Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Eurozóna: HDP (4Q 2022, mezikvartální změna, očištěno orozdílné ceny,sezónní a kalendářní efekt)
Skutečnost: 0,1 %
Očekávání: - 0,1 %
Předchozí: 0,3 %
Eurozóna: HDP (4Q 2022, meziroční změna, očištěno o rozdílné ceny, sezónní a kalendářní efekt)
Skutečnost: 1,9 %
Očekávání: 1,8 %
Předchozí: 2,3 %
Rozbor: Růst hrubého domácího produktu eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí 2022 výrazně zpomalil, byť méně, než se čekalo. Ještě ve třetím kvartálu byl solidní, v posledním čtvrtletí roku ale již byl slabý. Slabost ekonomiky by měla pokračovat i v roce 2023, měla by však ustávat.
V roce 2022 HDP eurozóny vzrostl 3,5 %.
Ve většině ekonomik eurozóny jejich růst oslabil do pásma slabosti včetně jejích motorů Německa, Francie, Itálie či Španělska.
Hodnocení: Růst hrubého domácího produktu eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí 2022 výrazně zpomalil, byť méně, než se čekalo. Ještě ve třetím kvartálu byl solidní, v posledním čtvrtletí roku ale již byl slabý. Slabost ekonomiky by měla pokračovat i v roce 2023, měla by však ustávat.
Růst hospodářství eurozóny i přes množství rizik, nejistot a tlaků jeho oslabení ještě v prvním pololetí 2022 posílil hlavně díky spotřebě domácností resp. dominantního odvětví hospodářství službám. Během roku 2022 energetická a Ukrajinská krize se zvýšenou inflacíspojené i s postpandemickým oživením ekonomiky a nejistotami a kvůli tomu velmi vysokým úrokovým sazbám a slábnoucímu růstu globálního hospodářství včetně ekonomik hlavních obchodních partnerů eurozóny Spojených států amerických a Čínské lidové republiky se projevily oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem a vedly k oslabení růstu ekonomiky. Přesto otevřené ekonomiky po vlnách koronavirové pandemie vedly k větší spotřebě služeb. Tento zdroj růstu ale ve druhém pololetí roku vysychal a celkový růst ekonomiky tak slábl.
Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylooživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených svýpadky dodávek a produkce a silným růstem cen vstupů a později i spotřebitelské inflace.
Slabost hospodářství by měla pokračovat i v příštích několika kvartálech, když se ještě může projevovat pokles poptávky rapidním zvýšením úrokových sazeb posledního roku, zpomalení růstu světové ekonomiky i vysoká inflace ve spojení vysokou nejistotou a riziky i kvůli Ukrajinské krizi. Slabost ekonomiky by se však postupně měla snižovat. Obě krize ustupují a inflace by měla silně klesat. Pomoci by mělo posílení růstu druhé největší světové ekonomiky Číny v důsledku uvolnění politiky nulové tolerance vůči koronaviru a tím i restrikcí limitujících ekonomiku. V Evropě, kde předstihové ukazatele sentimentu investorů, expertů firem i ekonomické aktivity v posledních měsících opakovaně rostou.
V delším horizontu (2024 - ) bude důležité, jak moc klesne vysoká inflace. Pokud se bude naplňovat výhled Evropské centrální banky, že v roce 2025 by inflace měla klesnout k 2 %, pomůže banka ekonomice redukcí úrokových sazeb.