Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
ČR: ČNB zvýšila úrokové sazby o 75 bps, dle očekávání trhu, krátkodobá predikce inflace výrazně zvýšena, ČNB stále čeká její návrat k 2 % během roku a již jen drobné zvýšení úr. sazeb
Česká národní banka opět zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby opět razantně, o 75 bps, byť méně než v listopadu a prosinci (zvýšení o 125 a 100 bps). Tentokrát zvýšení naplnilo očekávání trhu. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 4,5 % z 3,75 %. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 75 bps na 5,5 % z 4,75 % a diskontní sazbu navýšila ve stejném rozsahu na 3,5 % z 2,75 %. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Centrální banka rozhodla opět silně zvýšit úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace. Projekci ekonomického růstu ČNB letos a příští rok změnila. V roce 2021 čeká růst hrubého domácího produktu 3,1 % (dle listopadové projekce 1,9 %), v roce 2022 3,0 % (dle listopadové projekce 3,5 %) a v roce 2023 3,4 % (dle listopadové projekce 3,8 %). Koronavirová pandemie by se již neměla projevovat v zavádění protiepidemických opatření. Banka tak počítá s oživením spotřeby domácností, firemních investic i zahraničního obchodu s klíčovým předpokladem slábnutí potíží globálních výrobních a dodavatelských řetězců. Inflace by letos měla dosáhnout kulminace během letošního prvního pololetí mezi 9 - 10 % (dle minulé prognózy ČNB čekala kulminaci v prvním kvartálu na necelých 7 %). Poté by měla zmírňovat a v příštím roce se dostat k cíli ČNB 2 %, přibližně ve shodě s předchozí listopadovou projekcí. Za celý rok 2022 by měla dosáhnout 8,5 % (předchozí listopadová projekce 5,6 %) a v roce 2023 2,3 % (předchozí listopadová projekce 2,1 %). Podle předchozí prognózy z listopadu ČNB ještě do prvního čtvrtletí 2022 předpokládala dílčí zvyšování úrokových sazeb, celkově zhruba 75 bps na přibližně 3,5 %. Brzy ale bylo jasné, vzhledem k pokračování zesilování robustní inflace, že projekce bude překonána. Dle aktuální prognózy ČNB počítá s již jen drobným zvýšením hlavní úrokové sazby o 25 bps na 4,75 %, poté až do roku 2023 jejich postupné snižování k rovnovážné hladině (predikované již dle listopadové prognózy) 3,25 %. ČNB spojuje dražší peníze i s přehřátým trhem nemovitostí. Banka může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace ještě navýšit.
ČR: Růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil značně méně, než se čekalo, zůstává silný
Hrubý domácí produkt České republiky ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil svůj růst značně méně, než se čekalo. Růst ekonomiky zůstává silný. Oživení ekonomiky z druhého pololetí 2020 se kvůli přivření aktivity obchodů a služeb v prvním čtvrtletí 2021 vytratilo na minimum. Od druhého kvartálu růst ekonomiky nastartoval s ústupem koronavirové pandemie a otevíráním hospodářství, přesto oživení růstu ekonomiky je zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevilo ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Přesto se čekalo, že ekonomika zbrzdí své růstové tempo víc v propojení s německým hospodářstvím, jehož růst zpomalil výrazně více, než v jiných evropských ekonomikách. Česká ekonomika tak svým růstovým tempem patří zhruba k průměru Evropské unie. Růst HDP mezičtvrtletně klesl na 0,9 % z 1,6 % v předchozím kvartálu, trh čekal jeho větší zpomalení na 0,1 %. Meziročně ekonomika vzrostla 3,6 %, trh čekal její růst 2,6 % po růstu 3,3 % v předchozím kvartálu. Za celý rok 2021 HDP přidal 3,3 %. Koronavirová pandemie ještě značnou část druhého čtvrtletí držela ekonomiku pod zámkem a její otevírání na pozadí útlumu pandemie ve spojení s plošnou vakcinační kampaní ve druhé části druhého čtvrtletí již stačilo hospodářství povzbudit hlavně zvýšenou aktivitou spotřebitelů a to včetně služeb citlivých na sociální kontakt (ubytovací a stravovací služby, doprava). A to i přesto, že tyto služby byly ještě oslabeny, zpracovatelský průmysl narážel na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Situaci navíc komplikuje další vlna infekcí. Proto podobně jako v Evropě i oživení ve druhém čtvrtletí 2021 bylo ještě mírné s tlumenou akcelerací ve druhém pololetí 2021. Pokračující vakcinace a zmírnění tlaků produkčních kapacit a inflace od roku 2022 s pokračující silnou podporou ultraexpanzivní fiskální politiky budou narážet na zpomalení poptávky prudkým růstem úrokových sazeb.
Světová ekonomika: Inflace zůstane vysoká i letos, oslabí ekonomický růst (průzkum ekonomů dle agentury Reuters)
Setrvale vysoká inflace bude pronásledovat světovou ekonomiku i v roce 2022, uvádí průzkum ekonomů agentury Reuters. Ti rovněž snížili výhled růstu světové ekonomiky kvůli obavám ze zpomalující poptávky a riziku, že úrokové sazby porostou rychleji, než se dosud předpokládalo. Jde o výraznou změnu výhledu vůči očekávání před třemi měsíci, kdy většina ekonomů byla ve shodě s představiteli centrálních bank v jejich tehdy převažujícím výhledu, že silný růst inflace zčásti tažený limity nabídky způsobeníé koronavirovou pandemií bude dočasný.
V posledním kvartálním průzkumu ekonomů agenturou Reuters více než 500 ekonomů během ledna, analytici zvýšili svoje projekce inflace pro rok 2022 pro většinu pokrývaných ekonomik. Zatímco se stále čeká, že inflační tlaky by se měly zmírnit v roce 2023, inflační výhled je značně nepřijemnější než dle předpovědi před třemi měsíci.
Světová ekonomika má v roce 2022 zpomalit svůj růst na 4,3 % z 5,8 % v roce 2021 (v říjnu ekonomové čekali letošní růst 4,5 %) zčásti kvůli vyšším úrokovým sazbám a vyšším životním nákladům. V letech 2023 a 2024 by růst měl dále klesnout na 3,6 % a 3,2 %.
Přibližně 40 % ekonomů, kteří odpověděli na otázku nejěvtšího rizika světové ekonomiky v roce 2022 uvedlo inflaci, 35 % druhy koronaviru a 22 % příliš rychlé zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami.
Ropa: OPEC+ potvrdil plánovaný růst produkce ropy 400 000 barelů denně
Organizace zemí vyvážejících ropu OPEC se státy s ní spolupracující včetně Ruska, tedy skupina OPEC+ rozhodla pokračovat v plánovaném zvyšování produkce ropy 400 000 barelů denně. OPEC+ čelí tlaku zemí, které ropu dovážejí k výraznějšímu růstu produkce ropy a k zastavení trvalého silného růstu její ceny. Současně ale většina zemí OPECu již nemá volné kapacity na posílení produkce ropy.
Poptávka ropy se před úderem globální koronavirové pandemie v roce 2019 pohybovala mírně nad 100 mil. barelů denně. Zdravotní krize posledních dvou let ji ale srazila. OPEC+ reagovala rekordním snížením produkce ropy 10 mil. barelů denně, tedy zhruba 10 % globální nabídky. Poté postupně škrty ropy redukovala a tak nyní z uvedeného snížení zbývá přibližně 2,6 mil. barelů ropy denně. OPEC+ doufá, že tento zbývající část redukce eliminuje do konce tohoto roku.
Ceny ropy se po rozhodnutí OPEC+ stále obchodují blízko svých 7letých maxim.
Eurozóna: ECB úrokové sazby dle očekávání nezměnila, potvrdila obavy inflace a útlum monetární ultraexpanze
Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby nastavené kolem nuly. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstala nulová. Banka rovněž potvrdila redukci kvantitativního uvolňování, tj. uzavření pandemického kvantitativního uvolňování (pandemický nouzový nákupní program PEPP) od dubna 2022, ve zbývajícím prvním kvartálu snížení jeho objemu. Potvrdila taky dílčí kompenzaci útlumu monetární expanze posílením monetární expanze jiných programů, i ty se ale mají během roku 2022 utlumovat. Platí prosincové prohlášení, že expirující cenné papíry nakoupené v rámci PEPP bude reinvestovat min. do konce roku 2024 (namísto původně hlášeného roku 2023 jako prvního možného termínu uzavření těchto reinvestic). ECB taky opakovala prosincové rozhodnutí, tj. posílení objemu standardního dlouhodobého čistého kvantitativního uvolňování, programu nákupu aktiv APP z 20 mld. EUR/měsíčně na 40 mld. EUR ve druhém kvartálu 2022 a 30 mld. EUR ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Od roku října 2022 se měsíční objem APP vrátí k 20 mld. EUR. V prohlášení k rozhodnutí banka vynechala dlouhodobý komentář, že monetární expanze je třeba ke stabilizaci inflace na cíli ECB 2 % ve střednědobém horizontu. Ekonomický růst má v prvním kvartálu zůstat tlumený, pak by se měl během roku 2022 výrazně zvýšit. Inflace během tohoto roku zůstane zvýšená déle, než se čekalo, pravděpodobně má ale během roku klesat. Rozhodnutí a komentáře ECB nepřekvapují. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.
Eurozóna: Silná spotřebitelská inflace (HICP) eurozóny včetně svého jádra v lednu opět vyšší, o dost, než se čekalo
Silná spotřebitelská inflace eurozóny (HICP) včetně svého jádra v meziročním srovnání v lednu opět překonala očekávání, tentokrát o dost. Inflační jádro poté, co v říjnu po dlouhé době dosáhlo cíl inflace Evropské centrální banky 2 % (byť jen mírně) v listopadu vyskočilo citelně nad cíl a v prosinci i lednu zůstalo zvýšené. ECB čeká, že inflace zůstane zvýšená déle než se čekalo, nicméně měla by podle ní klesnout tento rok a to podle posledních komentářů její prezidentky Christine Lagardeové již od začátku roku. Růst Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vzrostl na 5,1 % z prosincových 5,0 %, ač měl dle trhu silně klesnout na 4,4 %. Růst indexu bez cen potravin, alkoholu, tabáku a energií (jádrová inflace) sice značně klesl na 2,3 % z prosincových 2,6 %. Měl však dle predikce trhu klesnout o dost víc na 1,9 %. V lednu inflace vzrostla akcelerací růstu cen energií na 28,6 % z 25,9 % v prosinci a cen kategorie potraviny, alkoholické nápoje a tabákové výrobky na 3,6 % z 3,2 % v prosinci. Pokles jádrové inflace způsobený poklesem růstu cen průmyslového zboží bez energií na 2,3 % z 2,9 % v prosinci růst celkové inflace přitlumil. Prudký růst cen energií táhne silné zdražování cen ropy resp. benzínu trvající již rok a půl. Silný vzestup cen průmyslového zboží bez energií odpovídá napínání tlaku průmyslových kapacit. Zvýšení inflace služeb zase je projevem dohánění slabosti služeb způsobené koronavirovou pandemií s otevíráním ekonomik s ústupem pandemie kvůli plošnému očkování. Inflace včetně její jádrové složky prudce oslabila s tlakem koronavirové krize a s ní souvisejícím pádem cen ropy, začátkem roku se ale oba ukazatele vrátily do obvyklých hodnot posledních let a poté do léta nevídaných hodnot.
Eurozóna: Růst HDP eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil blízko očekávání, zůstal silný
Hrubý domácí produkt eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí 2021 zpomalil blízko očekávání, zůstal silný. Růst HDP mezikvartálně klesl na 0,3 % dle očekávání trhu z růstu 2,3 % (revize zvýšení z 2,2 %) v předchozím čtvrtletí. Meziroční růst HDP vzrostl na 4,6 % z 3,9 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal jeho o něco větší zrychlení na 4,7 %. Za celý rok 2021 růst ekonomiky dosáhl 5,2 % (po sezónním a kalendářním očištění). I když hlavní motor eurozóny, Německo, ve druhém pololetí vůči prvnímu pololetí sotva zrychlilo svůj růst, eurozóna jako celek roste viditelně rychleji, neboť i jiné země eurozóny rostou velmi silně. Na rozdíl od Německa v jejich ekonomikách jsou více zastoupeny služby, které nebyly tolik zasaženy produkčními limity (nedostatky produkčních komponentů, pracovní síly, zpomalování dodávek atd.).
USA: Zaměstnanost v lednu a na přelomu roku vzrostla mnohem víc, než se čekalo
Zaměstnanost v nezemědělském sektoru Spojených států amerických v lednu vzrostla daleko víc, než se čekalo, byť poněkud méně, než v prosinci. Trend oživení trhu práce ale trvá. Míra nezaměstnanosti nečekaně vzrostla, byť jen mírně. Současně rostl objem míry pracovní síly a míry zaměstnanosti dle průzkumu domácností. Zaměstnanost vzrostla 467 000, trh čekal její růst 150 000. Za prosinec byl její růst zvýšen o 311 000 na 510 000 z 199 000 a listopadový růst byl zvýšen o 398 000 na 647 000 z 249 000. V součtu za listopad a prosinec tak byl růst zaměstnanosti zvýšen o 709 000. Celkově tak v období listopad - leden růst zaměstnanosti překonal očekávání o 1 026 000, tedy 342 000/měsíc. Míra nezaměstnanosti v lednu nečekaně vzrostla na 4,0 % z prosincových 3,9 %, trh čekal její stagnaci na prosincové hladině 3,9 %. V lednu pokračoval silný růst zaměstnanosti dominantního odvětví služeb, takže zpomalení růstu zaměstnanosti vůči prosinci připadlo na zastavení růstu zaměstnanosti v produkčních odvětvích zpracovatelského průmyslu a stavebnictví. Trh práce se tak již nachází v pásmu plné zaměstnanosti, ekonomika je tím připravena pro zvyšování úrokových sazeb. S oživením ekonomiky a otevíráním škol se nezaměstnaní a lidé mimo evidenci pracovní síly včetně rodičů starajících se o děti vrací přímo do zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak bude nadále klesat. Růst zaměstnanosti by měl pokračovat kvůli oživení ekonomiky a trhu práce, v důsledku účinků vakcinace obyvatelstva a oslabení vlivu koronaviru a kvůli pokračující silné podpoře ekonomiky státem a centrální bankou.
USA: Index ISM služeb v lednu značně klesl, byť méně, než se čekalo
Index ISM služeb Spojených států amerických v lednu vůči prosinci značně klesl, byť méně, než se čekalo. Růst aktivity služeb se tak snížil z velmi silného na silné tempo, což poněkud v menší míře čekal i trh. Ve službách zpomalil růst poptávky resp. nových zakázek, zůstává ale velmi silný. Firmy mají stále potíže s doplňováním zásob, surovin a pracovní síly. Růst zaměstnanosti v lednu klesl ze solidního tempa na mírné. Růst objemu nevyřízených zakázek se poklesem snížil z velmi silné na silnou hladinu. Podobně jako ve zpracovatelském průmyslu ale zpožďování vyřizování zakázek zůstává velmi silné. Růst cen vstupů zůstává prudký. Index ISM služeb klesl na 59,9 bodů z 62,3 (revize zvýšení z 62,0) bodů v prosinci, trh čekal jeho větší snížení na 59,5 bodů. Data potvrzují expanzi sektoru služeb, avšak současně i povážlivé napínání jeho kapacit. To je důvodem limitů růstu sektoru.