Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Politika ČR: Očekávané jasné vítězství Pavla v prezidentských volbách příznivé pro trhy
Petr Pavel podle očekávání jasně ovládl druhé kolo prezidentských voleb České republiky. Se ziskem 58,32 % hlasů porazil předsedu opozičního hnutí ANO 2011 Andreje Babiše, který získal 41,67 %. Vítězství Pavla je příznivé pro trhy, neboť potvrzuje prozápadní směřování země a odklání se od populismu se silným mandátem vysoké volební účasti a jasného výsledku. Pavel vyhrál s podporou vládního koaličního uskupení Spolu (Občanská demokratická strana, KDU - ČSL a TOP 09) i s řadou poražených protikandidátů z prvního kola volby. Volby tak rovněž ukázaly potvrzení politiky pravého středu. Pavlovi pomohla rekordně vysoká volební účast, 70,25 % (ve volbách 2013 a 2018 to bylo 59,11 % a 66,6 %), víc než v prvním kole voleb 68,24 %.
Makroekonomické události ČR: ČNB podle očekávání úrokové sazby nezměnila, komentáře nepřekvapily
Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle tržního očekávání nezměnila, beze změn ponechala i další hlavní úrokové sazby. Ani její komentáře a výhledy nepřekvapily. ČNB tak stejně jako na předchozím zasedání monetární politiky 21.12. potvrdila zastavení rok trvajícího cyklu agresivního zvyšování úrokových sazeb. Pokud však nedojde k očekávanému výraznému poklesu inflace a inflačních nejistot a rizik, ČNB může zvyšování úrokových sazeb obnovit. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Hlasování o hlavní úrokové sazbě potvrdilo rozdělení názorů bankovní rady poměrem 5/2, s tím rozdílem, že v srpnu hlasující pro její zvýšení preferovali skok o 1 procentní bod, v září i listopadu o 0,75 procentního bodu a v prosinci i tentokrát o 0,5 procentního bodu. Banka potvrdila, že po silném lednovém růstu inflace od jara počítá s jejím rychlým poklesem. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb se obnoví. V opačném případě ČNB může zahájit snižování úrokových sazeb od druhého pololetí 2023.
Makroekonomické události ČR: HDP ve čtvrtém čtvrtletí ukázalo menší recesi, než čekal trh
Hrubý domácí produkt České republiky ve čtvrtém čtvrtletí oslabil více, než v třetím čtvrtletí, ale podstatně méně než čekal trh. Přesto, druhý mezikvartální pokles ekonomiky v řadě znamená její recesi. Slabost ekonomiky by měla pokračovat i letos, i když by se měla během roku snižovat. HDP mezičtvrtletně klesl 0,3 % po poklesu 0,2 % v předchozím kvartálu, trh čekal pokles HDP 0,6 %. Meziroční růst ekonomiky klesl na 0,4 %, trh čekal jeho větší zpomalení na 0,2 % z 1,5 % (revize snížení z 1,7 %) v předchozím kvartálu. Za celý rok 2022 HDP vzrostl 2,5 %.
Makroekonomické události eurozóna: ECB podle očekávání zvýšila hlavní úrokové sazby opět o 50 bps, naznačila jejich stejné zvýšení i na příštím zasedání v březnu
Evropská centrální banka zvýšila své hlavní úrokové sazby dle očekávání trhu opět o 0,5 procentního bodu. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla z 2,50 % na 3,00 %. ECB očekává zvýšení o 50 bps i na příštím zasedání monetární politiky v březnu. Současně ECB potvrdila program kvantitativního utahování, tedy prodejů cenných papírů z doby kvantitativního uvolňování (které tehdy zvyšovalo expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci). Důvodem zvyšování úrokových sazeb a zahájení kvantitativního utahování je nečekaně vysoká inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií. Inflace sice v posledních měsících výrazně klesla, pouze však kvůli silnému tlaku pádu cen energií. Trend růstu jádrové inflace a růst cen potravin trvá. Snižovat se by se inflace měla v celoročních vyjádřeních podle prosincové projekce již od příštího roku, to by ale stále měla být vysoko. Jádrová inflace se má v roce 2023 zvýšit a klesat až od roku 2024. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %. O dalším směru monetární politiky rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý. Zvýšení úrokových sazeb ale ještě přijde, protože zatím klesly pouze cen energií.
Makroekonomické události eurozóna: Růst ekonomiky eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí výrazně zpomalil, méně, než se čekalo
Růst hrubého domácího produktu eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí 2022 výrazně zpomalil, byť méně, než se čekalo. Ještě ve třetím kvartálu byl solidní, v posledním čtvrtletí roku ale již byl slabý. Slabost ekonomiky by měla pokračovat i v roce 2023, měla by však ustávat. Růst HDP mezikvartálně vzrostl 0,1 % po růstu 0,3 % v předchozím kvartálu, trh čekal jeho pokles 0,1 %. Meziroční růst HDP klesl na 1,9 % z 2,3 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal jeho o něco větší zpomalení na 1,8 %. V roce 2022 HDP eurozóny vzrostl 3,5 %.
Makroekonomické události USA: Fed podle očekávání snížil tempo zvyšování hlavní úrokové sazby na 25 bps (z 50 bps), potvrdil signál jejího dalšího zvyšování
Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických podle očekávání snížila tempo zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate na 0,25 procentního bodu (z 0,5 procentního bodu) na 4,50 - 4,75 %. Banka taky potvrdila plán kvantitativního utahování, tedy redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií). Opakoval taky základní komentář z předchozích zasedání, tedy klíčovou vhodnost dalšího zvyšování cíle Federal Funds Rate. Předpokládáme že značný pokles inflace se potvrdí a bude pokračovat. V takovém případě by Fed zvýšil cíl Federal Funds už pravděpodobně maximálně jednou. V komentáři k rozhodnutí Fed kromě aktualizace nové výše cílované hlavní úrokové sazby přiznal pokles inflace. Na tiskové konferenci po rozhodnutí guvernér Fedu Jerome Powell ale prohodil jestřábí komentáře. Naznačil, že Fed by ještě mohl přidat dvě další zvýšení cíle hlavní úrokové sazby. Řekl rovněž, že pokud ekonomika naplní očekávání, je nepravděpodobné, že by v roce 2023 došlo k snížení úrokových sazeb. Rozhodnutí nastavení úrokových sazeb a kvantitativního utahování nepřekvapuje. Během roku 2022 rychlé zvyšování úrokových sazeb má za cíl rychle dohnat inflaci, aktuálně zhruba v trojnásobné výši cíle Fedu 2,0 %. Fed snižuje tempo zesilování monetární restrikce (ekonomické aktivity), které má inflaci snížit. Důvodem je setrvačnost monetárního utahování, poslední data potvrzující trend poklesu inflace a stagnace ekonomiky. Výhled inflace je ovšem značně nejistý. Vzhledem k tomu, že podle jeho vývoje se bude odvíjet další směr a dynamika úrokových sazeb, úrokové zatížení v dalších kvartálech je adekvátně zastřeno mlhou nejistoty. Předpokládáme že značný pokles inflace se potvrdí a bude pokračovat. V takovém případě by Fed zvýšil cíl Federal Funds už pravděpodobně maximálně jednou.
Makroekonomické události USA: Trh práce v lednu i revizemi za rok 2022 nečekaně prudce posílil
Trh práce Spojených států amerických v lednu nečekaně prudce posílil. Zaměstnanost vzrostla 517 000, trh čekal, její zvýšení 185 000, přičemž tříměsíční průměr růst k prosinci lehce oslabil k 300 000. Navíc za celý rok 2022 byl růst zaměstnanosti revizemi zvýšen o 311 000, v průměru tedy na měsíc skoro 26 000. Míra nezaměstnanosti překvapivě klesla na 3,4 % z 3,5 % v prosinci, trh čekal její růst na 3,6 %. Růst nominálních mezd zůstává robustní. V lednu rostla zaměstnanost opět v odvětví s nejpomalejším otevíráním po koronavirové pandemii, které stále má rezervy, tedy ve stravovacích a ubytovacích službách a ve službách volného času, dále v profesních službách, veřejném sektoru, maloobchodě a dopravních a skladovacích službách. Data naznačují, že pokud Fed brzo skončí se zvyšováním úrokových sazeb, zřejmě v příštích měsících, může je nechat vysoko kvůli pokračujícím domácím inflačním tlakům.
Makroekonomické události USA: Index ISM služeb v lednu vzrostl o dost víc, než se čekalo, mírnou recesi střídá solidní růst aktivity
Index ISM služeb v lednu vzrostl nečekaně silně na 55,2 bodů z 49,2 bodů (revize z 49,6 bodů), trh čekal jeho zvýšení jen na 50,4 bodů. Slabá recese služeb tak v lednu otočila nikoliv do mírného růstu jak čekal trh ale do solidní expanze. Nové zakázky a produkce služeb v lednu prudce obrátily ze solidního poklesu resp. růstu do velmi silného růstu. Tlaky kapacit (zaměstnanost, dodací termíny) se dále snižují, i když inflace cen vstupů služeb v lednu zmírnila jen lehce a je stále velmi silná. Data potvrzují dvourychlostní ekonomiku, tedy, že vedle recese trhu domů a zpracovatelského průmyslu naopak domácí ekonomika a trh práce zůstávají v robustní kondici. I tato data naznačují, že vysoké úrokové sazby Fedu se mohou protáhnout, jak naznačil guvernér Fedu Jerome Powell k zasedání monetární politiky 31.1. - 1.2.
Světová ekonomika: Mezinárodní měnový fond zvýšil projekci růstu HDP světa pro rok 2023
Mezinárodní měnový fond ve svém prestižním Světovém ekonomickém výhledu zvýšil výhled růstu světové ekonomiky pro rok 2023 na 2,9 % z 2,7 % v říjnové předpovědi. Přesto má růst zpomalit z 3,4 % v roce 2021. V roce 2024 má růst ale zrychlit na 3,1 %, méně než 3,0 % ohlášených v říjnové předpovědi fondu s tím jak plný dopad ostřejších zvýšení úrokových sazeb centrálních bank zpomaluje poptávku. Důvodem navýšení letošní růstové předpovědi instituce jsou pozitivní překvapení říjnu v podobě otevření ekonomiky Čínské lidové republiky poté, co Čína upustila od svých striktních koronavirových restrikcí, síly poptávky hospodářství Spojených států amerických a eurozóny a snížení nákladů energií. MMF ale varoval, že svět může snadno uváznout v hospodářské recesi.