Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Česká republika: Hrubý domácí produkt (4Q 2022, mezikvartální změna, očištěno o rozdílné ceny, sezónní efekt a rozdílný počet pracovních dnů)
Skutečnost: - 0,3 %
Očekávání: - 0,6 %
Předchozí: - 0,2 %
Česká republika: Hrubý domácí produkt (4Q 2022, meziroční změna, očištěno o rozdílné ceny, sezónní efekt a rozdílný počet pracovních dnů)
Skutečnost: 0,4 %
Očekávání: 0,2 %
Předchozí: 1,5 % (revize snížení z 1,7 %)
Rozbor: Hrubý domácí produkt České republiky ve čtvrtém čtvrtletí oslabil více, než v třetím čtvrtletí, ale podstatně méně než čekal trh. Přesto, druhý mezikvartální pokles ekonomiky v řadě znamená její recesi. Slabost ekonomiky by měla pokračovat i letos, i když by se měla během roku snižovat.
Pohledem celého roku 2022 byl růst ekonomiky podpořen výdaji na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávkou. Naopak negativní vliv podle Českého statistického úřadu měly výdaje na konečnou spotřebu domácností. Růsthrubé přidané hodnoty byl tažen zejména zpracovatelským průmyslem a skupinou odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
„V posledním čtvrtletí roku 2022 výkon české ekonomiky mezičtvrtletně klesl o 0,3 %. Hlavním důvodem byly zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností,“ hodnotil údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Hodnocení: Hrubý domácí produkt České republiky ve čtvrtém čtvrtletí oslabil více, než v třetím čtvrtletí, ale podstatně méně než čekal trh. Přesto, druhý mezikvartální pokles ekonomiky v řadě znamená její recesi. Slabost ekonomiky by měla pokračovat i letos, i když by se měla během roku snižovat.
Hlavním důvodem recese ekonomiky je slabost spotřeby domácností. Maloobchodní tržby chřadnou už rok. Aktivita hlavního odvětví ekonomiky služeb ještě v prvním pololetí podpírala růst ekonomiky, ve druhém pololetí ale zřejmě hospodářství nečekaně silně srazilo i ochlazení ve službách.
Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 je oživení růstu ekonomiky zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevuje ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Zpracovatelský průmysl naráží na kapacitní potíže, nedostatek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Efekt se znásobil tím, že stejné problémy stlačilo ke stagnaci i německou ekonomiku (o dost více, než jiné ekonomiky eurozóny), nejvýznamnějšího partnera českého hospodářství.
Energetická a s ní související Ukrajinská krize od začátku roku 2022 zvýšením silné inflace spojené i s postpandemickým oživením ekonomiky a nejistotami a kvůli tomu velmi vysokým úrokovým sazbám a slábnoucímu růstu hlavního obchodního partnera ekonomiky Evropypřispěly k zpomalení růstu hospodářství. Sentiment domácností je na historickém minimu a s ním slábnou i výdaje domácností v obchodech. Na druhou stranu solidní aktivita setrvávala ve službách expandujících v ozvěnách otevřené postpandemické ekonomiky, zdá se však, že pouze v prvním pololetí roku. Ekonomika uvízla v mělké recesi.
Slabost hospodářství by měla pokračovat i v příštích několika kvartálech, když se ještě může projevovat pokles poptávky rapidním zvýšením úrokových sazeb posledního roku, zpomalení růstu světové ekonomiky i vysoká inflace ve spojení vysokou nejistotou a riziky i kvůli Ukrajinské krizi. Slabost ekonomiky by se však postupně měla snižovat. Obě krize ustupují a inflace by měla silně klesat. Je to patrné i v Evropě, kde předstihové ukazatele sentimentu investorů, expertů firem i ekonomické aktivity v posledních měsících opakovaně rostou.
V delším horizontu (2024 - ) bude důležité, jak moc klesne vysoká inflace. Pokud se bude naplňovat výhled České národní banky, že už v roce 2024 by inflace měla klesnout na 2 %, pomůže banka ekonomice redukcí úrokových sazeb.