Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
USA: Hrubý domácí produkt (1Q 2023, anualizovaná mezikvartální změna, sezónně očištěno)
Skutečnost: 1,1 %
Očekávání: 2,0 %
Předchozí: 2,6 %
USA: Hrubý domácí produkt (1Q 2023, meziroční změna, sezónně očištěno)
Skutečnost: 1,6 %
Očekávání:
Předchozí: 0,9 %
Rozbor: Ve Spojených státech amerických v prvním čtvrtletí růst hrubého domácího produktu zaostal za očekáváním. Růst potlačila nižší tvorba zásob, bez tohoto efektu by růst posílil. V roce 2022 byl růst HDP relativně solidní. V prvním pololetí ekonomika byla v technické krátké mírné recesi (pokles HDP (na bázi mezikvartální anualizovaná změny) dva kvartály po sobě v řadě). V roce 2023 by od druhého pololetí ekonomika mohla oživovat s ústupem Ukrajinské a energetické krize, poklesem inflace a zastavením zvyšování úrokových sazeb.
Struktura ekonomického růstu ukazuje oslabení růstu ekonomiky hlavně vlivem nižší tvorby zásob. Ovšem podkladový motor hospodářství, domácí poptávka, vykázal vzestup růstu na pozadí posílení spotřeby domácností, když zesílené výdaje na zboží kryly dílčí pokles růstu poptávky po službách. Pokles fixních soukromých domácích investic zmírnil, když prudké zmírnění pádu rezidenčních investic krylo zmírnění růstu nerezidenčních investic. Export i čistý export slábly.
Hodnocení: Ve Spojených státech amerických v prvním čtvrtletí růst hrubého domácího produktu zaostal za očekáváním. Růst potlačila nižší tvorba zásob, bez tohoto efektu by růst posílil. V roce 2022 byl růst HDP relativně solidní. V prvním pololetí ekonomika byla v technické krátké mírné recesi (pokles HDP (na bázi mezikvartální anualizovaná změny) dva kvartály po sobě v řadě). V roce 2023 by od druhého pololetí ekonomika mohla oživovat s ústupem Ukrajinské a energetické krize, poklesem inflace a zastavením zvyšování úrokových sazeb.
Ekonomika prošla v prvním pololetí 2022 lehkou recesí hlavně v souvislosti s restriktivní monetární politikou (kvůli vysoké inflaci) centrální bankou, Federálním rezervním systémem, hlavně ve druhém pololetí roku, který se projevil hlavně na trhu domů, ale i v segmentech spotřeby domácností a firemních investic. I přes oslabení ekonomiky Fed utlumuje podporu ekonomiky monetární ultraexpanzí kvůli trvaleji zvýšené inflaci. Ekonomika navíc trvaleji, byť méně, čelí limitům produkčních zdrojů, výpadkům dodávek a produkce a silnému růstu cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Znát je i energetická a Ukrajinská krize v podobě tlaku na silnější inflaci a růstem nejistoty.
Trh práce zůstává rekordně silný s historicky nízkou nezaměstnaností a stále posiluje, proto současná slabost ekonomiky bude omezená jak objemem tak i trváním. V druhém pololetí roku by se mohlo prosadit oživení hospodářství s ústupem zmíněných nepříznivých vlivů. Předpokladem je, že Fed přestane zvyšovat úrokové sazby již od druhého pololetí 2023 s jejich možným snížením od roku 2023, pokud se potvrdí razantní pokles inflace včetně jejího jádra bez cen potravin a energií k jeho cíli 2,0 %. Pokud naopak inflace zůstane pro Fed nepřijatelně zvýšená, úrokové sazby se mohou zvyšovat a zůstávat vysoké déle s nepříznivým dopadem na ekonomický růst a trh práce. Podle poslední březnové projekce Fedu by růst HDP měl v příštích letech zrychlovat, měl by ale zůstat podprůměrný. Fed jej po růstu 2,1 % v roce 2022 pro roky 2023, 2024, 2025 a v dlouhém období predikuje ve výších 0,4 %, 1,2 %, 1,9 % a 1,8 %.