Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Hrubý domácí produkt Německa (4Q 2022, 30.1.): I celoroční výsledky HDP za rok 2022 naznačily, že růst ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí už příliš neztratil, přestože má zůstat slabý. Předstihové ukazatelesentimentu investorů, expertů firem i ekonomické aktivity v posledních měsících opakovaně rostou se signálem, že dno tohoto ekonomického cyklu již hospodářství mohlo najít již ve čtvrtém kvartálu 2022, pokud ne, nemělo by být daleko. Ekonomika by letos měla oživit.
HDP Francie (4Q 2022, 31.1.): Ekonomika číslo 2 eurozóny vykazuje podobná data jako Německo. Tržní odhady vykazují zpomalení jejího růstu ve čtvrtém kvartálu, nikoliv však stagnaci natož recesi. Potvrzují to i předstihová data například indexů PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity.
HDP Itálie (4Q 2022, 31.1.): Třetí největší ekonomika evropského kontinentu vzdorovala tlakům oslabení a dokonce i ve třetím kvartálu 2022 ještě robustně rostla, více než Německo či Francie. Trh čeká, že růst HDP oslabí ve čtvrtém čtvrtletí k minimu. Předstihové ukazatele Itálie vykazuje podobné kolem stagnace. Hospodářství by letos měl oživovat.
HDP eurozóny (4Q 2022, 31.1.): Růst ekonomiky eurozóny má dále zpomalit, ekonomické růsty mají být slabé.Euroblok vlivem silné inflace, energetické a Ukrajinské krize a silného zvyšování úrokových sazeb ECB vykazuje rozkolísanost dynamik HDP svých ekonomik. V průměru ještě hospodářství ve třetím kvartálu rostlo překvapivě solidně. Ve čtvrtém čtvrtletí má jeho růst oslabit k minimu. První zveřejněná data HDP zemí eurozóny již v pátek 27.1., ekonomiky Španělska data ukázala zpomalení růstu HDP trochu méně, než se čekalo, podobně v anuálních datech pro čtvrtý kvartál vykázalo pozitivní překvapení i Německo. Zdá se tak, že by ani ve čtvrtém kvartálu 2022 ekonomika eurozóny neměla uvadnout recese ani do stagnace. V roce 2023 by měla vykázat mírně oživení.
Harmonizovaný index spotřebitelských cen HICP eurozóny (1 2023, 1.2.): Spotřebitelská inflace eurozóny má oslabit, ale jen mírně.Spotřebitelská inflace v posledních měsících výrazně slábla, její jádro bez cen potravin, energií, alkoholických nápojů a tabákových výrobků ale stále sílilo. Inflace by letos měla podstatně klesat, není však jasné, zda dostatečně k rychlému návratu k nízkoinflačnímu prostředí.
Rozhodnutí Evropské centrální banky monetární politiky včetně úrokových sazeb (2.2.): ECB má své hlavní úrokové sazby zvýšit silně tak jako v prosinci o 50 bps. Prezidentka ECB Lagardeová v nedávném vystoupení tento vývoj naznačila. Ekonomika totiž sice roste výrazně pomaleji, ale nestagnuje či neklesá, trh práce zůstává dlouhodobě silný a inflace začala klesat teprve nedávno, zatímco očištěná jádrová inflace dosud stále rostla nad 5 %. Není jasné, zda pokles inflace eurozóny bude letos dostatečný k zastavení zvyšování úrokových sazeb či případně k jejich snižování ještě tento rok.
Očekávaný dopad událostí na trhy: Slabost ekonomické aktivity je nepříznivá pro akcie a euro a je příznivá pro dluhopisy. Velmi silná inflace je nepříznivá pro akcie, dluhopisy i euro. Silné zvyšování úrokových sazeb je nepříznivé pro akcie a dluhopisy a je příznivé pro euro.