Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb(hlavní úroková sazba hlavních refinančních operací)
Skutečnost: 2,50 %
Očekávání: 2,50 %
Předchozí: 2,00 %
Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb(depozitní úroková sazba)
Skutečnost: 2,00 %
Očekávání: 2,00 %
Předchozí: 1,50 %
Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb(mezní úvěrová úroková sazba)
Skutečnost: 2,75 %
Očekávání:
Předchozí: 2,25 %
Rozbor, důležité komentáře: Evropská centrální banka zvýšilasvé hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu o 0,5 procentního bodu, tedy mírněji, než dosud, kdy zvyšovala o 75 bps. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 2,00 % na 2,50 %. Současně jak ECB dříve avizovala představila program kvantitativního utahování, tedy prodejů cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci). ECB tak od začátku března bude redukovat dlouhodobě naakumulovanou zásobu cenných papírů Programu nákupu aktiv APP (formou neobnovení jejich nákupů s jejich expirací) tempem 15 mld. EUR/měsíčně do konce června 2023, kdy ECB průběh kampaně vyhodnotí a dále přenastaví či potvrdí. ECB rovněž potvrdila, že kvantitativní uvolňování resp. cenné papíry nakoupené z doby koronavirové pandemie v rámci Pandemického mimořádného nákupního programu (PEPP) bude nadále nedotčeno ve stávající výši minimálně až do konce roku 2024.
Banka také uznala slábnutí inflačních tlaků (pokles nabídkových omezení a oslabení potlačené poptávky). Snižovat se by se inflace měla v celoročních vyjádřeních podle prosincové projekce již od příštího roku, to by ale stále měla být vysoko. Jádrová inflace se má v roce 2023 zvýšit a klesat až od roku 2024. Podle ECB je stejně jako posouzení v září riziko výhledu ekonomického růstu jasně na spodní straně zvláště v krátkém období. Podle prosincové projekce banky může ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí 2022 a prvním kvartálu 2023 uváznout v recesi, která by však měla být mělká a krátká. Za celý rok 2023 by ekonomický růst měl být mírný.
Rovněž ECB potvrdila inflační rizika ve směru vyšší inflace i s reflexí zesílení růstu mezd.
ECB v prohlášení potvrdila očekávání dalšího zvyšování úrokových sazeb.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Evropská centrální banka zvýšilasvé hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu o 0,5 procentního bodu, tedy mírněji, než dosud, kdy zvyšovala o 75 bps. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 2,00 % na 2,50 %. Současně jak ECB dříve avizovala představila program kvantitativního utahování, tedy prodejů cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci). ECB tak od začátku března bude redukovat dlouhodobě naakumulovanou zásobu cenných papírů Programu nákupu aktiv APP (formou neobnovení jejich nákupů s jejich expirací) tempem 15 mld. EUR/měsíčně do konce června 2023, kdy ECB průběh kampaně vyhodnotí a dále přenastaví či potvrdí. ECB rovněž potvrdila, že kvantitativní uvolňování resp. cenné papíry nakoupené z doby koronavirové pandemie v rámci Pandemického mimořádného nákupního programu (PEPP) bude nadále nedotčeno ve stávající výši minimálně až do konce roku 2024.
Důvodem zvyšování úrokových sazeb a zahájení kvantitativního utahování je nečekaně vysoká inflace včetně podstatného zvýšení projekcí inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %.
Monetární politika v roce 2022 zůstane expanzivní kvůli vlnám kvantitativního uvolňování uplynulých dvou dekád, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý. Série zvýšení úrokových sazeb ale ještě přijde, protože inflace sotva vykazuje kulminaci na vysokých hodnotách.