Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB podle očekávání zvýšila hlavní úrokové sazby opět o 50 bps, naznačila jejich stejné zvýšení i na příštím zasedání v březnu

Makroekonomický zpravodaj
  |  
02.02.2023
  |  
Josef Kvarda
Evropská centrální banka zvýšila své hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu opět o 0,5 procentního bodu. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 2,50 % na 3,00 %. ECB očekává zvýšení o 50 bps i na příštím zasedání monetární politiky v březnu. Současně ECB potvrdila program kvantitativního utahování, tedy prodejů cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci). Důvodem zvyšování úrokových sazeb a zahájení kvantitativního utahování je nečekaně vysoká inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií. Inflace sice v posledních měsících výrazně klesla, pouze však kvůli silnému tlaku pádu cen energií. Trend růstu jádrové inflace a růst cen potravin trvá. Snižovat se by se inflace měla v celoročních vyjádřeních podle prosincové projekce již od příštího roku, to by ale stále měla být vysoko. Jádrová inflace se má v roce 2023 zvýšit a klesat až od roku 2024. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %. O dalším směru monetární politiky rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý. Zvýšení úrokových sazeb ale ještě přijde, protože zatím klesly pouze cen energií.

Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb (hlavní úroková sazba hlavních refinančních operací)

Skutečnost:  3,00 %
Očekávání:   3,00 %
Předchozí:    2,50 %

Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb (depozitní úroková sazba)

Skutečnost: 2,50 %
Očekávání:  2,50 %
Předchozí:   2,00 %

Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb (mezní úvěrová úroková sazba)

Skutečnost: 3,25 %
Očekávání:
Předchozí:   2,75 %

Rozbor, důležité komentáře: Evropská centrální banka zvýšila své hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu opět o 0,5 procentního bodu. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 2,50 % na 3,00 %. ECB očekává zvýšení o 50 bps i na příštím zasedání monetární politiky v březnu. Současně ECB potvrdila program kvantitativního utahování, tedy prodejů cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci). 

ECB tak od začátku března bude redukovat dlouhodobě naakumulovanou zásobu cenných papírů Programu nákupu aktiv APP (formou neobnovení jejich nákupů s jejich expirací) tempem 15 mld. EUR/měsíčně do konce června 2023, kdy ECB průběh kampaně vyhodnotí a dále přenastaví či potvrdí. ECB rovněž potvrdila, že kvantitativní uvolňování resp. cenné papíry nakoupené z doby koronavirové pandemie v rámci Pandemického mimořádného nákupního programu (PEPP) bude nadále nedotčeno ve stávající výši minimálně až do konce roku 2024. 

ECB zdůvodnila další silné zvýšení úrokových sazeb stále silnými inflačními tlaky a stále vysokými indikátory podkladové inflace. ECB proto chce dostat úrokové sazby do dostatečně restriktivní polohy k zajištění včasného návratu inflace k střednědobému cíli ECB 2,0 %. 

ECB ale změnila rovnováhu rizik výhledu ekonomického růstu a inflace. Dosud ECB hodnotila rizika na straně nižšího ekonomického růstu a vyšší inflace. Nyní uvedla, že rizika obou veličin se stala rovnovážnější. 

Podle ECB je ekonomika silnější, než se čekalo a měla by v příštích kvartálech oživovat. 

Dopad na výhled monetární politiky: Evropská centrální banka zvýšila své hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu opět o 0,5 procentního bodu. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 2,50 % na 3,00 %. ECB očekává zvýšení o 50 bps i na příštím zasedání monetární politiky v březnu. Současně ECB potvrdila program kvantitativního utahování, tedy prodejů cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci). 

Důvodem zvyšování úrokových sazeb a zahájení kvantitativního utahování je nečekaně vysoká inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií. Inflace sice v posledních měsících výrazně klesla, pouze však kvůli silnému tlaku pádu cen energií. Trend růstu jádrové inflace a růst cen potravin trvá. Snižovat se by se inflace měla v celoročních vyjádřeních podle prosincové projekce již od příštího roku, to by ale stále měla být vysoko. Jádrová inflace se má v roce 2023 zvýšit a klesat až od roku 2024. 

ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %. O dalším směru monetární politiky rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý. Zvýšení úrokových sazeb ale ještě přijde, protože zatím klesly pouze cen energií. 

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia