Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Makroekonomické a finanční události ČR: Úrokové sazby zůstanou zvýšené dle bankovní rady ČNB déle, než čeká jejich únorová prognóza
ČNB v zápisu k zasedání monetární politiky 3.2. (na němž dle očekávání zvýšila své hlavní úrokové sazby 75 bps.) zaujala další nedůvěrou k svému predikčnímu aparátu resp. k poslední únorové prognóze. Ta predikuje, že úrokové sazby budou v tomto zvyšujícím cyklu zvýšeny již minimálně, přibližně jednou o 25 bps a dále čeká jejich pozvolný pokles od druhého pololetí 2022. Někteří, konkrétně 3 bankéři 7členné bankovní rady ale naznačily jiné mínění. Tomáš Nidetzký přímo řekl, že úr. sazby zůstanou zvýšené déle. Tomáš Holub Nidetzkého názor připustil, Vojtěch Benda pak připustíl zvyšování úrokových sazeb i v dalších měsících.
Makroekonomické události ČR: Maloobchodní tržby v prosinci nečekaně slabé
Maloobchodní tržby v prosinci utržily druhý silný meziměsíční pokles v řadě. Klesly 1,0 % po poklesu 1,1 % v listopadu. Meziroční kalendářně neočištěný růst klesl na 3,0 % z 13,3 % v listopadu, pokles měl být dle trhu o dost nižší pouze na 7,6 %. Prudce zpomalil růst tržeb nepotravinářského zboží, chřadnou i prodeje a opravy autmobilů. To je dílem překvapení, s otevřenou ekonomikou, minimální nezaměstnaností a silným růstem nominálních mezd měla spotřeba domácností růst. Potíž naznačená v indexu sentimentu domácností se jmenuje inflace. Lidé se obávají zdražování, dopadu růstu úrokových sazeb a navíc nízko a středněpříjmových domácnostem mzdy značně užírá inflace v energiích a nájmech. Pokud se tento trend potvrdí, růst ekonomiky by mohl letos výrazně zpomalit. Meziroční růstová tempa momentálně nejsou tolik relevantní kvůli loňské snížené základně a uzavírek obchodů, tedy kvůli efektu, který se letos od druhého kvartálu již neopakoval. Ve skutečnosti v posledních měsících spotřeba domácností spíše stagnuje. Česká ekonomika stojí na dvou pilířích: Momentálně ji táhne spotřeba domácností, druhý motor průmyslové produkce a exportu je zadřený. Pokud začne ochabovat i spotřeba domácností a export výrazněji neoživí, ekonomický růst může výrazně zeslábnout.
Makroekonomické události ČR: Aktivita služeb ve čtvrtém čtvrtletí pokračovala v silném růstu
V České republice ve čtvrtém čtvrtletí 2021 v reálném vyjádření aktivita tržeb služeb opět svižně vzrostla a pokračovala v oživení ze slabosti předchozích kvartálů, byť tempo jejich růstu poněkud zpomalilo. Tržby služeb reálně, po očištění o sezónní vliv v mezikvartálním srovnání vzrostly stejně jako v předchozím čtvrtletí 2,6 %. Tržby služeb reálně, po očištění o kalendářní efekt v meziročním srovnání vzrostly 12,8 % po růstu 9,7 % (revize zvýšení z růstu 9,5 %) v předchozím čtvrtletí. Za celý rok 2021 tržby ve službách očištěné o kalendářní vlivy reálně meziročně vzrostly o 7,2 %. Data potvrzují plošný růst aktivity odvětví téměř všech hlavních segmentů služeb. Růst táhnou ještě více než v předchozím čtvrtletí hlavně služby citlivé na sociální kontakt, které byly koronavirovou pandemií uzavřeny, oslabeny a postiženy nejvíce, tj. služby dopravy a skladování (např. tržby služeb letecké dopravy vzrostly 98,9 %) a služby ubytování, stravování a pohostinství. Aktivita služeb se růstem posledních tří kvartálů dotáhla na svá předpandemická maxima. Otevírání ekonomiky včetně služeb kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie probíhá od druhého čtvrtletí 2021. Vzhledem k váze služeb v hospodářství ekonomiky se od tohoto období datuje i oživení ekonomiky. Tento vývoj by měl pokračovat i v prvním pololetí 2022.
Makroekonomické události ČR: Obchodní bilance v prosinci zpět v nečekaně velkém deficitu
Obchodní bilance se v prosinci po prvním přebytku za půl roku v listopadu vrátila do deficitu. Prudké zhoršení obchodní bilace posledního pololetí způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží. V listopadu ovšem vývoz automobilů vzrostl blíž k loňským hodnotám a snížil se i dovoz ropy a zemního plynu, čímž došlo k přebytku zahraničního obchodu. V prosinci sice zůstal objem dovozu snížen, avšak sezónně výrazně klesl objem exportovaných automobilů, ale i dalšího zboží. Obchodní bilance České republiky skončila deficitem 15,0 mld. Kč, když trh čekal po listopadovém přebytku 4,4 mld. Kč (revize snížení z přebytku 5,7 mld. Kč) deficit 7,8 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021 potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je 30,9 mld. Kč horší než v loňském prosinci. V roce 2021 obchodní bilance skončila obchodní bilance deficitem 1,5 mld. Kč. O rok dříve skončila přebytkem 179,9 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.
Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) včetně jádra v lednu vzrostla opět silněji, než se čekalo na čerstvé 40leté maximum
V lednu ve Spojených státech amerických silná spotřebitelská inflace včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií vzrostla opět o něco víc, než se čekalo na nové 40leté maximum. Meziměsíční růst spotřebitelských cen potáhly rovnoměrně ceny potravin a bydlení. Stejné kategorie dominují lednovému podílu na meziroční inflaci 7,5 %, potraviny růstem 7,0 % a bydlení růstem 4,4 % příspěvky přibližně 0,9 resp. 1,4 procentního bodu. Dominantní je ale prudký růst cen energií 27,0 % s příspěvkem 2,0 % a růst cen ojetých osobních a nákladních automobilů 40,5 % s příspěvkem 1,7 procentního bodu. Ještě dle zářijových dat se zdálo, že jádrová inflace (dle meziměsíčních dat) klesá resp. že celková inflace kulminuje, ovšem říjen, listopad, prosinec a leden ukázaly další akceleraci inflace včetně jejího jádra. Inflace tak značně překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl silněji než čekal trh 0,6 % po růstu 0,6 % (revize zvýšení z 0,5 %) v prosinci, víc, než čekal trh 0,5 %. Jeho meziroční růst vzrostl rovněž nad očekáváním trhu na maximum od února 1982 7,5 % z prosincových 7,0 %, trh čekal menší zvýšení na 7,3 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl lehce nad očekáváním trhu 0,6 % po jeho růstu 0,5 % v prosinci, trh předpokládal jeho méně silné zvýšení 0,6 %. Na meziroční úrovni jeho růst vyskočil na maximum od srpna 1982 6,0 %, o něco víc, než čekal trh 5,9 % z 5,5 % v prosinci. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemii během tohoto roku ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Fed útlum své ultraexpanzivní monetární politiky, nejprve v podobě redukce kvantitativního uvolňování, centruje hlavně podle trvalého a silného růstu inflace. Ze stejného důvodu horizont zahájení zvyšování úrokových sazeb pravděpodobně patří březnu 2022.