Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
ČR: Vystoupení guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka pro týdeník Ekonom
Rozbor, důležité komentáře:
Inflace: Inflaci jako chronickou chorobu nevidím. S ní si poradíme.
Trh domů: ČNB odhaduje, že konkrétně v důsledku zpřísnění pravidel objem nových hypotečních úvěrů spadne asi o 10 procent. Celkem by pak ještě i kvůli výraznému růstu úrokových sazeb a určité vyčerpanosti trhu s nemovitostmi objem nových hypotečních úvěrů mohl klesnout asi o třetinu.
Nějaké špatné úvěry v hypotékách určitě vlivem zvýšení úrokových sazeb (nadměrná tíže vyšších splátek po skončení fixace pro některé dlužníky) přibudou, protože nyní tam nejsou skoro žádné. S tím si však banky poradí, jsou na to připravené. Nečekám, že by to byl problém, který by cloumal bankami a už vůbec ne finanční stabilitou v zemi.
Nadhodnocení podle výpočtů ČNB 25 % v podstatě říká, že ceny nemovitostí jsou nadhodnocené ve vztahu k ostatním hospodářským číslům, třeba k úrovni mezd, obecně k úrovni příjmů či cenám jiných aktiv. Je to modelový výpočet, který říká, že by zde mohl být prostor pro určitou korekci. Z toho však nelze vyvozovat, že by na nemovitostním trhu došlo k nějaké krizi a zásadnímu propadu cen. To je věc, která nastává málokdy a musí se sejít spousta okolností. V Česku si to momentálně nedokážu představit, pořád je tu silná poptávka, mezi lidmi je hodně peněz, samozřejmě nerovnoměrně rozložených. A nemovitosti nejen u nás, ale vlastně všude ve vyspělém světě hrají čím dál víc roli bezpečného uložení peněz. Ono se ale to nadhodnocení nemovitostních cen nemusí korigovat jen jejich propadem. Může prostě dojít k tomu, že ceny domů a bytů porostou nějakou dobu pomaleji než ostatní hospodářská čísla. Teď by to tak nějakou dobu mohlo být.
Monetární politika: Je evidentní, že budeme muset jít se sazbami ještě o něco výše. O kolik, těžko říct. Zatím doufáme, že to nebude mnoho. Dovedu si těžko představit, že bychom šli někam nad pět procent. To by se muselo dít něco velice nezdravého. Doufáme, že to tak nebude. Nikdy samozřejmě nemůžeme nic vyloučit, ale zatím tomu nic nenasvědčuje.
Jedna věc je aktuální míra inflace měřená meziročně měsíčními indexy, kterou ale stejně sazbami, jež nyní budeme stanovovat, už neovlivníme. My pracujeme s horizontem rok až rok a půl dopředu, což je zhruba období, v němž se naše měnová politika nejvíce projevuje. Tam by se již měla míra inflace vracet k našemu cíli. Pokud tento předpoklad bude platit i v naší příští, únorové prognóze, není důvod k nějaké další zvláštní eskalaci sazeb.
Je nám jasné, že když budou teď sazby citelně výš, tak to samozřejmě krátkodobě nebude představovat stimul pro ekonomický růst. Ale cenová stabilita, která se tím navrátí, je dlouhodobě větší hodnotou než krátkodobé zpomalení ekonomického růstu. Navíc simulace, které jsme si dělali, ukazují, že dopad zvyšování úrokových sazeb na ekonomický růst je jen v desetinách procenta HDP. Rozhodně zvyšováním sazeb nezničíme ekonomický růst Česka, to je nesmysl.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru pro týdeník Ekonom předpokládá další zvyšování úrokových sazeb s potvrzením výhledu poklesu inflace platí. Rusnok rovněž predikuje pokles objemu hypotečních úvěrů v důsledku zpřísnění jejich pravidel 10 % a v součtu se silným růstem úrokových sazeb a určité vyčerpanosti trhu nemovitostí by objem nových hypotečních úvěrů mohl klesnout asi o 1/3.