Eurozóna: Vystoupení prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové ve Výboru ekonomických a monetárních záležitostí Evropského parlamentu
Rozbor, důležité komentáře:
Inflace: Ačkoliv trvání nabídkových limitů je nejisté, pravděpodobně setrvají několik měsíců a postupně klesnou teprve během roku 2022. Současné ceny futures míří k znatelnému zmírnění cen energií v prvním pololetí roku 2022. V důsledku toho ECB stále čeká snížení inflace během příštího roku. Stane se tak ale později, než se původně čekalo.
Pokud ceny energií budou pokračovat v růstu nebo pokud limity nabídky budou přetrvávat, inflace může zůstat vyšší déle, než nyní ECB čeká. To by se mohlo přenést do vyšších mezd a následně vyšších cen. Ale dosud ECB v datech mzdových vyjednávání nevidí žádný důkaz tohoto jevu. ECB čeká, že růst mezd v roce 2022 potenciálně vzroste o něco víc, než v roce 2021, riziko přenosu ale zůstává omezeno.
Monetární politika: Důvod očekávání stagnace úrokových sazeb, resp., že se velmi pravděpodobně nebudou zvyšovat spočívá v pouze tlumeném výhledu střednědobé inflace pod cílem ECB 2 %. V případě nákupů cenných papírů v době kdy kupní síla již je pod tlakem vyšších účtů energií a paliv, nepřiměřené zpřísnění finančních podmínek není žádoucí a reprezentovalo by neopodstatněnou překážku oživení. I po očekávaném konci pandemické nouze bude stále důležité, že monetární politika - včetně přiměřené kalibrace nákupů aktiv - podporuje oživení eurozóny a udržitelný návrat inflace k cíli ECB 2 %.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Prezidentka ECB Lagardeová ve vystoupení v Evropském parlamentu opakovala nedávnou rétoriku, že k růstu úrokových sazeb ECB příští rok pravděpodobně nedojde. Rovněž potvrdila potřebu pokračování současné ultraexpanze monetární politiky v podobě kvantitativního uvolňování.
ECB pokračuje svoji ultraexpanzivní monetární politiku. Vzhledem k ústupu koronavirové pandemie ale vyvstávají otázky omezení této ultraexpanze. ECB bude vážně zvažovat trvalejší útlum části monetární ultraexpanze, kvantitativního uvolňování, zavedené jako nástroj pomoci ekonomice v době koronavirové pandemie. K jeho využívání se ECB zavázala min. do března 2022 a do konce fáze koronavirové krize. Komentáře Lagardeové ale naznačují, že masivní monetární podpora může trvat déle a to i v případě kvantitativního uvolňování (s odůvodněním tlaku vyšších cen energií a paliv na příjmy domácností a potřebou podpory ekonomického oživení a udržitelného návratu inflace k cíli ECB 2 %). Prezidentka navíc v této souvislosti nevidí zvyšování úrokových sazeb v roce 2022 kvůli tomu, že střednědobý výhled inlface směřuje pod cíl ECB. Pokračování ultraexpanzivní monetární politiky ECB je příznivé pro akcie a dluhopisy a nepříznivé pro euro.