Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
ČR: Zápis zasedání bankovní rady České národní banky monetární politiky 4.11. (Česká národní banka opět zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby nečekaně prudce, o 125 bps, ještě značně víc než v září. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 2,75 % z 1,5 %, trh čekal její zvýšení pouze o 0,5 procentního bodu. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 125 bps na 3,75 % z 2,5 % a diskontní sazbu navýšila na 1,75 % z 0,5 %, tedy taky o 125 bps. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozím zasedání zvyšující úrokové sazby 30.9. (o 75 bps) 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Banka na základě nové prognózy vidí strmý růst úrokových sazeb koncem roku 2021 a začátkem roku 2022 v reakci na mimořádně silné inflační tlaky ze zahraničí i z domácí ekonomiky. Zvýšení úrokových sazeb má omezit průsaku uvedených tlaků do cenového vývoje v delším období, vrátit inflaci k cíli ČNB 2 % na horizontu měnové politiky a podpořit ukotvení inflačních očekávání na inflačním cíli ČNB. Podle prognózy ČNB ještě do prvního čtvrtletí 2022 předpokládá dílčí zvyšování úrokových sazeb, celkově zhruba 75 bps, pak během příštích kvartálů jejich drobné snižování. Zvýšení výhledu zvyšování úrokových sazeb souvisí s navýšením projektované inflace v nejbližších kvartálech.)
Rozbor, důležité komentáře: Zápis zasedání bankovní rady České národní banky monetární politiky 4.11. příliš nepřekvapuje. Zápis přináší pohled do názorového střetu pěti členů bankovní rady, který na zasedání hlasovali zvýšit úrokové sazby 125 bps (a kteří od června hlasováním realizovali zvýšení hlavní úrokové sazby celkově 2,5 procentního bodu) s Oldřichem Dědkem a Alešem Michlem, kteří setrvale hlasují pro stagnaci úrokových sazeb. Většina bankovní rady zvyšování úrokových sazeb obhajuje přenosem poptávkových inflačních tlaků a nebezpečím odkotvení stabilních inflačních očekávání. Naopak její dvoučlenná opozice argumentovala nákladovou podstatou současné inflace a (možná dílem i překvapivě) potřebou primárně nastolit stabilitu v ekonomice koordinací s fiskální politikou na podporu nejvíce postižených oblastí české ekonomiky. V této souvislosti zmínili páteřní autoprůmysl, energetickou krizi a zhoršující se pandemickou situaci. Dědek navíc dodal, že v současnosti nespatřuje příznaky startující mzdově-inflační spirály a poukázal na řadu odlišností od ropné krize (decentralizované mzdové vyjednávání či absence indexačních mechanismů).
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Zápis zasedání bankovní rady České národní banky monetární politiky 4.11. příliš nepřekvapuje. Zápis přináší pohled do názorového střetu pěti členů bankovní rady, který na zasedání hlasovali zvýšit úrokové sazby 125 bps (a kteří od června hlasováním realizovali zvýšení hlavní úrokové sazby celkově 2,5 procentního bodu) s Oldřichem Dědkem a Alešem Michlem, kteří setrvale hlasují pro stagnaci úrokových sazeb. Většina bankovní rady zvyšování úrokových sazeb obhajuje přenosem poptávkových inflačních tlaků a nebezpečím odkotvení stabilních inflačních očekávání. Dle poslední prognózy ČNB předpokládá v nejbližších měsících ještě drobné zvyšování úrokových sazeb, vzhledem k nastavení preferencí bankovní rady by se tato prognóza měla i naplnit.
Podle prognózy ČNB ještě do prvního čtvrtletí 2022 předpokládá dílčí zvyšování úrokových sazeb, celkově zhruba 75 bps, pak během příštích kvartálů jejich drobné snižování.
Navýšení inflační prognózy ČNB ještě před horizontem monetární politiky pro nejbližší měsíce dost překonává náš výhled a zřejmě i výhled trhu. Návrat inflace k cíli ČNB 2,0 % k přelomu let 2022 a 2023 odpovídá našemu očekávání. Krátkodobé navýšení výhledu inflace se promítlo do listopadového nečekaně silného zvýšení úrokových sazeb ČNB a v souhrnu do začátku prvního čtvrtletí výhled úrokových sazeb centrální banky překonává naše očekávání o zhruba 50 bps. Navíc náš výhled zvyšování úrokových sazeb byl pozvolnější. ČNB spojuje dražší peníze i s přehřátým trhem nemovitostí. Inflace by se časem měla vracet k cíli banky 2 %. Do té doby banka může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace spíše dříve mírněji a postupně ještě navýšit.