Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
V úterý hlavní akciový index širšího trhu S&P 500 (.SPX) vystoupil 0,45 % na 4 396 bodů, hlavní akciový index blue-chips největších a nejvýznamnějších firem USA Dow Jones Industrial Average (.DJI) posílil 0,8 % na 34 122 bodů a hlavní akciový index USA dominantně technologických akcií Nasdaq Composite (.IXIC) klesl 0,42 % na 13 591 bodů.
Hlavní akciové indexy USA, S&P 500 a Nasdaq Composite v posledních měsících vzrostly na svá 14měsíční maxima a index Dow Jones Industrial Average vyrostl na půlroční maximum s růsty cen akcií velkých technologických firem trhu jako producent iPhonů Apple, producent čipů Nvidia a výrobce elektrických automobilů Tesla. Index Nasdaq Composite míří k svému nejsilnějšímu prvnímu pololetí za posledních 40 let růstem více než 29 %. Wall Street tento rok podpořily růst cen akcií velkých firem, firemní výsledková sezóna USA prvního kvartálu, která překonala očekávání s tím, výhled přiblížení Fedu závěru jeho cyklu zvyšování úrokových sazeb s poklesem inflace a s tím, jak investoři přijímali myšlenku, že odolně silného trhu práce s optimismem, že Fed zvládne dosáhnout "měkkého přistání" ekonomiky bez výraznější větší a delší recese vzdor signálům hospodářské recese a vzdorující stále vysoké jádrové spotřebitelské inflaci (bez cen potravin a energií).
Hlavní akciové indexy USA od začátku roku po svých velkých ztrátách v roce 2022 (hlavně kvůli vysoké inflaci a silnému zvýšení úrokových sazeb silně posílily s tím, jak centrální bankou USA, Federálním rezervním systémem oslabující poptávku a ekonomický růst) data inflace ukazují, že její pokles k normálu může být se slábnoucí ekonomikou možný i při trvale rekordně silném trhu práce. To by umožnilo Fedu nejen dále snížit tempo zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate (které banka používá s cílem snížit vysokou inflaci), ale i jej zcela zastavit a zanedlouho přejít i do jeho snižování. V únoru ale nečekaně silnější spotřebitelské inflace včetně jejího jádra bez cen potravin a energií a její vzestup resp. zpomalení trendu jejího poklesu ve spojení s nečekanou silou domácí ekonomiky, tj. trhu práce, aktivity služeb i maloobchodu ve spojení s jestřábími komentáři centrální banky naznačily další zvyšování úrokových sazeb a tím přivodily pokles akciového trhu. Ten pak v březnu akceleroval s krachem některých menších bank i problémy některých menších bank USA a s potížemi bankovního giganta Švýcarska Credit Suisse.
Fed ale nově vidí navýšení cíle Federal Funds Rate v druhém pololetí 2023 ještě o 50 bps na 5,6 % z aktuálních 5,1 % (podle předchozí březnové projekce centrální banka čekala na cíl vydrží na 5,1 % až do konce roku 2023). Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických podle očekávání trhu, nezměnil cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate současně stanovený na 5,00 - 5,25 %. V roce 2024 pak centrální banka předpokládá snížení cíle Federal Funds Rate na 4,6 % (navýšení z březnové předpovědi na 4,3 %) a v roce 2025 na 3,4 % (navýšení z březnové projekce 3,1 %). Fed rozhodnutí pozastavit zvyšování úrokových sazeb zdůvodnil, že tento postup mu dovoluje posoudit další informace a jejich dopady na monetární politiku. Výraznější změny v makroekonomických projekcích Fed učinil pouze pro letošní rok, kdy zvýšil výhled stále slabého ekonomického růstu (na 1,0 % z březnové projekce 0,4 % z 2,1 % v roce 2022) a s tím i snížil očekávání zvýšení míry nezaměstnanosti (na 4,1 % z březnové předpovědi 4,5 % květnových 3,7 %). Rovněž snížil očekávání poklesu spotřebitelské jádrové inflace očištěné o ceny potravin a energií (na 3,9 % z březnové předpovědi 3,6 %). Jinak k větším změnám v prohlášení ani makroekonomických projekcích nedošlo. Fed nadále čeká, že růst ekonomiky přes oživení se k svému normálu 1,8 % dostane až v roce 2025. Míra nezaměstnanosti se má v roce 2024 ještě zvýšit na 4,5 %, kde má setrvat i v roce 2025. Spotřebitelská inflace včetně svého jádra má pokračovat v pozvolném poklesu, k normálu 2,0 % by měla téměř dospět až v roce 2025. Banka dále taky potvrdila plán kvantitativního utahování, tedy redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií).
Makroekonomická data poslední dobou potvrzují recesi ekonomiky, jen drobné slábnutí trhu práce a pokles inflace, byť spotřebitelská jádrová inflace zůstává silná. V kontextu nestability finančního sektoru Fed podle posledních červnových makroekonomických projekcí počítá s oslabením ekonomické aktivity, trhu práce i inflace. Vzhledem k strnulosti síly spotřebitelské jádrové inflace a inflačního tlaku silného trhu práce Fed ještě kalkuluje s dílčím pokračováním zvyšování cíle Federal Funds Rate ve druhém pololetí, od příštího roku pak s jeho snižováním. agresivním zvyšování v roce 2022 jde o další krok s cílem dostat pod kontrolu vysokou inflaci a snížit ji k normálu a cíli Fedu 2 %.
Komentáře Fedu budou nadále pod mikroskopem trhu kvůli očekávání budoucí trajektorie úrokových sazeb, zda cyklus zvyšování úrokových sazeb může spět k svému konci a vůči signálům, jak dlouho by mohly úrokové sazby zůstat zvýšeny.
S reflexí současné nestability bankovního sektoru a smíšených makroekonomických dat finanční resp. peněžní trhy skrze futures kontrakty úrokových sazeb po stále robustní dubnové zprávě trhu práce (vykazující jen drobné ochlazení) a nejednoznačných datech inflace většinou ukazovaly šanci resp. očekávání, že Fed na svém nejbližším zasedání monetární politiky 25. - 26.7. obnoví zvyšování klíčového cíle overnightové úrokové sazby Federal Funds Rate s pravděpodobností přibližně 86,8 % z 81,8 % o den dříve na 5,25 - 5,50 % (podle indikátoru CME Group FedWatch Tool). Předtím, na svém posledním zasedání monetární politiky 13. - 14.6. Fed jednohlasně podle očekávání ponechal cíl Federal Funds Rate na 5,00 - 5,25 % a přerušil tak jeho zvyšování poprvé od března 2022, kdy zahájil agresivní antiinflační kampaň zvyšování úrokových sazeb. Důvodem zábran pokračování zvyšování úrokových sazeb jsou obavy z hospodářské recese a šířící se bankovní krize.
Firemní výsledková sezóna prvního kvartálu odstartovala a je příštím katalyzátorem zahýbajícím trhem. Velké banky včetně JPMorgan Chase & Co, Citigroup a Wells Fargo & Co i největší světový správce aktiv BlackRock reportovaly své výsledky v pátek mezi prvními firmami, které překonaly očekávání a neoficiálně tak výsledkovou sezónu odstartovaly. Nabídly detaily celkového zdraví finančního sektoru poté, co březnový kolaps menších regionálních bank Silicon Valley Bank, Signature Bank a First Republic Bank zažehl obavy krize širšího sektoru. Uklidnění obav kontaminace březnovou regionální bankovní krizí pomohlo akciovému trhu udržet si sílu začátkem firemní výsledkové sezóny. Další silné výsledky nabídly velké firmy technologického sektoru (Alphabet, Meta Platforms, Amazon.com apod.).
Čtvrteční objem 9,65 mld. zobchodovaných akcií burz USA zaostal za denním průměrem plné denní obchodní seance posledních 20 obchodních dnů 11,34 mld. zobchodovaných akcií.