Průmyslová výroba (11 2022, 6.1.): Průmyslová výroba stagnuje. Polevení produkčních omezení automobilového průmyslu umožňuje návrat objemů pro ekonomiku kriticky důležitého odvětví na hladiny před 1 - 2 lety. Na druhou stranu se projevuje pokles poptávky vlivem stagnující ekonomiky kvůli restriktivní monetární politice a oslabení růstu světové, hlavně evropské a německé ekonomiky. Společným jmenovatelem těchto jevů je vysoká inflace a nejistoty a rizika kvůli Ukrajinské krizi. Slabý výhled aktivity průmyslu zůstává minimálně pro první pololetí 2023.
Stavební produkce (11 2022, 6.1.): Stavební produkce stagnuje. Slabost trvá z podobných důvodů jako v průmyslu. Vysoké úrokové sazby zastavily dynamiku trhu domů, stále navíc trvají produkční omezení v podobě nedostatku či vysoké ceny produkčních komponentů a pracovní síly. Slabý výhled aktivity stavebnictví zůstává minimálně pro první pololetí 2023.
Obchodní bilance se zbožím (11 2022, 6.1.): Silné deficity obchodní bilance se zbožím pokračují. Náběh páteře české obchodní bilance, produkce a export automobilů totiž více než kompenzuje stále velmi drahé dovážené hlavně energetické suroviny a rovněž i slabost poptávky ze zahraničí kvůli oslabení růstu ekonomiky Evropy ve spojení se silnou inflací a nejistotami a riziky ruské invaze na Ukrajině a kvůli reálnému posílení koruny vlivem velmi vysoké české inflace daleko přesahující růst cen v zahraničí při loni relativně stabilní koruně.
Zápis zasedání bankovní rady České národní banky zasedání monetární politiky (21.12., 6.1.): ČNB od léta ponechává úrokové sazby beze změn. ČNB věří, že silná inflace klesne s útlumem ekonomického růstu i přes silný trh práce a růst nominálních mezd. Banka čeká pokles inflace k jejímu cíli 2 % v roce 2024.
Očekávaný dopad událostí na trhy: Stagnace aktivity zpracovatelského průmyslu a stavebnictví a silně deficitní zahraniční obchod jsou příznivé pro dluhopisy a nepříznivá pro akcie a korunu. Vysoké úrokové sazby jsou nepříznivé pro akcie a dluhopisy a jsou příznivé pro korunu.