Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
ČR: Rozhodnutí České národní banky 2 týdenní repo sazby
Skutečnost: 7,00 %
Očekávání: 7,00 %
Předchozí: 7,00 %
Rozbor, důležité komentáře: Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle tržního očekávání nezměnila, beze změn ponechala i další hlavní úrokové sazby. Ani její komentáře a výhledy nepřekvapily. ČNB tak stejně jako na předchozím zasedání monetární politiky 21.12. potvrdila zastavení rok trvajícího cyklu agresivního zvyšování úrokových sazeb. Pokud však nedojde k očekávanému výraznému poklesu inflace a inflačních nejistot a rizik, ČNB může zvyšování úrokových sazeb obnovit. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Hlasování o hlavní úrokové sazbě potvrdilo rozdělení názorů bankovní rady poměrem 5/2, s tím rozdílem, že v srpnu hlasující pro její zvýšení preferovali skok o 1 procentní bod, v září i listopadu o 0,75 procentního bodu a v prosinci i tentokrát o 0,5 procentního bodu. Banka potvrdila, že po silném lednovém růstu inflace od jara počítá s jejím rychlým poklesem. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb se obnoví. V opačném případě ČNB může zahájit snižování úrokových sazeb od druhého pololetí 2023.
Banka v nové zimní únorové prognóze zopakovala závěry podzimní resp. listopadové prognózy očekávající pokles inflace zhruba do první poloviny roku 2024 k cíli ČNB 2 %. Letos se podle ČNB inflace dostane pod 10 %. ČNB ale zvýšila projekci průměrně letošní inflace. Průměrná inflace tak podle ČNB z 15,1 % v roce 2022 klesne v roce 2023 na 10,8 % (předchozí prognóza 9,1 %) a na 2,1 % (předchozí prognóza 2,4 %). Banka rovněž lehce změnila výhled ekonomiky v příštích letech, z růstu 2,5 % v roce 2022 (podle minulé projekce 2,2 %) má v roce 2023 HDP klesnout 0,3 % (v minulé prognóze pokles 0,7 %) a v roce 2024 posílit 2,2 % (minulá prognóza 2,5 %). Tříměsíční útoková sazba PRIBOR bude letos podle ČNB na 7 % (stejně jak čekala v předchozí projekci), v roce 2024 má klesnout na 4,8 % (podle podzimní prognózy na 5,3 %) s tím, že její pokles by měl pokračovat.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle tržního očekávání nezměnila, beze změn ponechala i další hlavní úrokové sazby. Ani její komentáře a výhledy nepřekvapily. ČNB tak stejně jako na předchozím zasedání monetární politiky 21.12. potvrdila zastavení rok trvajícího cyklu agresivního zvyšování úrokových sazeb. Pokud však nedojde k očekávanému výraznému poklesu inflace a inflačních nejistot a rizik, ČNB může zvyšování úrokových sazeb obnovit. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Hlasování o hlavní úrokové sazbě potvrdilo rozdělení názorů bankovní rady poměrem 5/2, s tím rozdílem, že v srpnu hlasující pro její zvýšení preferovali skok o 1 procentní bod, v září i listopadu o 0,75 procentního bodu a v prosinci i tentokrát o 0,5 procentního bodu. Banka potvrdila, že po silném lednovém růstu inflace od jara počítá s jejím rychlým poklesem. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb se obnoví. V opačném případě ČNB může zahájit snižování úrokových sazeb od druhého pololetí 2023.
Centrální banka rok, od léta 2021, silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která byla opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Od 1.7. se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Nyní tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, kteří mají preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait, Eva Zamrazilová a Karina Kubelková naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Taky proto úrokové sazby od léta stagnují na vysoké úrovni.
Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb se obnoví. V opačném případě ČNB může zahájit snižování úrokových sazeb od druhého pololetí 2023.