Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB dle očekávání snížila tempo zvyšování úrokových sazeb z 75 bps na 50 bps, prezentovala zahájení kvantitativní utahování od března 2023 a značně zvýšila výhled inflace

Makroekonomický zpravodaj
  |  
15.12.2022
  |  
Josef Kvarda
Evropská centrální banka zvýšila své hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu o 0,5 procentního bodu, tedy mírněji, než dosud, kdy zvyšovala o 75 bps. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 2,00 % na 2,50 %. Současně jak ECB dříve avizovala představila program kvantitativního utahování, tedy prodejů cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci). ECB tak od začátku března bude redukovat dlouhodobě naakumulovanou zásobu cenných papírů Programu nákupu aktiv APP (formou neobnovení jejich nákupů s jejich expirací) tempem 15 mld. EUR/měsíčně do konce června 2023, kdy ECB průběh kampaně vyhodnotí a dále přenastaví či potvrdí. ECB rovněž potvrdila, že kvantitativní uvolňování resp. cenné papíry nakoupené z doby koronavirové pandemie v rámci Pandemického mimořádného nákupního programu (PEPP) bude nadále nedotčeno ve stávající výši minimálně až do konce roku 2024. Důvodem zvyšování úrokových sazeb a zahájení kvantitativního utahování je nečekaně vysoká inflace včetně podstatného zvýšení projekcí inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií. Rovněž ECB potvrdila inflační rizika ve směru vyšší inflace i s reflexí zesílení růstu mezd. Banka také uznala slábnutí inflačních tlaků (pokles nabídkových omezení a oslabení potlačené poptávky). Snižovat se by se inflace měla v celoročních vyjádřeních podle prosincové projekce již od příštího roku, to by ale stále měla být vysoko. Jádrová inflace se má v roce 2023 zvýšit a klesat až od roku 2024. Podle ECB je stejně jako posouzení v září riziko výhledu ekonomického růstu jasně na spodní straně zvláště v krátkém období. Podle prosincové projekce banky může ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí 2022 a prvním kvartálu 2023 uváznout v recesi, která by však měla být mělká a krátká. Za celý rok 2023 by ekonomický růst měl být mírný. ECB v prohlášení potvrdila očekávání dalšího zvyšování úrokových sazeb. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %. Monetární politika v roce 2022 zůstane expanzivní kvůli vlnám kvantitativního uvolňování uplynulých dvou dekád, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý. Série zvýšení úrokových sazeb ale ještě přijde, protože inflace sotva vykazuje kulminaci na vysokých hodnotách.

Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb(hlavní úroková sazba hlavních refinančních operací)

Skutečnost: 2,50 %
Očekávání:  2,50 %
Předchozí:   2,00 %

Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb(depozitní úroková sazba)

Skutečnost: 2,00 %
Očekávání:  2,00 %
Předchozí:   1,50 %

Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb(mezní úvěrová úroková sazba)

Skutečnost: 2,75 %
Očekávání:
Předchozí:   2,25 %

Rozbor, důležité komentáře: Evropská centrální banka zvýšilasvé hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu o 0,5 procentního bodu, tedy mírněji, než dosud, kdy zvyšovala o 75 bps. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 2,00 % na 2,50 %. Současně jak ECB dříve avizovala představila program kvantitativního utahování, tedy prodejů cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci). ECB tak od začátku března bude redukovat dlouhodobě naakumulovanou zásobu cenných papírů Programu nákupu aktiv APP (formou neobnovení jejich nákupů s jejich expirací) tempem 15 mld. EUR/měsíčně do konce června 2023, kdy ECB průběh kampaně vyhodnotí a dále přenastaví či potvrdí. ECB rovněž potvrdila, že kvantitativní uvolňování resp. cenné papíry nakoupené z doby koronavirové pandemie v rámci Pandemického mimořádného nákupního programu (PEPP) bude nadále nedotčeno ve stávající výši minimálně až do konce roku 2024.

Banka také uznala slábnutí inflačních tlaků (pokles nabídkových omezení a oslabení potlačené poptávky). Snižovat se by se inflace měla v celoročních vyjádřeních podle prosincové projekce již od příštího roku, to by ale stále měla být vysoko. Jádrová inflace se má v roce 2023 zvýšit a klesat až od roku 2024. Podle ECB je stejně jako posouzení v září riziko výhledu ekonomického růstu jasně na spodní straně zvláště v krátkém období. Podle prosincové projekce banky může ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí 2022 a prvním kvartálu 2023 uváznout v recesi, která by však měla být mělká a krátká. Za celý rok 2023 by ekonomický růst měl být mírný.

Rovněž ECB potvrdila inflační rizika ve směru vyšší inflace i s reflexí zesílení růstu mezd.

ECB v prohlášení potvrdila očekávání dalšího zvyšování úrokových sazeb.

Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Evropská centrální banka zvýšilasvé hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu o 0,5 procentního bodu, tedy mírněji, než dosud, kdy zvyšovala o 75 bps. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 2,00 % na 2,50 %. Současně jak ECB dříve avizovala představila program kvantitativního utahování, tedy prodejů cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci). ECB tak od začátku března bude redukovat dlouhodobě naakumulovanou zásobu cenných papírů Programu nákupu aktiv APP (formou neobnovení jejich nákupů s jejich expirací) tempem 15 mld. EUR/měsíčně do konce června 2023, kdy ECB průběh kampaně vyhodnotí a dále přenastaví či potvrdí. ECB rovněž potvrdila, že kvantitativní uvolňování resp. cenné papíry nakoupené z doby koronavirové pandemie v rámci Pandemického mimořádného nákupního programu (PEPP) bude nadále nedotčeno ve stávající výši minimálně až do konce roku 2024.

Důvodem zvyšování úrokových sazeb a zahájení kvantitativního utahování je nečekaně vysoká inflace včetně podstatného zvýšení projekcí inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %.

Monetární politika v roce 2022 zůstane expanzivní kvůli vlnám kvantitativního uvolňování uplynulých dvou dekád, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý. Série zvýšení úrokových sazeb ale ještě přijde, protože inflace sotva vykazuje kulminaci na vysokých hodnotách.

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia