Očekávané makroekonomické a finanční události týdne 31.1. - 4.2. eurozóna: Růsty HDP Itálie a eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí mají zpomalit avšak zůstat silné, spotřebitelská inflace HICP eurozóny má v lednu silně klesnout, ECB úrokové sazby nezmění

Makroekonomický zpravodaj
  |  
28.01.2022
  |  
Josef Kvarda
Hrubý domácí produkt Itálie (4Q 2021, 31.1.), HDP eurozóny (4Q 2021, 31.1.), harmonizovaný index spotřebitelských cen HICP eurozóny (1 2022, 2.2.) a rozhodnutí Evropské centrální banky monetární politiky včetně úrokových sazeb a nákupu cenných papírů (3.2.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 31.1. - 4.2. eurozóny. Růsty HDP Itálie a eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí mají zpomalit, avšak zůstat silné. Spotřebitelská inflace HICP eurozóny má v lednu silně klesnout. Evropská centrální banka úrokové sazby a pravděpodobně ani nastavení nákupu cenných papírů nezmění.

HDP Itálie (4Q 2021, 31.1.): Růst ekonomiky Itálie ve čtvrtém čtvrtletí má zpomalit, avšak zůstat silný. Itálie těží z toho, že její ekonomika nebyla tolik zatížena produkčními limity postihujícími hlavně hospodářství více zastoupené zpracovatelským průmysl jako je například ekonomika Německa. Ekonomika nyní válcuje na dráze růstu kolem 4 %. 

HDP eurozóny (4Q 2021, 31.1.): Růst ekonomiky eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí má zpomalit, avšak zůstat silný. I když hlavní motor eurozóny, Německo, ve druhém pololetí vůči prvnímu pololetí sotva zrychlilo svůj růst, eurozóna jako celek roste viditelně rychleji, neboť i jiné země eurozóny rostou velmi silně. Na rozdíl od Německa v jejich ekonomikách jsou více zastoupeny služby, které nebyly tolik zasaženy produkčními limity (nedostatky produkčních komponentů, pracovní síly, zpomalování dodávek atd.).

HICP eurozóny (1 2022, 2.2.): Spotřebitelská inflace HICP eurozóny má v lednu silně klesnout. Výrazně klesnout má i její jádrová složka bez cen potravin, energií, alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Celková inflace se má stáhnout z 5,0 % v prosinci na 4,4 % a jádrová inflace na 2,1 % z 2,6 % na konci roku 2021. I tak prostředí zvýšené inflace trvá i v eurozóně. Převis poptávky nad nabídkou a silný růst cen energií inflaci zvyšují, na druhou stranu dlouhodobá slabost ekonomiky, oslabený trh práce, je nyní výhodou, protože přitlumí růst mezd a omezí inflační tlaky. ECB čeká, že inlface letos bude klesat. 

Rozhodnutí Evropské centrální banky monetární politiky včetně úrokových sazeb a nákupu cenných papírů (3.2.): Evropská centrální banka úrokové sazby a pravděpodobně ani nastavení nákupu cenných papírů nezmění. Přesto i banka dala jasně najevo omezení programů kvantitativního uvolňování. (Kdy) dojde nad zvyšování úrokových sazeb? 

Očekávaný dopad událostí na trhy: Silné růsty ekonomik Itálie a eurozóny jsou příznivé pro akcie a euro, nepříznivé pro dluhopisy stejně jako zvýšená inlface, která v Evropě nevypadá tak nebezpečně a pomůže vyplnit inflační deficity ve firemním hospodaření dlouhých minulých let. Přes omezení kvantitativního uvolňování monetární ultraexpanze eurozóny stále trvá. Je příznivá pro akcie a dliuhopisy, nepříznivá pro euro. 

Overview of all news

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia