Předpokladem je, že jeho politická strana najde spolupráci s menšími politickými subjekty (včetně republikánů) jí blízkýmí v rámci široké pravostředové koalice. Koalice má získat 326 - 366 parlamentních křesel, tedy většinu z 577 mandátů Národního shromáždění. Krajní pravice má získat 117 - 147 poslaneckých míst. Levici má po volbáých reprezentovat 73 až 93 poslanců.
V rozhodujícím klání druhého kola tak jako před pěti lety Macron, představitel centristické liberální strany La République En Marche! (Republiko vpřed nebo Republika v pohybu) opět vyřídil jeho vyzyvatelku Marine Le Penovou, předsedkyni krajně pravicové, nacionalistické a euroskeptické Národní fronty poměr 58,5 % / 41,5 %. Výhra Macrona potvrzuje proevropský integrační internacionalismus současného prezidenta i dlouhodobé směřování Evropy. Vzhledem k naplnění očekávání odpověď trhů nebyla velká, přesto si oddechly. Případná výhra Le Penové by totiž ohrozila Evropu i Severoatlantickou alianci NATO, což by vedlo k poklesu cen akcií, dluhopisů i eura. V roce 2017 vítězství Macrona vzhledem k nejistotě a možnosti ostrého zvratu vedlo k posílení přílivu kapitálu do Francie a Evropy. Následně Macronova strana hladce ovládla i parlamentní volby. Podobný vývoj by mohl nastat i letos.