Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb (hlavní úroková sazba hlavních refinančních operací)
Skutečnost: 3,00 %
Očekávání: 3,00 %
Předchozí: 2,50 %
Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb (depozitní úroková sazba)
Skutečnost: 2,50 %
Očekávání: 2,50 %
Předchozí: 2,00 %
Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb (mezní úvěrová úroková sazba)
Skutečnost: 3,25 %
Očekávání:
Předchozí: 2,75 %
Rozbor, důležité komentáře: Evropská centrální banka zvýšila své hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu opět o 0,5 procentního bodu. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 2,50 % na 3,00 %. ECB očekává zvýšení o 50 bps i na příštím zasedání monetární politiky v březnu. Současně ECB potvrdila program kvantitativního utahování, tedy prodejů cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci).
ECB tak od začátku března bude redukovat dlouhodobě naakumulovanou zásobu cenných papírů Programu nákupu aktiv APP (formou neobnovení jejich nákupů s jejich expirací) tempem 15 mld. EUR/měsíčně do konce června 2023, kdy ECB průběh kampaně vyhodnotí a dále přenastaví či potvrdí. ECB rovněž potvrdila, že kvantitativní uvolňování resp. cenné papíry nakoupené z doby koronavirové pandemie v rámci Pandemického mimořádného nákupního programu (PEPP) bude nadále nedotčeno ve stávající výši minimálně až do konce roku 2024.
ECB zdůvodnila další silné zvýšení úrokových sazeb stále silnými inflačními tlaky a stále vysokými indikátory podkladové inflace. ECB proto chce dostat úrokové sazby do dostatečně restriktivní polohy k zajištění včasného návratu inflace k střednědobému cíli ECB 2,0 %.
ECB ale změnila rovnováhu rizik výhledu ekonomického růstu a inflace. Dosud ECB hodnotila rizika na straně nižšího ekonomického růstu a vyšší inflace. Nyní uvedla, že rizika obou veličin se stala rovnovážnější.
Podle ECB je ekonomika silnější, než se čekalo a měla by v příštích kvartálech oživovat.
Dopad na výhled monetární politiky: Evropská centrální banka zvýšila své hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu opět o 0,5 procentního bodu. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 2,50 % na 3,00 %. ECB očekává zvýšení o 50 bps i na příštím zasedání monetární politiky v březnu. Současně ECB potvrdila program kvantitativního utahování, tedy prodejů cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci).
Důvodem zvyšování úrokových sazeb a zahájení kvantitativního utahování je nečekaně vysoká inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií. Inflace sice v posledních měsících výrazně klesla, pouze však kvůli silnému tlaku pádu cen energií. Trend růstu jádrové inflace a růst cen potravin trvá. Snižovat se by se inflace měla v celoročních vyjádřeních podle prosincové projekce již od příštího roku, to by ale stále měla být vysoko. Jádrová inflace se má v roce 2023 zvýšit a klesat až od roku 2024.
ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %. O dalším směru monetární politiky rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý. Zvýšení úrokových sazeb ale ještě přijde, protože zatím klesly pouze cen energií.