Makroekonomická analýza ČR: Inflace, výhled

Makroekonomický zpravodaj
  |  
14.12.2021
  |  
Josef Kvarda
Inflace je silná a v meziročním vyjádření stále roste. V posledním listopadovém měření dosáhla 6,0 %.Podle poslední listopadové prognózy ČNB dosáhne inflace vrcholu začátkem roku 2022 kolem 7 % a pak klesne zpět k cíli 2 % během roku, tedy ke konci roku 2022. Tento názor zopakoval guvernér Jiří Rusnok ještě 13.12. v rozhovoru pro Mladou frontu DNES, upozornil ale, že nejistoty inflace jsou velké. Poslední data inflace ale značně překonávala očekávání, proto výhled centrální banky ještě může tak jako v předchozích kvartálech navýšen. Předpokládáme, že meziroční inflace by skutečně od prvního kvartálu 2022 měla začít klesat, když řada inflačních tlaků bude ochabovat, rapidním zvýšením úrokových sazeb a taky kvůli statistickému efektu meziročního srovnání se silnou základnou roku 2021. Přesto hlavním rizikem nyní je, že k přenosům inflace může docházet více a inflace nemusí klesnout tolik co čeká centrální banka. Guvernér připustil nejistotu dalšího vývoje cen energií a případný dlouhodobější charakter poruch dodavatelských řetězců. ČNB podle listopadové prognózy cíluje úrokové sazby přibližně k 3,5 %, hlavním rizikem ale je, že mohou být zvýšeny i více.

Rozbor: Inflace ještě před vypuknutím koronavirové pandemie překračovala inflační cíl ČNB 2 % i strop jeho tolerančního pásma (+/- 1 %) 3 % zejména na pozadí silného trhu práce a nemovitostí. Prvotní účinek pandemie byl dezinflační kvůli zavřené ekonomice a utlumené poptávce i nabídce. Současný trend silného růstu inflace přišel v roce 2021. Inflace je silná a v meziročním vyjádření stále roste. V posledním listopadovém měření dosáhla 6,0 %.

Důvodů silného růstu inflace je více: 

a) Dlouhodobé poptávkové důvody spojené se silným trhem práce a nemovitostí: Trh práce příliš pandemií neutrpěl a jeho síla se vrací. Trh nemovitostí naopak je silným inlfačním motorem, neboť koronavirová pandemie zbrzdila stranu nabídky, novou výstavbu, zatímco poptávka s nestabilitou na trzích a rapidním snížením úrokových sazeb ČNB v počátku pandemie vzrostla

b) Důvody spojené s koronavirovou pandemií

1) Silný růst cen energií, ropy, zemního plynu, benzínu na světových trzích.
2) Výpadky v dodavatelskoodběratelských řetězcích v důsledku nedostatku produkčních komponentů.
3) Silný růst poptávky s otevřením ekonomiky, kdy část poptávky byla odložena a přesunuje se na pozdější období. 
4) Zdražování v odvětvích nejvíce postižených pandemií citlivých na sociální kontakt s otevřením ekonomiky (doprava, stravovací a ubytovací služby, rekreace a volný čas), v kterých firmy s otevřením ekonomiky obnovují svoje poškozené hospodaření i zvyšováním svých ziskových marží. 
5) Ultraexpanzivní fiskální a monetární politika během pandemie s cílem zabránit možnému prudkému poklesu poptávky, růstu nezaměstnanosti a poklesu koupěschopnosti domácností a ohrožení stability firemního sektoru, což se podařilo. Monetární politika se silnou inflací vrací úrokové sazby prudce zpět, fiskální politika snížených daní, zvýšených sociálních dávek apod. zůstává silně expanzivní a čeká se na novou vládu a její politiku. 

c) Strukturální důvody: Útlum fosilních energií vede k alternativám energií, v kterých nabídka ještě není tak silná a cenotvorba tak zavedená. 

Výhled: Podle poslední listopadové prognózy ČNB dosáhne inflace vrcholu začátkem roku 2022 kolem 7 % a pak klesne zpět k cíli 2 % během roku, tedy ke konci roku 2022. Tento názor zopakoval guvernér Jiří Rusnok ještě 13.12. v rozhovoru pro Mladou frontu DNES, upozornil ale, že nejistoty inflace jsou velké. Poslední data inflace ale značně překonávala očekávání, proto výhled centrální banky ještě může tak jako v předchozích kvartálech navýšen. 

Předpokládáme, že meziroční inflace by skutečně od prvního kvartálu 2022 měla začít klesat, když řada inflačních tlaků bude ochabovat, rapidním zvýšením úrokových sazeb a taky kvůli statistickému efektu meziročního srovnání se silnou základnou roku 2021. Přesto hlavním rizikem nyní je, že k přenosům inflace může docházet více a inflace nemusí klesnout tolik co čeká centrální banka. Guvernér připustil nejistotu dalšího vývoje cen energií a případný dlouhodobější charakter poruch dodavatelských řetězců. 

ČNB podle listopadové prognózy cíluje úrokové sazby přibližně k 3,5 %, hlavním rizikem ale je, že mohou být zvýšeny i více. 

Ve světě v rozvinutých ekonomikách je situace podobná jako v ČR, inflace ani na konci roku stále nepolevuje. Možná vzhledem k dlouhodobým poptávkovým důvodům je situace v ČR rizikovější než v eurozóně, kde je nezaměstnanost vyšší a poptávkové tlaky tam nejsou tak silné. Proto i ECB slovy své prezidentky čeká pokles inflace v roce 2022, nicméně ECB připravuje trhy na útlum kvantitativního uvolňování spojeného s koronavirovou pandemií již od začátku příštího roku a mluví se o zahájení zvyšování úrokových sazeb již od roku 2023. V USA kde trh práce je silnější než v Evropě již útlum kvantitativního uvolňování zahájili a pravděpodobně se odfázuje značně rychleji, než bylo původně hlášeno, tedy již v prvním kvartálu 2022 a úrokové sazby se začnou zvyšovat výrazně dříve, než se čekalo, tj. již během roku 2022, možná i v jeho prvním pololetí. Veškeré posuny k restriktivnějším monetárním politikám jsou hlavně kvůli nebezpečí vysoké inflace a její delšího než očekávaného trvání. 

 

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia