorů celkové inflace doplňují ceny kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje. Jejich růst ale zpomalil na 25,5 % z 26,0 % v listopadu, čímž se příspěvek kategorie k celkové inflaci udržel na listopadové výši 4,5 procentního bodu. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Inflace je stále velmi silná, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. ČNB v nové listopadové prognóze potvrdila, že by se inflace měla vrátit do roka a půl k jejímu cíli 2,0 %, guvernér centrální banky Aleš Michl proklamuje pokles inflace od jara. Vzhledem k její vysoké výši, silným domácím inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může obnovit zvyšování úrokových sazeb a dále je zvyšovat do momentů jasných signálů dostatečně klesajícího inflačního trendu. I když by inflace měla letos klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejší zvýšené inflace.

Česká republika: Index spotřebitelských cen CPI (12 2022, meziměsíční změna)

Skutečnost:     0 %
Očekávání:     0,5 % 
Předchozí:     1,2 %

Česká republika: Index spotřebitelských cen CPI (12 2022, meziroční změna)

Skutečnost:   15,8 %
Očekávání:    16,4 %
Předchozí:     16,2 %

Rozbor: Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v prosinci oslabila výrazně víc, než se čekalo. Výrazně k meziročnímu poklesu inflace přispělo snížení růstu cen kategorie doprava redukcí cen automobilů i benzínu. 

Průměrná inflace v prosinci za celý rok 2022 vyrostla na 15,1 % z 14,4 % v listopadu, což je druhá nejsilnější inflace od vzniku samostatné České republiky v roce 1993. Právě v prvním roce nového státu inflace dosáhla 20,8 %. Ceny zboží v roce 2022 vzrostly o 16,8 % a ceny služeb o 12,3 %. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. 

Jaká by byla skutečná tržní inflace nebýt vládního zásahu z října (Úsporný tarif a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny) ukazuje konstatování Českého statistického úřadu. Podle instituce by meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl na 19,3 % a v případě cen elektřiny 167,9 % namísto 78,8 %. 

Meziměsíční i meziroční inflaci v prosinci opět táhly ceny kategorie Bydlení, voda, energie, paliva růstem cen 0,4 % vůči listopadu, který k celkové inflaci přičetl 0,1 procentního bodu. V meziročním srovnání se růst cen zmíněné kategorie zvýšil z 16,9 % na 17 %. Její příspěvek k celoroční inflaci stagnoval na listopadových 4,5 procentního bodu. Tandem hlavních motorů celkové inflace doplňují ceny kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje. Jejich růst ale zpomalil na 25,5 % z 26,0 % v listopadu, čímž se příspěvek kategorie k celkové inflaci udržel na listopadové výši 4,5 procentního bodu.

Dalšími významnými tahouny celkové meziroční inflace zůstávají ceny kategorie Stravování a ubytování růstem 25,5 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,5 procentního bodu, ceny kategorie Rekreace a kultura růstem 13,4 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,1 procentního bodu, ceny kategorie Doprava růstem 9,2 % a příspěvkem k celkové inflaci 1,0 procentního bodu, ceny kategorie Ostatní zboží a služby růstem 12,5 % a příspěvkem 0,8 procentního bodu, ceny kategorie Odívání a obuv růstem 17,9 % a příspěvkem k celkové inflaci 0,7 procentního bodu a ceny kategorie Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy růstem 12,6 % a příspěvkem k celkové inflaci 0,7 procentního bodu. 

Hodnocení: Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v prosinci oslabila výrazně víc, než se čekalo. Výrazně k meziročnímu poklesu inflace přispělo snížení růstu cen kategorie doprava redukcí cen automobilů i benzínu. 

Důvodem silné inflace ve spojení s přehřívající se ekonomikou, trhem práce a realit a s nabídkovým šokem v podobě silného růstu cen komodit a energií a produkčních omezení je postpandemická otevřená ekonomika s převisem koronavirem kvartály uzavřené poptávky nad nabídkou. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo, navíc v řadě zemí včetně ČR stále roste. Inflaci zvýšila Ukrajinská a energetická krize. Ekonomika sice již oslabila k stagnaci, ale trh práce je stále rekordně silný s robustním růstem nominálních mezd a silnými cenami cen nemovitostí. Domácí inflační tlaky tak trvají. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. 

Noví členové bankovní rady ČNB, kteří pomohli změnit kurs monetární politiky ČNB naznačují, že by roční silné zvyšování úrokových sazeb (2021 - 2022) mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. 

Inflace je stále silná, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. ČNB v nové podzimní listopadové prognóze potvrdila, že by se inflace měla vrátit do roka a půl k jejímu cíli 2,0 %, guvernér centrální banky Aleš Michl proklamuje pokles inflace od jara. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může obnovit zvyšování úrokových sazeb a dále je zvyšovat do momentů jasných signálů dostatečně klesajícího inflačního trendu. I když by inflace měla od tohoto roku klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího zvýšené inflace.

Inflace ještě zdaleka nemusí klesat výrazně. ČNB má ve velmi silné inflaci významný problém, který se snaží přitlumit vysokými úrokovými sazbami i přes nepříznivý dopad na ekonomickou aktivitu, neboť inflační a finanční stability jsou jejími hlavními mandáty. Navíc nekontrolovaná inflace poškodila kredit centrální banky a ta se potřebuje dostat s kontrolou inflace do předstihu, zatím pouze dohání rozjetý vlak. Poztrácený kredit ČNB nemůže opakovaně zachytit ani projekcemi podstřelovanou skutečnou sílu inflace. Velké nedocenění síly růstu cen bohužel ze strany vrcholné monetární instituce země se už stává pravidlem. ČNB v posledním roce v projekcích velmi chybovala a i centrální banka USA Fed přiznala podcenění inflace.

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia