Hrubý domácí produkt Německa (2022, meziroční změna, neočištěno o rozdílný počet pracovních dnů):
Skutečnost: 1,9 %
Očekávání: 1,8 %
Předchozí: 2,6 %
Hrubý domácí produkt Německa (2022, meziroční změna, očištěno o rozdílný počet pracovních dnů):
Skutečnost: 2,0 %
Očekávání:
Předchozí: 2,6 %
Rozbor: Hrubý domácí produkt (HDP) Německa v roce 2022 vzrostl o něco víc, než se čekalo, navíc se mu konečně podařilo překonat svůj reálný objem z posledního předpandemického roku 2019. Data současně ukázala, že zpomalení růstu ekonomiky ve druhém pololetí (kvůli vysoké inflaci, energetické krizi ve spojení s Ukrajinskou krizí a s poklesem růstu světové ekonomiky) je spíše jen menší a že dokonce ve čtvrtém kvartálu růst ekonomiky mohl posílit. Ekonomika v anualizovaném vyjádření ve čtvrtém čtvrtletí po rekalkulaci mezikvartálních dat rostla proti všem brzdícím tlakům solidních 1,2 %. Schopnost ekonomiky nepodlehnout stisku souběhu nepříznivých jevů a udržet se přesto v růstu (byť zpomalujícím) naznačuje, že se vyhne v roce 2023 výraznější recesi a možná i mírnému poklesu či stagnaci. To potvrzují i opakovaná měsíční zlepšování předstihových dat sentimentu investorů a ekonomické veřejnosti i firem. Během roku 2023 by mělo dojít k oživení růstu ekonomiky.
Růst ekonomiky zejména v prvním pololetí 2022 táhlo oživení služeb, pohledem poptávky překvapivě až minimálně do třetího čtvrtletí i spotřeba domácností (v prvním pololetí zvýšenou spotřebou služeb), během roku byl nečekaně robustní i růstu exportu. Naopak silnou recesí prochází stavebnictví.
Hodnocení: Hrubý domácí produkt (HDP) Německa v roce 2022 vzrostl o něco víc, než se čekalo, navíc se mu konečně podařilo překonat svůj reálný objem z posledního předpandemického roku 2019. Data současně ukázala, že zpomalení růstu ekonomiky ve druhém pololetí (kvůli vysoké inflaci, energetické krizi ve spojení s Ukrajinskou krizí a s poklesem růstu světové ekonomiky) je spíše jen menší a že dokonce ve čtvrtém kvartálu růst ekonomiky mohl posílit. Ekonomika v anualizovaném vyjádření ve čtvrtém čtvrtletí po rekalkulaci mezikvartálních dat rostla proti všem brzdícím tlakům solidních 1,2 %. Schopnost ekonomiky nepodlehnout stisku souběhu nepříznivých jevů a udržet se přesto v růstu (byť zpomalujícím) naznačuje, že se vyhne v roce 2023 výraznější recesi a možná i mírnému poklesu či stagnaci. To potvrzují i opakovaná měsíční zlepšování předstihových dat sentimentu investorů a ekonomické veřejnosti i firem. Během roku 2023 by mělo dojít k oživení růstu ekonomiky.
Během roku se ale množily negativní tlaky v podobě produkčních limitů, energetické a Ukrajinské krize, silné inflace, razantního zvyšování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou a zpomalení růstu hlavních hospodářských center Spojených států amerických a Čínské lidové republiky (v důsledku další silné koronavirové vlny a s ní ještě v roce 2022 spojenou politiku nulové tolerance koronaviru). Ty oslabovaly růst ekonomiky.
Tak jako jinde na světě ekonomiku v roce 2020 stlačily pandemie a s ní spojené omezení ekonomické aktivity mířené ke kontrole pandemie a k redukci zdravotních rizik na úkor ekonomiky. V roce 2021 již německá ekonomika oživila z pandemie s pomocí ústupu koronavirové pandemie s pomocí plošné vakcinace obyvatelstva od druhého čtvrtletí, poté však produkční omezení a nové poryvy pandemie růst ekonomiky opět oslabily. HDP roku 2021 tak stále zaostával za posledním rokem před vypuknutím koronavirové pandemie 2019.