Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská inflace (CPI) v lednu vzrostla o něco silněji, než čekal trh s ukončením Úsporného tarifu energií, jinak ale inflace slábla

Makroekonomický zpravodaj

|

04.04.2023

|

Josef Kvarda

Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v lednu vzrostla o něco silněji, než čekal trh s ukončením Úsporného tarifu energií ve formě příspěvku na energie, jinak ale inflace slábla. Průměrná inflace v lednu opět vyrostla, tentokrát na 15,7 % z 15,1 % v prosinci. Ceny zboží vzrostly o 20,8 % a ceny služeb o 12,2 %. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl jak čekal trh, 6,0 % po stagnaci v prosinci. Meziroční růst spotřebitelských cen vzrostl na 17,5 % z 15,8 % v prosinci, trh čekal jeho menší růst na 17,3 %. Jaká by byla skutečná tržní inflace nebýt vládního zásahu z října (Úsporný tarif a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie) ukazuje konstatování Českého statistického úřadu. Podle instituce by meziměsíční růst spotřebitelských cen dosáhl 3,4 % (namísto 6,0 %), z toho u elektřiny 21,3 % (namísto 139,8 %). Meziroční růst spotřebitelských cen by pak dosáhl na 18,1 % (namísto 17,5 %), v prosinci 19,3 % a v listopadu 19,8 % a v případě cen elektřiny 46,9 % namísto 36,4 %. Meziměsíční i meziroční inflaci v lednu tak opět táhly ceny kategorie Bydlení, voda, energie, paliva růstem cen 16,5 % vůči prosinci, který k celkové inflaci přičetl 4,4 procentního bodu. V meziročním srovnání se růst cen zmíněné kategorie zvýšil z 17 % na 24,3 %. Její příspěvek k celoroční inflaci tak vyskočil na 6,8 procentního bodu z prosincových 4,5 procentního bodu. Ukončení Úsporného tarifu energií způsobilo v meziročním srovnání přechod cen elektřiny z poklesu 21,2 % do růstu 36,4 %, Ceny vodného zrychlily svůj růst na 16,3 % z 5,3 % v prosinci, ceny stočného na 30,3 % z 6,4 % v prosinci a tepla a teplé vody na 44,7 % z 28,8 % v prosinci. Ceny plynu zmírnily svůj růst na 87,0 % z prosincových 140,2 %. Tandem hlavních motorů celkové inflace doplňují ceny kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje. Ukončení Úsporného tarifu energií odsunulo kategorii na druhé místo. Jejich růst ale zpomalil na 24,8 % z 25,5 % v prosinci, čímž příspěvek kategorie k celkové inflaci klesl na 4,4 procentního bodu z 4,5 procentního bodu v prosinci. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo. Ekonomika sice již oslabila do recese, ale trh práce je stále rekordně silný s robustním růstem nominálních mezd a silnými cenami cen nemovitostí. Domácí inflační tlaky tak trvají. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Inflace je stále velmi silná, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. ČNB v nové zimní únorové prognóze potvrdila, že by se inflace měla vrátit do roka a půl k jejímu cíli 2,0 %, guvernér centrální banky Aleš Michl proklamuje pokles inflace od jara. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může obnovit zvyšování úrokových sazeb a dále je zvyšovat do momentů jasných signálů dostatečně klesajícího inflačního trendu. I když by inflace měla od tohoto roku klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu.

Česká republika: Index spotřebitelských cen CPI (1 2023, meziměsíční změna)

Skutečnost: 6,0 %
Očekávání: 6,0 %
Předchozí: 0 %

Česká republika: Index spotřebitelských cen CPI (1 2023, meziroční změna)

Skutečnost: 17,5 %
Očekávání: 17,3 %
Předchozí: 15,8 %

Rozbor: Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v lednu vzrostla o něco silněji, než čekal trh s ukončením Úsporného tarifu energií ve formě příspěvku na energie, jinak ale inflace slábla.

Průměrná inflace v lednu opět vyrostla, tentokrát na 15,7 % z 15,1 % v prosinci. Ceny zboží vzrostly o 20,8 % a ceny služeb o 12,2 %. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %.

Jaká by byla skutečná tržní inflace nebýt vládního zásahu z října (Úsporný tarif a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie) ukazuje konstatování Českého statistického úřadu. Podle instituce by meziměsíční růst spotřebitelských cen dosáhl 3,4 % (namísto 6,0 %), z toho u elektřiny 21,3 % (namísto 139,8 %). Meziroční růst spotřebitelských cen by pak dosáhl na 18,1 % (namísto 17,5 %), v prosinci 19,3 % a v listopadu 19,8 % a v případě cen elektřiny 46,9 % namísto 36,4 %.

Meziměsíční i meziroční inflaci v lednu tak opět táhly ceny kategorie Bydlení, voda, energie, paliva růstem cen 16,5 % vůči prosinci, který k celkové inflaci přičetl 4,4 procentního bodu. V meziročním srovnání se růst cen zmíněné kategorie zvýšil z 17 % na 24,3 %. Její příspěvek k celoroční inflaci tak vyskočil na 6,8 procentního bodu z prosincových 4,5 procentního bodu. Ukončení Úsporného tarifu energií způsobilo v meziročním srovnání přechod cen elektřiny z poklesu 21,2 % do růstu 36,4 %, Ceny vodného zrychlily svůj růst na 16,3 % z 5,3 % v prosinci, ceny stočného na 30,3 % z 6,4 % v prosinci a tepla a teplé vody na 44,7 % z 28,8 % v prosinci. Ceny plynu zmírnily svůj růst na 87,0 % z prosincových 140,2 %.

Tandem hlavních motorů celkové inflace doplňují ceny kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje. Ukončení Úsporného tarifu energií odsunulo kategorii na druhé místo. Jejich růst ale zpomalil na 24,8 % z 25,5 % v prosinci, čímž příspěvek kategorie k celkové inflaci klesl na 4,4 procentního bodu z 4,5 procentního bodu v prosinci.

Dalšími významnými tahouny celkové meziroční inflace zůstávají ceny kategorie Stravování a ubytování růstem 23,3 % (po růstu 25,5 % v prosinci) a příspěvkem k celkové inflaci 1,3 procentního bodu (v prosinci 1,5 procentního bodu), ceny kategorie Rekreace a kultura růstem 13,5 % po růstu 13,4 % v prosinci a příspěvkem k celkové inflaci 1,1 procentního bodu stejně jako v prosinci, ceny kategorie Ostatní zboží a služby růstem 13,5 % po růstu 12,5 % v prosinci a příspěvkem 0,8 procentního bodu stejně jako v prosinci, ceny kategorie Doprava růstem 7,6 % po růstu 9,2 % v prosinci a příspěvkem k celkové inflaci 0,8 procentního bodu z 1,0 procentního bodu v prosinci, ceny kategorie Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy růstem 12,6 % stejně jako v prosinci a příspěvkem k celkové inflaci 0,7 procentního bodu stejně jako v prosinci a ceny kategorie Odívání a obuv růstem 16,3 % po růstu 17,9 % v prosinci a příspěvkem k celkové inflaci 0,6 procentního bodu po 0,7 procentního bodu v prosinci.

Hodnocení: Spotřebitelská inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v lednu vzrostla o něco silněji, než čekal trh s ukončením Úsporného tarifu energií ve formě příspěvku na energie, jinak ale inflace slábla.

Důvodem silné inflace ve spojení s přehřívající se ekonomikou, trhem práce a realit a s nabídkovým šokem v podobě silného růstu cen komodit a energií a produkčních omezení je postpandemická otevřená ekonomika s převisem koronavirem kvartály uzavřené poptávky nad nabídkou. Inflaci zvýšila Ukrajinská a energetická krize. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo. Ekonomika sice již oslabila do recese, ale trh práce je stále rekordně silný s robustním růstem nominálních mezd a silnými cenami cen nemovitostí. Domácí inflační tlaky tak trvají. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu.

Noví členové bankovní rady ČNB, kteří pomohli změnit kurs monetární politiky ČNB od 1. července 2022 naznačují, že by roční silné zvyšování úrokových sazeb (2021 - 2022) mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Další noví členové od 13.2. 2023 tento kurs potvrzují.

Inflace je stále silná, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. ČNB v nové zimní únorové prognóze potvrdila, že by se inflace měla vrátit do roka a půl k jejímu cíli 2,0 %, guvernér centrální banky Aleš Michl proklamuje pokles inflace od jara. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může obnovit zvyšování úrokových sazeb a dále je zvyšovat do momentů jasných signálů dostatečně klesajícího inflačního trendu. I když by inflace měla od tohoto roku klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu.

Inflace ještě zdaleka nemusí klesat výrazně. ČNB má ve velmi silné inflaci významný problém, který se snaží přitlumit vysokými úrokovými sazbami i přes nepříznivý dopad na ekonomickou aktivitu, neboť inflační a finanční stability jsou jejími hlavními mandáty. Navíc nekontrolovaná inflace poškodila kredit centrální banky a ta se potřebuje dostat s kontrolou inflace do předstihu, zatím pouze dohání rozjetý vlak. Poztrácený kredit ČNB nemůže opakovaně zachytit ani projekcemi podstřelovanou skutečnou sílu inflace. Velké nedocenění síly růstu cen bohužel ze strany vrcholné monetární instituce země se už stává pravidlem. ČNB v posledním roce v projekcích velmi chybovala a i centrální banka USA Fed přiznala podcenění inflace.

Přehled všech aktualit