Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
V pondělí hlavní akciový index širšího trhu S&P 500 (.SPX) sestoupil 0,45 % na 4 329 bodů, hlavní akciový index blue-chips největších a nejvýznamnějších firem USA Dow Jones Industrial Average (.DJI) oslabil 0,04 % na 33 715 bodů a hlavní akciový index USA dominantně technologických akcií Nasdaq Composite (.IXIC) klesl 1,16 % na 13 336 bodů.
S málem faktorů hýbajících s trhem v týdnu kromě kongresového vystoupení Powella, všechny tři hlavní akciové indexy USA vykázaly týdenní ztráty, které ukončily jejich týdny trvající růst. Index Nasdaq Composite ukončil svůj 8týdenní růstový sled, jeho nejdelší od března 2019, zatímco index S&P 500 přerušil svůj 5týdenní růst, svůj nejdelší od listopadu 2021.
Současně indexy S&P 500 a Nasdaq Composite zaknihovaly svoje nejsilnější týdenní procentuální poklesy od začátku března, kdy udeřila krize likvidity regionálních bank.
Hlavní akciové indexy USA, S&P 500 a Nasdaq Composite v posledních měsících vzrostly na svá 14měsíční maxima s růsty cen akcií velkých technologických firem trhu jako producent iPhonů Apple, producent čipů Nvidia a výrobce elektrických automobilů Tesla. Wall Street tento rok podpořily růst cen akcií velkých firem, firemní výsledková sezóna USA prvního kvartálu, která překonala očekávání s tím, výhled přiblížení Fedu závěru jeho cyklu zvyšování úrokových sazeb s poklesem inflace a s tím, jak investoři přijímali myšlenku, že odolně silného trhu práce s optimismem, že Fed zvládne dosáhnout "měkkého přistání" ekonomiky bez výraznější větší a delší recese vzdor signálům hospodářské recese a vzdorující stále vysoké jádrové spotřebitelské inflaci (bez cen potravin a energií).
Růst cen akcií se v současnosti rozšířil se zahrnutím více ekonomicky citlivých sektorů jako jsou energie a průmysl stejně jako akcie menších firem s tím, jak data pokračují ukazovat odolnou ekonomiku USA vzdor vyšším úrokovým sazbám. Hlavní akciový index USA Russell 2 000 firem s malou kapitalizací (který tvoří 2 000 nejmenších akcií hlavního akciového indexu USA Russell 3 000) vyskočil 1,2 % na 3měsíční maximum.
Investiční banka Goldman Sachs zvýšila svůj cíl hlavního akciového indexu USA S&P 500 konce roku z 4 000 bodů na 4 500 bodů. Banka změnu odůvodnila rozšířením růstu cen akcií trhu.
Hlavní akciové indexy USA od začátku roku po svých velkých ztrátách v roce 2022 (hlavně kvůli vysoké inflaci a silnému zvýšení úrokových sazeb silně posílily s tím, jak centrální bankou USA, Federálním rezervním systémem oslabující poptávku a ekonomický růst) data inflace ukazují, že její pokles k normálu může být se slábnoucí ekonomikou možný i při trvale rekordně silném trhu práce. To by umožnilo Fedu nejen dále snížit tempo zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate (které banka používá s cílem snížit vysokou inflaci), ale i jej zcela zastavit a zanedlouho přejít i do jeho snižování. V únoru ale nečekaně silnější spotřebitelské inflace včetně jejího jádra bez cen potravin a energií a její vzestup resp. zpomalení trendu jejího poklesu ve spojení s nečekanou silou domácí ekonomiky, tj. trhu práce, aktivity služeb i maloobchodu ve spojení s jestřábími komentáři centrální banky naznačily další zvyšování úrokových sazeb a tím přivodily pokles akciového trhu. Ten pak v březnu akceleroval s krachem některých menších bank i problémy některých menších bank USA a s potížemi bankovního giganta Švýcarska Credit Suisse.
Fed ale nově vidí navýšení cíle Federal Funds Rate v druhém pololetí 2023 ještě o 50 bps na 5,6 % z aktuálních 5,1 % (podle předchozí březnové projekce centrální banka čekala na cíl vydrží na 5,1 % až do konce roku 2023). Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických podle očekávání trhu, nezměnil cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate současně stanovený na 5,00 - 5,25 %. V roce 2024 pak centrální banka předpokládá snížení cíle Federal Funds Rate na 4,6 % (navýšení z březnové předpovědi na 4,3 %) a v roce 2025 na 3,4 % (navýšení z březnové projekce 3,1 %). Fed rozhodnutí pozastavit zvyšování úrokových sazeb zdůvodnil, že tento postup mu dovoluje posoudit další informace a jejich dopady na monetární politiku. Výraznější změny v makroekonomických projekcích Fed učinil pouze pro letošní rok, kdy zvýšil výhled stále slabého ekonomického růstu (na 1,0 % z březnové projekce 0,4 % z 2,1 % v roce 2022) a s tím i snížil očekávání zvýšení míry nezaměstnanosti (na 4,1 % z březnové předpovědi 4,5 % květnových 3,7 %). Rovněž snížil očekávání poklesu spotřebitelské jádrové inflace očištěné o ceny potravin a energií (na 3,9 % z březnové předpovědi 3,6 %). Jinak k větším změnám v prohlášení ani makroekonomických projekcích nedošlo. Fed nadále čeká, že růst ekonomiky přes oživení se k svému normálu 1,8 % dostane až v roce 2025. Míra nezaměstnanosti se má v roce 2024 ještě zvýšit na 4,5 %, kde má setrvat i v roce 2025. Spotřebitelská inflace včetně svého jádra má pokračovat v pozvolném poklesu, k normálu 2,0 % by měla téměř dospět až v roce 2025. Banka dále taky potvrdila plán kvantitativního utahování, tedy redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií).
Makroekonomická data poslední dobou potvrzují recesi ekonomiky, jen drobné slábnutí trhu práce a pokles inflace, byť spotřebitelská jádrová inflace zůstává silná. V kontextu nestability finančního sektoru Fed podle posledních červnových makroekonomických projekcí počítá s oslabením ekonomické aktivity, trhu práce i inflace. Vzhledem k strnulosti síly spotřebitelské jádrové inflace a inflačního tlaku silného trhu práce Fed ještě kalkuluje s dílčím pokračováním zvyšování cíle Federal Funds Rate ve druhém pololetí, od příštího roku pak s jeho snižováním. agresivním zvyšování v roce 2022 jde o další krok s cílem dostat pod kontrolu vysokou inflaci a snížit ji k normálu a cíli Fedu 2 %.
Komentáře Fedu budou nadále pod mikroskopem trhu kvůli očekávání budoucí trajektorie úrokových sazeb, zda cyklus zvyšování úrokových sazeb může spět k svému konci a vůči signálům, jak dlouho by mohly úrokové sazby zůstat zvýšeny.
S reflexí současné nestability bankovního sektoru a smíšených makroekonomických dat finanční resp. peněžní trhy skrze futures kontrakty úrokových sazeb po stále robustní dubnové zprávě trhu práce (vykazující jen drobné ochlazení) a nejednoznačných datech inflace většinou ukazovaly šanci resp. očekávání, že Fed na svém nejbližším zasedání monetární politiky 25. - 26.7. obnoví zvyšování klíčového cíle overnightové úrokové sazby Federal Funds Rate s pravděpodobností 74,4 % (podle indikátoru CME Group FedWatch Tool), přičemž poté již trh předpokládá stagnaci cíle případně již pro prosinec trh vrátil očekávání snížení úrokových sazeb . Předtím, na svém posledním zasedání monetární politiky 13. - 14.6. Fed jednohlasně podle očekávání ponechal cíl Federal Funds Rate na 5,00 - 5,25 % a přerušil tak jeho zvyšování poprvé od března 2022, kdy Fed zahájil agresivní antiinflační kampaň zvyšování úrokových sazeb. Důvodem zábran pokračování zvyšování úrokových sazeb jsou obavy z hospodářské recese a šířící se bankovní krize.
Firemní výsledková sezóna prvního kvartálu odstartovala a je příštím katalyzátorem zahýbajícím trhem. Velké banky včetně JPMorgan Chase & Co, Citigroup a Wells Fargo & Co i největší světový správce aktiv BlackRock reportovaly své výsledky v pátek mezi prvními firmami, které překonaly očekávání a neoficiálně tak výsledkovou sezónu odstartovaly. Nabídly detaily celkového zdraví finančního sektoru poté, co březnový kolaps menších regionálních bank Silicon Valley Bank, Signature Bank a First Republic Bank zažehl obavy krize širšího sektoru. Uklidnění obav kontaminace březnovou regionální bankovní krizí pomohlo akciovému trhu udržet si sílu začátkem firemní výsledkové sezóny. Další silné výsledky nabídly velké firmy technologického sektoru (Alphabet, Meta Platforms, Amazon.com apod.).
Zatímco se investoři obávají, že agresivní zvyšování úrokových sazeb Fedem ekonomiku USA postrčí do recese, diskuse na nedávných kvartálních setkáních firem s analytiky mohou naznačovat, že korporace a analytici se stávají trochu méně znepokojeni.
Stratégové dotázaní agenturou Reuters čekají, že index S&P 500 zakončí rok na 4 150 bodech, tedy poněkud méně, cca 1 %, než byl závěr z pondělí 22.5. 4 193 bodů. Vůči únorové předpovědi jde o snížení z predikce 4 200 bodů. Proti konci roku 2022 by naplnění výhledu stratégů ale znamenalo růst 8 % po poklesu 19,4 % v roce 2022. Podle průzkumu pak index Dow Jones Industrial Average na konci roku 2023 bude sídlit na 34 230 bodech, což by znamenalo růst 2,8 % vůči závěrce z pondělí 22.5. Jako důvody oslabení stratégové uvádí zvyšování úrokových sazeb uplynulého roku, problémy regionálního bankovnictví, slabá ziskovost firem, nízký růst ekonomiky s nebezpečím její recese a nejistota dohody nutného navýšení dluhového stropu USA. Čeká se, že v prvním čtvrtletí 2023 zisky firem indexu S&P 500 klesnou, a protože by šlo o druhý pokles v řadě, znamenalo by to recesi zisků, která naposledy nastala v době koronavirové pandemie v roce 2020 (podle dat Refinitivu). Analytici předpovídají, že celkově za rok 2023 zisky posílí jen 1,2 %. Index S&P 500 pak má podle stratégů zpevnit na 4 500 bodů.
Pondělní objem 9,28 mld. zobchodovaných akcií burz USA překonal denní průměr plné denní obchodní seance posledních 20 obchodních dnů 11,62 mld. zobchodovaných akcií.