Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Eurozóna: Vystoupení prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové na téma Monetární politika v nejistém světě konferenci ECB a její pozorovatelé XXII ve Frankfurtu nad Mohanem
Rozbor, důležité komentáře: Prezidentka Evropské centrálnií banky Christine Lagardeová ve vystoupení na konferenci nepřekvapila. Bankéřka hlavně shrnula komentáře z poloviny března ze a po zasedání ECB monetární politiky včetně nákupů cenných papírů a úrokových sazeb 10.3. To znamená, podle Lagardeové krátkodobou reakcí ekonomiky eurozóny na Ukrajinskou krizi je zvýšení inflace a pokles ekonomického růstu.
Lagardeová řekla, že předpandemická inflační dynamika (charakterizovaná příliš nízkou inflací) se pravděpodobně nevrátí. Jedním z důvodů je konvergence inflačních očekávání k cíli ECB 2 % dle různých indikátorů, zatímco se inflace stala plošnější a indikátory podkladové inflace vzrostly. Tyto indikátory byly ovlivněny cenami energií a limity nabídky, ale s kumulací inflačních tlaků růstový dopad může nějakou dobu setrvat. Indikátor “stabilnější přilnavé inflace” zahrnující položky, jejichž ceny jsou nejsou tak často měněny v prosinci 2021 vzrostl 2,9 %. Toto vše naznačuje, že inflace se střednědobě stále více pravděpodobně bude stabilizovat na cíli 2 % ECB.
Proto ECB podle Lagardeové zahájila přizpůsobování politiky (útlumu ultraexpanze monetární politiky v podobě redukce tempa nákupů aktiv), při splnění kritérií vedoucí k její normalizaci (ve smyslu zvyšování úrokových sazeb). Tento obrat ECB potvrdila i přes náraz Ukrajinské krize.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Prezidentka Evropské centrálnií banky Christine Lagardeová ve vystoupení na konferenci nepřekvapila. Bankéřka hlavně shrnula komentáře z poloviny března ze a po zasedání ECB monetární politiky včetně nákupů cenných papírů a úrokových sazeb 10.3. To znamená, podle Lagardeové krátkodobou reakcí ekonomiky eurozóny na Ukrajinskou krizi je zvýšení inflace a pokles ekonomického růstu.
Lagardeová řekla, že předpandemická inflační dynamika (charakterizovaná příliš nízkou inflací) se pravděpodobně nevrátí. Jedním z důvodů je konvergence inflačních očekávání k cíli ECB 2 % dle různých indikátorů, zatímco se inflace stala plošnější a indikátory podkladové inflace vzrostly. Toto vše naznačuje, že inflace se střednědobě stále více pravděpodobně bude stabilizovat na cíli 2 % ECB.
Proto ECB podle Lagardeové zahájila přizpůsobování politiky (útlumu ultraexpanze monetární politiky v podobě redukce tempa nákupů aktiv), při splnění kritérií vedoucí k její normalizaci (ve smyslu zvyšování úrokových sazeb). Tento obrat ECB potvrdila i přes náraz Ukrajinské krize.