Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Index volatility VIX (CBOE Chicago Board Options Exchange) populární jako index strachu Wall Streetu klesl na své čerstvé postpandemické minimum zejména kvůli aktuálnímu růstovému trendu akciového trhu a rovněž s blížícími se daty spotřebitelské (CPI) a produkční (PPI) inflace USA a zasedáním centrální banky USA Federálního rezervního systému monetární politiky již příští týden.
Ve čtvrtek hlavní akciový index širšího trhu S&P 500 (.SPX) vystoupal 0,62 % na 4 294 bodů, hlavní akciový index blue-chips největších a nejvýznamnějších firem USA Dow Jones Industrial Average (.DJI) posílil 0,5 % na 33 834 bodů a hlavní akciový index USA dominantně technologických akcií Nasdaq Composite (.IXIC) vzrostl 1,02 % na 13 239 bodů.
Indexy S&P 500 a Nasdaq Composite zavíraly na svých nejvyšších hodnotách od srpna 2022 s tím, jak investoři přijímali myšlenku, že odolně silného trhu práce s optimismem, že Fed zvládne dosáhnout "měkkého přistání" ekonomiky.
Hlavní akciové indexy USA od začátku roku po svých velkých ztrátách v roce 2022 (hlavně kvůli vysoké inflaci a silnému zvýšení úrokových sazeb silně posílily s tím, jak centrální bankou USA, Federálním rezervním systémem oslabující poptávku a ekonomický růst) data inflace ukazují, že její pokles k normálu může být se slábnoucí ekonomikou možný i při trvale rekordně silném trhu práce. To by umožnilo Fedu nejen dále snížit tempo zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate (které banka používá s cílem snížit vysokou inflaci), ale i jej zcela zastavit a zanedlouho přejít i do jeho snižování. V únoru ale nečekaně silnější spotřebitelské inflace včetně jejího jádra bez cen potravin a energií a její vzestup resp. zpomalení trendu jejího poklesu ve spojení s nečekanou silou domácí ekonomiky, tj. trhu práce, aktivity služeb i maloobchodu ve spojení s jestřábími komentáři centrální banky naznačily další zvyšování úrokových sazeb a tím přivodily pokles akciového trhu. Ten pak v březnu akceleroval s krachem některých menších bank i problémy některých menších bank USA a s potížemi bankovního giganta Švýcarska Credit Suisse.
Fed podle očekávání opět jednohlasně zvýšil cíl jeho hlavní overnightové úrokové sazby Federal Funds Rate o 25 bps do pásma 5,00 - 5,25 %. Po jeho na svém posledním zasedání monetární politiky 2. - 3.5. agresivním zvyšování v roce 2022 jde o další krok s cílem dostat pod kontrolu vysokou inflaci a snížit ji k normálu a cíli Fedu 2 %. Fed v komentáři drobně naznačil další přiblížení k (po)zastavení zvyšování úrokových sazeb. Fed podle své poslední březnové projekce potvrdil očekávání své předchozí prosincové prognózy, že cíl Federal Funds Rate do konce roku 2023 bude zvýšen přibližně ještě na 5,1 %, což je jeho aktuální hladina. Výhled pro další roky počítá se snižováním cíle, v roce 2024 na 4,3 %, tedy o 25 bps méně, než čekal v prosinci (4,1 %). Fed rovněž obecně přibližně potvrdil projekce zvýšení míry nezaměstnanosti v roce 2023 o 1 procentní bod na 4,5 %, kde by měla v příštích letech přibližně stagnovat. Centrální banka dále obecně potvrdila projekce hrubého domácího produktu a inflace z prosince. Ekonomický růst by tak měl letos oslabit na 0,4 % z 2,1 % v roce 2022, v letech 2024 a 2025 by měl drobně posílit na 1,2 % a 1,9 %. Spotřebitelská inflace se má snižovat už letos na 3,3 % a v letech 2024 a 2025 na 2,5 % a 2,1 %. Jádrová spotřebitelská inflace má klesat podobně, o něco pozvolněji.
Komentáře Fedu budou nadále pod mikroskopem trhu kvůli očekávání budoucí trajektorie úrokových sazeb, zda cyklus zvyšování úrokových sazeb může spět k svému konci a vůči signálům, jak dlouho by mohly úrokové sazby zůstat zvýšeny.
S reflexí současné nestability bankovního sektoru a smíšených makroekonomických dat finanční resp. peněžní trhy skrze futures kontrakty úrokových sazeb po stále robustní dubnové zprávě trhu práce (vykazující jen drobné ochlazení) a nejednoznačných datech inflace většinou ukazovaly přibližně šanci resp. očekávání, že Fed na svém nejbližším zasedání monetární politiky 13. - 14.6. přeruší zvyšování cíle Federal Funds Rate s pravděpodobností 73 %. Bylo by to první přerušení od března 2022, kdy Fed zahájil agresivní antiinflační kampaň zvyšování úrokových sazeb. Navíc Důvodem zábran pokračování zvyšování úrokových sazeb jsou obavy z hospodářské recese a šířící se bankovní krize. někteří bankéři Fedu naznačovali preferenci "jestřábího pozastavení zvyšování úrokových sazeb" s možností jeho obnovení v budoucnu. Fed jej podle očekávání zvýšil na svém posledním zasedání 2. - 3.5. na 5,00 - 5,25 % o 25 bps (podle indikátoru CME Group FedWatch Tool). Představitelé Fedu rovněž nedávno uváděli, že centrální banka má ještě nedokončenou práci, aby snížila vysokou inflaci a spíše naznačují další zvýšení cíle Federal Funds Rate. Pro následující zasedání monetární politiky 25. - 26.7. ale trhy kalkulují s možností obnovení zvyšování klíčového úrokového cíle s pravděpodobností 50 %.
Firemní výsledková sezóna prvního kvartálu odstartovala a je příštím katalyzátorem zahýbajícím trhem. Velké banky včetně JPMorgan Chase & Co, Citigroup a Wells Fargo & Co i největší světový správce aktiv BlackRock reportovaly své výsledky v pátek mezi prvními firmami, které překonaly očekávání a neoficiálně tak výsledkovou sezónu odstartovaly. Nabídly detaily celkového zdraví finančního sektoru poté, co březnový kolaps menších regionálních bank Silicon Valley Bank, Signature Bank a First Republic Bank zažehl obavy krize širšího sektoru. Uklidnění obav kontaminace březnovou regionální bankovní krizí pomohlo akciovému trhu udržet si sílu začátkem firemní výsledkové sezóny. Další silné výsledky nabídly velké firmy technologického sektoru (Alphabet, Meta Platforms, Amazon.com apod.).
Zatímco se investoři obávají, že agresivní zvyšování úrokových sazeb Fedem ekonomiku USA postrčí do recese, diskuse na nedávných kvartálních setkáních firem s analytiky mohou naznačovat, že korporace a analytici se stávají trochu méně znepokojeni.
Stratégové dotázaní agenturou Reuters čekají, že index S&P 500 zakončí rok na 4 150 bodech, tedy poněkud méně, cca 1 %, než byl závěr z pondělí 22.5. 4 193 bodů. Vůči únorové předpovědi jde o snížení z predikce 4 200 bodů. Proti konci roku 2022 by naplnění výhledu stratégů ale znamenalo růst 8 % po poklesu 19,4 % v roce 2022. Podle průzkumu pak index Dow Jones Industrial Average na konci roku 2023 bude sídlit na 34 230 bodech, což by znamenalo růst 2,8 % vůči závěrce z pondělí 22.5. Jako důvody oslabení stratégové uvádí zvyšování úrokových sazeb uplynulého roku, problémy regionálního bankovnictví, slabá ziskovost firem, nízký růst ekonomiky s nebezpečím její recese a nejistota dohody nutného navýšení dluhového stropu USA. Čeká se, že v prvním čtvrtletí 2023 zisky firem indexu S&P 500 klesnou, a protože by šlo o druhý pokles v řadě, znamenalo by to recesi zisků, která naposledy nastala v době koronavirové pandemie v roce 2020 (podle dat Refinitivu). Analytici předpovídají, že celkově za rok 2023 zisky posílí jen 1,2 %. Index S&P 500 pak má podle stratégů zpevnit na 4 500 bodů.