Makroekonomické a finanční události eurozóna: Prezidentka ECB Lagardeová říká, že dekarbonizace ekonomiky je zpsůob snížení závislosti na vnějších zdrojích energie

Makroekonomický zpravodaj
  |  
29.03.2022
  |  
Josef Kvarda
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová shrnula komentáře z poloviny března ze a po zasedání ECB monetární politiky včetně nákupů cenných papírů a úrokových sazeb 10.3. To znamená, podle Lagardeové krátkodobou reakcí ekonomiky eurozóny na Ukrajinskou krizi je zvýšení inflace a pokles ekonomického růstu. Podle Lagardeové ECB čeká, že růst ekonomiky eurozóny by měl i přesto zůstat robustní kvůli ochabujícímu vlivu koronavirové pandemie a perspektivě solidní domácí poptávky a silných trhů práce. Inflace se podle ní vrátí k cíli ECB 2 % do roku 2024 podle všech scénářů banky. ECB i přes náraz Ukrajinské krize potvrdila trajektorii redukce ultraexpanze monetární politiky v podobě nákupů cenných papírů. Zajímavostí je ovšem i potvrzení strategie ECB před Ukrajinskou krizí s důrazem na restrukturalizaci vedle digitalizace i v podobě životnímu prostředí vstřícnější transformací ekonomiky. Ta ale přináší další inflační tlaky v době zvýšené inflace hlavně kvůli dopadů pandemie. Lagardeová tento postoj zdůvodnila omezením energetické závislosti na vnějších zdrojích energie.

Eurozóna: Vystoupení prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové na téma Poznámky k ekonomice eurozóny v Berlíně

Rozbor, důležité komentáře: Lagardeová shrnula komentáře z poloviny března ze a po zasedání ECB monetární politiky včetně nákupů cenných papírů a úrokových sazeb 10.3. To znamená, podle Lagardeové krátkodobou reakcí ekonomiky eurozóny na Ukrajinskou krizi je zvýšení inflace a pokles ekonomického růstu. Podle Lagardeové ECB čeká, že růst ekonomiky eurozóny by měl i přesto zůstat robustní kvůli ochabujícímu vlivu koronavirové pandemie a perspektivě solidní domácí poptávky a silných trhů práce. Inflace se podle ní vrátí k cíli ECB 2 % do roku 2024 podle všech scénářů banky. 

Zajímavostí je ovšem i potvrzení strategie ECB před Ukrajinskou krizí s důrazem na restrukturalizaci vedle digitalizace i v podobě životnímu prostředí vstřícnější transformací ekonomiky. Lagardeová v této souvislosti řekla: “Tyto týdny taky demonstrovaly, proč mnohio strukturálních změn, které postupovaly před válkou se nyní staly urgentní . Rychlejší dekarbonizace ekonomiky pomůže odvrátit nejhorší scénáře klimatu zatímco sníží naši závislost na vnějších zdrojích energie. Idea strategické autonomie již není jednoduše žádoucí - je nezbytná. Summit ve Versailles dokázal jednotný postup potřebný k vytvoření silnější Evropy ve všech oblastech." 

Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Lagardeová shrnula komentáře z poloviny března ze a po zasedání ECB monetární politiky včetně nákupů cenných papírů a úrokových sazeb 10.3. To znamená, podle Lagardeové krátkodobou reakcí ekonomiky eurozóny na Ukrajinskou krizi je zvýšení inflace a pokles ekonomického růstu. Podle Lagardeové ECB čeká, že růst ekonomiky eurozóny by měl i přesto zůstat robustní kvůli ochabujícímu vlivu koronavirové pandemie a perspektivě solidní domácí poptávky a silných trhů práce. Inflace se podle ní vrátí k cíli ECB 2 % do roku 2024 podle všech scénářů banky. 

ECB i přes náraz Ukrajinské krize potvrdila trajektorii redukce ultraexpanze monetární politiky v podobě nákupů cenných papírů. 

Zajímavostí je ovšem i potvrzení strategie ECB před Ukrajinskou krizí s důrazem na restrukturalizaci vedle digitalizace i v podobě životnímu prostředí vstřícnější transformací ekonomiky. Ta ale přináší další inflační tlaky v době zvýšené inflace hlavně kvůli dopadů pandemie. Lagardeová tento postoj zdůvodnila omezením energetické závislosti na vnějších zdrojích energie. 

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia