Rusko se například podle listu The Financial Times dostalo do společnosti Korejské lidově demokratické republiky, Íránu a Venezuely, na jejichž centrální banky Spojené státy americké uvalily sankce. Odstřižení Ruska od SWIFTu bude znamenat výrazné zpomalení platebních toků. Paralýza aktivity ruské centrální banky znamená její omezené fungování, intervence ruské měny rublu apod. To v praxi znamená, že rubl již tak pod tlakem prodejních tlaků kvůli politické a ekonomické nejistotě a úpadku nemůže být centrálně chráněn a panicky drtivě oslabuje.
Padající ruská měna vede k prudkému zdražování dovozů a přenosu silné inflace do země, což vyvolá i tlak na ruský bankovní a finanční systém včetně trhů v čele s ruskou akciovou burzou s prudkým poklesem hodnoty aktiv Ruska. Centrální banka riziku prudké inflace reagovala zvýšením úrokových sazeb na 20 %, rubl ztratil během několika dnů více než 30 %. Prudké zvýšení úrokových sazeb razantně zdraží úvěry a tím i spotřebitelskou a investiční poptávku. S omezením exportu tak Rusku vypadnou hlavní motory ekonomiky s její recesí, růstem nezaměstnanosti, insolvence a tím i růstem sociální nespokojenosti.
Západ upozorňuje, že bude zvažovat i sankce na vývoz energií Ruska, ten by však silně poškodil Evropu, která má potíže s případnou náhradou importovaného ruského plynu a ropy. Podobně i zpřetrhané finanční a ekonomické vazby sníží bilance a aktivitu světových firem. Akcie společností nejvíce exponovaných v Rusku silně na burzích ztrácí.