Česká republika: Hrubý domácí produkt (4Q 2021, mezikvartální změna, očištěno o rozdílné ceny, sezónní efekt a rozdílný počet pracovních dnů)
Skutečnost: 0,9 %
Očekávání: 0,1 %
Předchozí: 1,6 %
Česká republika: Hrubý domácí produkt (4Q 2021, meziroční změna, očištěno o rozdílné ceny, sezónní efekt a rozdílný počet pracovních dnů)
Skutečnost: 3,6 %
Očekávání: 2,6 %
Předchozí: 3,3 %
Rozbor: Hrubý domácí produkt České republiky ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil svůj růst značně méně, než se čekalo. Růst ekonomiky zůstává silný. Oživení ekonomiky z druhého pololetí 2020 se kvůli přivření aktivity obchodů a služeb v prvním čtvrtletí 2021 vytratilo na minimum. Od druhého kvartálu růst ekonomiky nastartoval s ústupem koronavirové pandemie a otevíráním hospodářství, přesto oživení růstu ekonomiky je zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevilo ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Přesto se čekalo, že ekonomika zbrzdí své růstové tempo víc v propojení s německým hospodářstvím, jehož růst zpomalil výrazně více, než v jiných evropských ekonomikách. Česká ekonomika tak svým růstovým tempem patří zhruba k průměru Evropské unie.
Podle Českého statistického úřadu v mezičtvrtletním srovnání růst podpořila hlavně zahraniční poptávka. Meziroční růst ovlivnily hlavně výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Na straně tvorby přidané hodnoty se dařilo zejména skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Pokles ale zaznamenal průmysl.
Za celý rok 2021 HDP přidal 3,3 %. Růst byl dle ČSÚ podpořen výdaji na konečnou spotřebu a změnou stavu zásob, naopak negativní vliv měla zahraniční poptávka. Vzestup hrubé přidané hodnoty nejvýrazněji ovlivnil vývoj v průmyslu, ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a skupině odvětví veřejné správy, vzdělávání a zdravotní a sociální péče.
Hodnocení: Hrubý domácí produkt České republiky ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil svůj růst značně méně, než se čekalo. Růst ekonomiky zůstává silný. Oživení ekonomiky z druhého pololetí 2020 se kvůli přivření aktivity obchodů a služeb v prvním čtvrtletí 2021 vytratilo na minimum. Od druhého kvartálu růst ekonomiky nastartoval s ústupem koronavirové pandemie a otevíráním hospodářství, přesto oživení růstu ekonomiky je zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevilo ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Přesto se čekalo, že ekonomika zbrzdí své růstové tempo víc v propojení s německým hospodářstvím, jehož růst zpomalil výrazně více, než v jiných evropských ekonomikách. Česká ekonomika tak svým růstovým tempem patří zhruba k průměru Evropské unie.
Koronavirová pandemie ještě značnou část druhého čtvrtletí držela ekonomiku pod zámkem a její otevírání na pozadí útlumu pandemie ve spojení s plošnou vakcinační kampaní ve druhé části druhého čtvrtletí již stačilo hospodářství povzbudit hlavně zvýšenou aktivitou spotřebitelů a to včetně služeb citlivých na sociální kontakt (ubytovací a stravovací služby, doprava). A to i přesto, že tyto služby byly ještě oslabeny, zpracovatelský průmysl narážel na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Situaci navíc komplikuje další vlna infekcí. Proto podobně jako v Evropě i oživení ve druhém čtvrtletí 2021 bylo ještě mírné s tlumenou akcelerací ve druhém pololetí 2021. Pokračující vakcinace a zmírnění tlaků produkčních kapacit a inflace od roku 2022 s pokračující silnou podporou ultraexpanzivní fiskální politiky budou narážet na zpomalení poptávky prudkým růstem úrokových sazeb.